Člověk by se měl pravidelně hýbat, dobře spát, zdravě se stravovat a předcházet stresu. Většina moderních manažerů tato doporučení zná, ale ne vždy se jimi může kvůli časově náročné práci řídit. Nemocnice i soukromé kliniky proto lidem, kteří nemají čas na sezení v přeplněných čekárnách, nabízejí důkladné preventivní lékařské prohlídky. Ty se zároveň stávají lákavým firemním benefitem.

Manažerský preventivní program si hradí sám klient nebo jeho zaměstnavatel. Během vyšetření lékař zjišťuje možné skryté zdravotní problémy, protože se všeobecně ví, že stres a rychlé pracovní tempo mohou být doslova smrtelné i pro mladého člověka. Letos například média informovala o případu japonské novinářky, která zemřela v jednatřiceti letech na selhání srdce. Žena odpracovala 159 hodin přesčasů za měsíc.

Přehnané pracovní tempo není v Česku tak velký problém jako v Japonsku. To ale neznamená, že si někteří Češi vysokým nasazením neničí zdraví. Jaké zdravotní problémy ohrožují více vytížené lidi ve srovnání s těmi méně vytíženými? "Jsou to zejména stres a jeho následky, nedostatek času na sport a relaxaci a z toho plynoucí nespavost, dále deprese, často přírůstek hmotnosti, bolesti zad a hlavy, zvýšený krevní tlak a rychlejší rozvoj těchto civilizačních chorob," říká Kateřina Poštulková, vedoucí lékařka individuálního programu péče pražské Thomayerovy nemocnice.

Pozor na doktora Google

Pro vedoucí pracovníky jsou preventivní manažerské programy pohodlnou cestou, jak mít zdraví pod kontrolou. "Manažeři s nedostatkem času mají největší zájem o důkladné pravidelné prohlídky, na něž chodí jednou do roka. Lékař si na klienta vyhradí dostatek času, udělá podrobnou anamnézu, rozebere životní styl, návyky, obtíže a navrhne optimální léčbu," vysvětluje Poštulková.

Rozsah testování se stejně jako cena na jednotlivých klinikách liší. Základní balíček vyšetření stojí obvykle kolem čtyř tisíc korun, jsou ale i služby, které vyjdou na několik desítek tisíc. Vyšetření obvykle zahrnuje jaterní a ledvinové testy, hladiny krevního cukru, cholesterolu, podle výsledků následně i zátěžové kardiologické testy nebo onkologickou prevenci. Programy jsou často šité na míru a berou v potaz také rodinnou anamnézu nebo konkrétní zdravotní problémy. "Největší důraz klademe na zpětnou vazbu, tedy na interpretaci získaných údajů, a na návrh opatření, léčení či sledování," dodává doktorka Poštulková.

Není neobvyklé, že zdravotní péči a preventivní prohlídky nabízejí firmy zaměstnancům jako benefit. "Pokud člověku pomůžeme od nějakého zdravotního problému, vrací se do plnohodnotného života, dokáže podávat perfektní výkony. To se projeví jak na jeho pracovních výsledcích, tak ve všem dalším, co dělá," vysvětluje Libor Sehnal, manažer lidských zdrojů ve firmě AGC Flat Glass Czech, která nabízí všem zaměstnancům podnikovou zdravotní péči. Podle Sehnala nemusí "jeho lidé" na vyšetření čekat dlouhé měsíce a méně se stresují kvůli možným zdravotním problémům.

V České republice je takových společností vícero. "Firmy se na nás obracejí právě v rámci nabídky benefitů pro svoje zaměstnance. V tuto chvíli nám paralelně běží několik takovýchto partnerství, převážně se jedná o větší zaměstnavatele v Jihomoravském kraji," říká tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára.

"Manažeři přicházejí buď na podnikem doporučenou prohlídku a pak ji mnohdy chápou jen jako prevenci. Nebo k nám zavítají sami se zdravotním problémem, který velmi často sdělí až během vyšetření, když získají důvěru ve vyšetřujícího lékaře," vysvětluje Poštulková. I vedoucí pracovníci podle ní často hledají na internetu, jak řešit své zdravotní problémy. "Někdy pak stačí poskytnout pohled na problém z druhé strany, korigovat mnohdy protichůdná doporučení od ,MUDr. Googlu' a navrhnout jednoduchá účinná řešení, která vedou k pacientově úlevě," dodává.

Například ve Fakultní nemocnici Brno mají o manažerské programy zájem častěji muži než ženy, a to ve věku 30 až 60 let. Je to dáno tím, že zastávají manažerské posty častěji než ženy. Podobnou zkušenost mají také v Thomayerově nemocnici. S přibývajícím věkem se o své zdraví navíc začínají lidé více starat a také bát. "Většinou je k nám dovede například dovršení jistého věku, případně zdravotní obtíže, které dosud neřešili a zhoršují se, anebo obavy z onemocnění, jež propuklo u příbuzných, kamarádů či známých. Svou roli hraje také osvěta v médiích," vysvětluje Poštulková.

Pacienti nezřídka mívají během preventivních prohlídek konkrétní požadavky. "Přicházejí například s tím, že jsou dušní nebo třeba po borelióze, a chtějí vědět, zda už mohou srdce více zatěžovat sportem," říká Žára.

Deprese a obezita

Důkladné testy nejednou objeví už právě zmiňované takzvané civilizační nemoci. "Nejčastějšími výstupy z prohlídek jsou zjištění dosud neléčeného zvýšeného krevního tlaku, vyšší hodnoty tuků a kyseliny močové v krvi, vyšší cukr, vyšší jaterní testy anebo odhalení nebezpečných kožních znamének. Časté je poradenství v případě nadváhy, bolesti zad, nespavosti, potíží s prostatou, poruch potence, depresí a úzkostí a celé řady jiných zdravotních problémů. Velký důraz klademe také na onkologickou prevenci," říká doktorka Poštulková.

"Věci, které nejčastěji odhalíme, jsou vysoký cholesterol a zvýšený cukr − vše je ovlivněno špatným stravováním a z něj plynoucí nadváhou. U žen zjišťujeme častěji komplikace se štítnou žlázou, zde se jedná o dlouhodobý trend," doplňuje Žára.

Pokud člověk nemá zájem o placený program, může se obrátit na svého praktického lékaře. V Česku mají lidé nárok jednou za dva roky také na bezplatnou preventivní prohlídku v daném rozsahu. Lékař provede základní vyšetření, jako je měření tlaku, konzultace rodinné anamnézy či očkování. V intervalech jednou za deset let kontroluje například hladinu cholesterolu, po čtyřicítce se testují hodnoty glykemie, které odhalí cukrovku. Ve vyšším věku se také provádí test okultního krvácení. Ženy starší 45 let mají u svého gynekologa nárok na pravidelné mamografické vyšetření.

Kdo je na práci skoro až závislý a obává se, že to bude mít negativní dopady na jeho zdraví, může být každopádně podle nedávného kanadského výzkumu klidnější. Přehnané pracovní tempo nemusí být nutně zdraví škodlivé, domnívají se vědci ze Simon Fraser University. Záleží ovšem na tom, zda svou práci člověk vykonává s láskou, nebo jen z nutnosti. Vědci dali dotazníky 1277 pracovníkům mezinárodní finanční poradenské firmy, následně 763 lidí prošlo také zdravotní prohlídkou. Výsledky odhalily, že velké pracovní nasazení samo o sobě zdraví neškodí, jak se dříve předpokládalo.

Ukázalo se, že workoholici si skutečně stěžovali na zdravotní problémy, které vyvolává stres, jako jsou například bolesti hlavy. Vážnější potíže, jež vedou k cukrovce a cévním onemocněním, se ale objevily jen u těch, kteří v práci nebyli spokojení. Zjednodušeně řečeno, preventivním programem může být také dělat to, co člověka baví.

Související