Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu TOP 09 obhajovat předsednické křeslo. Důvodem není debakl jeho strany ve volbách, ale snaha usnadnit zvažovanou integraci tří nejmenších sněmovních stran, tedy TOP 09, KDU-ČSL a Starostů a nezávislých (STAN).

"To je šance pro nového předsedu TOP 09, který nebude zatížen předsudky, jež vůči mně panují, a tudíž může být v tomto úsilí mnohem úspěšnější," prohlásil Kalousek.

Demokratické nelevicové síly by podle něj měly najít vůli k tomu, aby ve sněmovně vytvořily silnou a věrohodnou opozici.

Motorem jednání o vzniku uskupení integrovaných proevropských demokratických sil se už stal například liberecký hejtman Martin Půta (STAN). "Mluvil jsem o tom s lidmi z jiných stran, kteří měli úplně stejný nápad jako já," uvedl Půta pro HN. Úvahy o integraci jsou podle něj na samém počátku, ale existují už první konkrétní představy spolupráce. "Vzhledem k tomu, že europoslanci za tyto tři subjekty jsou součástí jedné frakce v evropském parlamentu, tak minimálně pro evropské volby by stálo za úvahu udělat jednu kandidátku," navrhuje.

V evropských tématech mají podle Půty TOP 09, lidovci a Starostové k sobě o hodně blíž než v ostatních bodech programu.

"Integrace pravice je věc, o které se v této zemi mluví dvacet let. Nechci si to dávat jako osobní cíl, protože je to strašně složité. Všichni, kdo mají liberální myšlenky, jsou současně tak velké osobnosti, že je složité, aby se domluvili mezi sebou. To je náš největší problém," popisuje liberecký hejtman úskalí chystaného sbližování.

Kdo po Kalouskovi?

Zatímco Půta mluví ohledně spolupráce na evropské úrovni o třech stranách, Kalousek se ve sněmovně zmínil o stranách třech až čtyřech, "od středu doprava". Odmítl však nové uskupení nazývat blokem pravice.

Končící předseda TOP 09 rovněž zdůraznil, že jeho rozhodnutí nekandidovat na listopadovém sněmu strany na předsedu neznamená jeho odchod z vysoké politiky. "Můj hlas a názory budou znít ze sněmovny nadále," prohlásil. Dodal, že podle svého přesvědčení má svá nejlepší léta ještě před sebou.

Jako o novém šéfovi TOP 09 se spekuluje o europoslanci a exministrovi spravedlnosti Jiřím Pospíšilovi, který v sobotu ještě před vyhlášením volebních výsledků vstoupil do strany. "Necpu se do žádných funkcí, záleží, jestli o mou pomoc bude strana stát," uvedl.

Kandidaturu zvažuje i místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Kalousek sice Pospíšilův vstup do TOP 09 vítá, ale kandidaturu na předsedu mu nedoporučuje. "Má stejné důvody jako já," upřesnil.

Sám Kalousek sice ustupuje ve své partaji do pozadí, ale vydrží stranickou politiku sledovat jen zpovzdálí a neovlivňovat ji? Kdekoliv Kalousek v minulosti působil, ať už to bylo na ministerstvu obrany, v Poslanecké sněmovně, v KDU-ČSL, v TOP 09, nebo ve vládě na ministerstvu financí, tam dominoval. A když události neřídil přímo z vedoucí pozice, dokázal je ovládat z ústraní. Mimochodem, Kalousek byl v letech 2003 až 2006 jediným šéfem vládní strany v historii Česka, který zároveň dobrovolně nebyl ministrem. Spíš než o odchod dlouholetého matadora se tedy u Kalouska jedná o přesun do zákulisí. A možná nikoliv definitivní.

Mistr taktických ústupů

Platí, že jestli je někdo z českých politiků mistrem odchodů a pozdějších návratů či vzestupů, pak je to právě Kalousek. Strategii "krok vzad, dva kroky vpřed" použil poprvé už v roce 2005, když jako předseda vládních lidovců vyzval k odchodu kvůli nejasnému financování bytu tehdejšího premiéra Stanislava Grosse.

Protože v té době bylo podáno trestní oznámení na jeho bývalou manželku kvůli nezaplacení dědické daně (obvinění se později nepotvrdilo), rezignoval na zastávanou funkci předsedy rozpočtového výboru sněmovny.

"Činím tento krok jako nezbytný vklad k politické kultuře naší země," zdůvodnil to. Jakmile Grossův kabinet padl, podílel se šéf lidovců na ustavení i chodu vlády Jiřího Paroubka.

Podruhé Kalousek udělal taktický ústup v srpnu 2006. Tehdy rezignoval na post předsedy KDU-ČSL poté, co vyvolal vlnu kritiky mezi lidovci za to, že oproti slibům jednal o vzniku vlády KDU-ČSL a ČSSD s podporou KSČM. Ani to nezpečetilo Kalouskovu politickou kariéru, protože se půl roku nato vyšvihl do křesla ministra financí ve vládě Mirka Topolánka.

A konečně třetí ústup učinil Kalousek v roce 2009, když po pětadvaceti letech ukončil své členství v KDU-ČSL. "V mé straně teď sílí názor, že sociální spravedlnost znamená rovnou spotřebu. To je politika, kterou já nemohu dělat," vysvětlil své rozhodnutí. Záhy nato ovšem spolu s Karlem Schwarzenbergem založili TOP 09, která po volbách roku 2010 utvořila koalici s ODS a Věcmi veřejnými. Ministrem financí se stal − Miroslav Kalousek.

Kalouska provází z minulosti i řada kontroverzí.

Například jako náměstek ministra obrany podepsal v roce 1997 kupní smlouvu s developerskou firmou EPF na areál kasáren na pražském náměstí Republiky.

Z ní sešlo, a odškodnění firmy stálo stát stovky milionů korun.

Končící předseda TOP 09 je známý i jako tvrdý vyjednávač a ostrý řečník. To mimo jiné loni vedlo k rozvázání spolupráce mezi TOP 09 a STAN. "Je to dáno jeho agresivním stylem. Pokud jste jako pan Kalousek 15 let v parlamentním skleníku, tak ztrácíte citlivost," uvedl k tomu šéf Starostů Petr Gazdík.