Nejméně 35 tisíc kotlů na topení se v Česku vymění díky novým dotacím. Na další kolo jednoho z nejsledovanějších způsobů rozdělování veřejných peněz mají všechny kraje dohromady 3,44 miliardy korun.

Lidem, kteří chtějí nahradit staré kotle na tuhá paliva, může nejvíce proplatit Moravskoslezský kraj, až 891 milionů korun.

"Díky výměně starých neekologických kotlů se může ovzduší vyčistit až o desítky tisíc tun prachu a dalších škodlivých emisí," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Dotace mají snížit znečištění hlavně u takzvaných lokálních topenišť.

Na ně připadá významné množství jedovatého benzoapyrenu a polétavého prachu přispívajících k rakovině.

O peníze na nové kotle mohou žádat majitelé rodinných domů nebo činžovní domy s maximálně třemi byty. Netýká se to chat a jiných rekreačních zařízení.

3,44 miliardy Kč

připadá na druhou vlnu kotlíkových dotací pro výměnu starých a neekologických kotlů
na pevná paliva.

Všechny kraje ji měly vyhlásit do 31. října.

9 miliard Kč

je do konce roku 2020 k dispozici na výměny kotlů z evropských dotací. Přibližně tři miliardy už se proplatily na žádosti v první vlně vyhlášené v roce 2015.

35 tisíc

je předpokládaný počet kotlů, které se mají vyměnit díky dotacím ve druhé vlně.

127 500 Kč

je maximální výše dotace, kterou lze na výměnu kotle získat. Nejvyšší dotace 120 tisíc je na tepelné čerpadlo a kotel na biomasu.

Dalších 7500 korun může žadatel získat, pokud bydlí v místě zařazeném do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Na rozdíl od prvního kola už se z kotlíkových dotací neproplácí pořízení nových kotlů na uhlí, které při první výzvě v roce 2015 tvořily až devět procent vyměněných kotlů. Téměř třetina proplacených z nich spalovala dohromady uhlí a biomasu. Letos získávají větší podporu plynové kotle.

Původně měly všechny kraje začít přijímat žádosti od úterý 31. října. Kvůli víkendové vichřici musel ale Liberecký kraj začátek přijímání žádostí odložit až na 30. listopadu.

Jako jeden z posledních začal s dotacemi Ústecký kraj, který rozděluje téměř 162 milionů. Už předem si však žadatelé mohli na webu kraje vyplnit formulář, který teď stačí pouze odeslat.

Podobnou cestou šla i většina dalších krajů, vyhnout se tak chtějí mnohahodinovým frontám před úřady.

Na výměny kotlů je z evropských fondů k dispozici celkem devět miliard korun. Třetinu z nich kraje rozdělily už v roce 2015 při první etapě rozdílení dotací, vyměnilo se za ně 22 tisíc kotlů. Dalších více než sedm tisíc žádostí se ještě vyřizuje. Ministerstvo životního prostředí už chystá i start třetí vlny. "Plánujeme ji nejpozději na rok 2019, ale rádi bychom to stihli dříve, do konce roku 2018," řekl Brabec.

Plány ministerstva počítají celkem s výměnou více než 80 tisíc starých kotlů na tuhá paliva do roku 2020. Lidé je mohou nahradit například kotli na uhlí a biomasu, plynovými kotli a tepelnými čerpadly.

Peníze se proplácejí zpětně. Nejdříve si lidé musí výměnu kotle zařídit a pak požádat o proplacení.

Počet zamítnutých žádostí se podle zástupců krajů pohybuje mezi jedním a třemi procenty. Nejčastější chybou, která může vyplacení dotace zabránit, je špatné vyfocení původního kotle, z něhož není jasné, že k výměně opravdu došlo. "Je třeba doložit existenci starého kotle v zapojeném stavu. Pokud už se mezitím kotel zlikvidoval, je to problém," uvedla Petra Brodová, která řídí oddělení strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji.

Podle odhadu Asociace podniků topenářské techniky se v Česku kaž­dý rok i bez dotací prodá asi 100 tisíc kotlů na tuhá paliva, plynových kotlů a tepelných čerpadel.

"Ke zvýšení celkového objemu prodejů dotace nijak výrazně nepřispívají. Proměňují ale jejich strukturu. Mnohem větší zájem je o dražší kotle," vysvětlil Mojmír Krátký, výkonný ředitel asociace.

Výrobci a prodejci kotlíkové dotace vítají, protože jim zvyšují tržby. Na druhé straně ale narušují přirozené sezonní prodeje, protože lidé nákup kotlů odkládají, aby využili dotaci, která může dosáhnout až 127 500 korun. Při nárůstu prodejů také chybí montéři, kteří musí kotle instalovat.