Na první pohled moderně znějící ­pojem bezhotovostní (cas­hless) ekonomika v sobě skrývá nebezpečí vážného narušení ekonomického systému a ohrožení ekonomické i politické svobody. Snahy o zavedení bezhotovostní společnosti nejsou výsledkem spontánního evolučního poklesu hotovosti na úkor bezhotovostních forem peněz, ale jde o realitu nereflektující, shora řízený revoluční konstrukt, jak manipulovat s finančním sektorem, ekonomikou i celou společností.

Zavedení bezhotovostní ekonomiky otevírá prostor k velmi nebezpečnému experimentu − záporným úrokovým sazbám. Již dnes mohou centrální banky použít záporné úrokové sazby, které jsou ve své podstatě implicitním zdaněním klientů bank, ale existence hotovosti představuje výrazné omezení dolní hranice těchto záporných sazeb. Pokud by sazby klesly hluboko do minusu, motivovalo by to dotčené strany, aby utíkaly k hotovosti. Jen v plném cashless světě je prostor pro politiku záporných sazeb zcela uvolněn. Záporné sazby by nejen stimulovaly centrální banky k další aktivistické politice, ale vyhovovaly by též největším dlužníkům − vládám, neboť by jim pomohly uvolnit dluhy. Zcela zásadní by byl účinek na postavení dlužníka a věřitele s velmi negativními dopady na úspory (existoval by stimul nespořit a nevytvářet zdroje pro investice, ale utrácet na dluh).

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?