Po několik měsíců i let nevrací finanční správa firmám peníze, které jim náleží za přeplatek na DPH. Zadržování nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty je svým záběrem ničivější než zajišťovací příkazy. Tato praxe berních úřadů, oblíbená obzvlášť v posledních letech, ohrožuje daleko víc firem, a především ty, které exportují. Neoprávněné zadržování peněz může ale stát přijít draho. Ministerstvo financí si uvědomuje, že odškodnění, které bude muset v příštím roce vyplácet poškozeným firmám, je rizikem pro státní pokladnu.

"Pokud berní úřad firmě řadu měsíců nevrací nadměrný odpočet, způsobí jí problémy v cash flow. Lehce ji tak může zlikvidovat," říká advokátka Petra Nováková, majitelka pražské advokátní kanceláře Nováková + Partners. Zákeřný je tento nástroj podle ní v tom, že proti němu není rychlá a účinná obrana. Finanční úřad mnohdy vede vleklé kontroly a neustále zahajuje další, aniž by pro to měl pádné argumenty. "Když berního úředníka upozorňujete, že kvůli zadržování peněz už nemáte z čeho podnikat, ještě vás osočí, že podnikáte za účelem čerpání nadměrného odpočtu," poznamenává Nováková.

Rekordně zadržovala daňová správa nadměrné odpočty v roce 2014, kdy resort financí převzal šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ke konci roku blokovala více než 7,5 miliardy korun. Peníze si firmy nárokovaly v daňovém přiznání za dobu, kdy nakoupily více zboží, než prodaly, vyvezly jej do zahraničí nebo investovaly do pořízení technologií. V průběhu roku se ale zadržovaná suma měnila. Tehdejší náměstkyně ministra financí Simona Hornochová zmiňovala dokonce třináct miliard korun. "Peníze zadržovala finanční správa v dávkách a pak je pouštěla," vysvětluje, proč čísla mohou být matoucí. Ke konci roku 2015 si stát na zadržených odpočtech ponechal pět miliard, což je stejně jako v roce 2013, loni pak 4,7 miliardy korun. Bývalý šéf Finanční správy ČR a nyní daňový expert firmy Apogeo Jiří Žežulka připouští, že stát takto může ovlivňovat hodnotu inkasa DPH. Tedy na úkor podnikatelů vylepšovat čísla o rozpočtu.

Ve finanční pasti

Jak vyhnat firmy z trhu

Případů, kdy blokování nadměrných odpočtů DPH tíživě doléhá na firmy, jsou stovky. Podnikatelé o nich neradi mluví, aby proti sobě ještě víc nepopudili finanční úřad. Zde jsou tři příběhy anonymních firem, se kterými se redakce HN seznámila.

◼ Obchodní firma

Přes dvacet milionů korun po dobu delší než tři roky zadržoval finanční úřad firmě provozující velkoobchod a maloobchod. Narušil jí tak finanční tok, firma si musela vzít úvěr a stáhla se z trhu.

◼ Obchodník s automobily

Více než tři roky zadržoval finanční úřad obchodníkovi s automobily přes dva miliony korun. Kontrola stále neskončila, ale firma to už má takříkajíc za sebou. Tím, že jí berní úředníci nevrátili peníze, chyběly jí volné prostředky pro další obchody. Banky firmě prověřované berňákem nechtěly půjčit. Podnikatel se dostal do finanční pasti a skončil.

◼ Exportní firma

Čekání na více než 15 milionů korun, které jí po dva roky zadržoval správce daně, neunesla exportní firma. S vývozem musela přestat.

4,7 miliardy

korun zadržovala firmám daňová správa ke konci minulého roku.­

Finanční správa pod vedením Martina Janečka namítá, že systém DPH masivně zneužívají organizované skupiny, proto musí odpočty kontrolovat. "U firem, kde je podezření na možný daňový únik, se oprávněnost nároků ověřuje každý měsíc," uvádí mluvčí Petra Petlachová. Podrobnější údaje o tom, v kolika případech berní správa nevrátila nárokované odpočty a začala je prověřovat, prý nejsou k dispozici. "Byla by nutná rozsáhlá analýza dat. Její zpracování by trvalo dva až tři týdny," odpověděla mluvčí. Za údaje by si úřad řekl poplatek asi 13 tisíc korun. Šéfovi sekce daní v Komoře daňových poradců Tomáši Hajduškovi se nechce věřit, že by vedení finanční správy tyto informace nemělo. "Nevím, jak by bez nich vykonávalo řídicí a metodickou funkci," říká. 

Loňský pokles hodnoty zadržovaných vratek DPH, která je ovšem stále vyšší než v roce 2012, přičítá Janečkův úřad kontrolnímu hlášení. To ale podle Žežulky pomáhá jen zčásti. "Díky kontrolnímu hlášení se zachytí víc problémů. Práci kontrolorů to ale neurychlí. Jsou zahlceni a nestíhají, když musí řešit víc nesrovnalostí," vysvětluje.

Advokátka kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal Jiřina Procházková podotýká, že správce daně by měl prověřovat podezřelé případy. "Ne zdlouhavě kontrolovat někoho, kde žádné pochybnosti nejsou. Tak to ale v celé řadě případů nefunguje," říká. 

Dlouhodobějším zadržováním daňových odpočtů může berní správa podle advokáta Ondřeje Moravce ovlivňovat i situaci na trhu. "Když firmě nevrací půl roku nebo rok peníze, v podstatě ji donutí trh opustit. Jinak by skončila úplně," konstatuje po zkušenostech svých klientů. Při vydání zajišťovacích příkazů finanční úřady tvrdí, že dotyčný se stal účastníkem podvodu. "Tohle je ale jiný příběh. Berní správa neříká, že podvádíte na daních, jen si vás chce zkontrolovat, ale ani přitom nemusí uvést důvody proč. Nemáte jak se bránit," kritizuje Moravec.

Problémům se zadržováním DPH nahrává i legislativa. "Podle zákona není možné zadržet jenom část odpočtu, aby finanční úřad vyplatil to, co je nesporné, a dál řešil faktury, u kterých má pochybnosti," vysvětluje Hornochová. Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka považuje za smutné, že takové změně nepomohl jejich soud průlomovým rozsudkem. "Kdyby ale byla snaha věc řešit, šlo by během pár měsíců novelizovat zákon," odkazuje Šimka na ministerstvo financí.

Škody způsobené podnikatelům tím, že nemohou disponovat svými penězi, má stát finančně kompenzovat. Dlouho se tomu bránil a firmy se o náhradu musely soudit. Nyní ji sice po opakovaných rozsudcích Nejvyššího správního soudu přiznává, ale jen v minimální výši, jakou je repo sazba ČNB zvýšená o dva procentní body. Donedávna to bylo jen o jeden procentní bod.

Soudce Šimka ovšem připomíná, že náhrada by měla být přiměřená, což v tomto případě rozhodně není. "Jedno procento je hodně málo. Ani dvě procenta nejsou správně," konstatuje. Jako přijatelný vyčísluje interval čtyři až pět procent. V přelomovém rozhodnutí obecně známém jako Kordárna soud již před třemi lety přiznal "bolestné" ve výši 14 procent. O odškodnění s tímto úrokem se ale musí firmy soudit.

Podle advokátů, kteří se speciali­zují na daňové spory, to spousta firem předem vzdá. Bojí se o svou reputaci, odrazuje je vleklé soudní řízení nebo nechtějí jít do pře se státem. "Když firma zdlouhavé soudní řízení podstoupí, stát ji odškodní až ex post a to jí už mnohdy nepomůže. S obchodní činností musela již předtím skončit," poznamenává Procházková.

Jak se v příštím roce ve státním rozpočtu projeví kompenzace za zadržování nadměrných odpočtů, ministerstvo financí neví. "Výši odškodnění nelze v tuto chvíli předjímat," uvedl mluvčí Michal Žurovec. Na řadu přijdou náhrady z doby rekordního zadržování vratek.

I tak už celková suma, kterou stát musí firmám platit, stoupá. V roce 2014 dosáhla 123 milionů korun, rok poté 142 milionů, vloni přesáhla 160 milionů. Údaje o náhradách, které jsou dané zákonem, získaly HN od Generálního finančního ředitelství. Jsou v nich zahrnuty i další úroky, kupříkladu z neoprávněného jednání správce daně. "Částku úroku jen za zadržení nadměrného odpočtu nelze samostatně vyčíslit," tvrdí Petlachová.


Vyjádření Finanční správy ČR:

V článku Hospodářských novin „Stát si hraje s miliardami, které mu nepatří. Dluží je firmám za DPH“ zaznívá celá řada zásadních nepřesností, vůči kterým je nutné se ohradit a uvést je na pravou míru.

Na začátek si řekněme to klíčové, co v předmětném článku zapadá. Díky čím dál rozvinutější analytické činnosti, kontrolnímu hlášení a efektivnějším a cílenějším kontrolám, částka „zadržovaných“ nadměrných odpočtů dlouhodobě dramaticky klesá. Uveďme konkrétní čísla dokládající tento trend - ke konci roku 2014 bylo „zadrženo“ 7 534 mil. korun, zatímco ke konci roku 2016 se jednalo o  4 705 mil. korun. Letos k  30. 10. je tato částka opět znatelně nižší, činí 2 924 mil. korun. Proč tedy nyní taková panika?

Vzhledem k tomu, že je systém DPH masivně zneužíván vysoce organizovanými skupinami k daňovým podvodům, zejména prostřednictvím účelově vytvořených řetězců firem s cílem podvodně vylákat odpočet DPH, je nezbytně nutné podezřelé nároky na odpočty důsledně kontrolovat. Některá šetření mohou být časově náročná a dokonce opakovaná. Nejčastějšími důvody časově rozsáhlého prověřování je složitost a množství účelově vytvořených spojení (tj. desítky až stovky subjektů), kdy  je nutné prověřit jednotlivé články řetězce. Poměrně často se však stává, že tyto články se správcem daně nespolupracují a jsou nekontaktní. Dokud není zřejmá vazba v celém řetězci, nemůže správce daně řízení ukončit. Další skutečnosti prodlužující dobu šetření je účelové zapojování zahraničních osob do vytvořených struktur, kdy je správce daně odkázán na rychlost vyřízení žádostí jinými členskými státy a proto je jejich prošetřování o to náročnější.

Není pravda, že správce daně může začít kontrolovat nárokovaný nadměrný odpočet bez udání důvodů a že se podnikatel nemá jak bránit. Při zahájení postupu k odstranění pochybností je podnikateli vždy řádné zdůvodněno, jaké má správce daně pochybnosti a proč. Podnikatel je samozřejmě také maximálně poučen o svých právech a povinnostech a tudíž se může proti danému postupu ohradit. Například dochází-li podle jeho názoru z naší strany k neopodstatněnému prodlužování prověřování, má podnikatel právo podat podnět na nečinnost správce daně.

Zdůrazňujeme, že k prověřování rozhodně nedochází náhodnou metodou, jak se nám snaží článek podsouvat. Počet postupů k odstranění pochybností i daňových kontrol na DPH meziročně klesá. Díky kontrolnímu hlášení jsou kontroly cílenější a díky tomu zatěžujeme kontrolami stále čím dál méně podnikatelů.

Fakt, že nelze zadržet jen část odpočtu u faktur, u kterých má správce daně pochybnosti, je dán zákonem, což také článek správně uvádí. Rozhodl o tom také Nejvyšší správní soud. Finanční správa se tak řídí zavedenou správní praxí. Nelze v žádném případě souhlasit s tím, že by případná novela zákona byla otázkou jen pár měsíců. Je nutné si uvědomit, že zde hovoříme o koncepční změně celého systému, která by měla zásadní dopad do informačních systémů Finanční správy, což rozhodně není otázka pár měsíců, jak se v článku uvádí.

V závěru je důležité připomenout, že v ČR máme oproti jiným členským zemím EU výrazně kratší lhůtu pro vrácení nadměrného odpočtu (tj. 30 dnů). V některých zemích se nadměrný odpočet dokonce přenáší až do dalšího zdaňovacího období. Finanční správa ale k prodlužování zákonné lhůty nepřistoupila.