Všichni to víme, ale málokdo se tím tak docela řídí. Recept na to, jak být fit, tělesně i duševně zdravý, není žádná věda. Oslovení lékaři, psychoterapeuti a koučové se shodují v tom, že k dobré kondici je třeba se dostatečně hýbat, zdravě jíst, nekouřit a omezit alkohol, dobře spát, mít čas na své koníčky nebo trávit čas s rodinou.

K tomuto "zdravotnímu minimu" lze přidávat další blahodárné aktivity. Někdo odpočívá při meditaci, jiného naplňuje dobrovolnictví. A dalšímu dělá dobře třeba manuální práce na zahradě. "Po příjezdu domů mě čeká malé hospodářství, které jsme vyměnili nejprve za život v Praze a pak ve Vsetíně. Ovce, les, louky, neustálá práce okolo dřeva. Také seno, hnůj, sklizeň švestek na slivovici, v zimě sníh," odpovídá jednatel firmy Galvamet Aleš Šlechta na otázku, jak se udržuje v kondici.

Podle Štěpána Svačiny, přednosty III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, je nejdůležitějším krokem ke zdraví pravidelný intenzivní pohyb − alespoň prý 30 minut denně. "Za druhé dostatečná relaxace, nevěnovat se práci po pracovní době. To je bohužel u manažerů běžné. Stačí se podívat, ve kterou hodinu vyřizují e-maily," říká profesor Svačina. Zdravou stravu dává až na třetí místo.

Podstatný je nakonec také smysl naší práce, respektive to, zda nás naplňuje, jaký k ní máme vztah. "Dobře si uvědomuju, že dokud mě bude práce bavit, jsem schopen vymýšlet nové věci, být úspěšný a vést úspěšnou firmu," je přesvědčen Zdeněk Kukal, majitel cestovní kanceláře Geotour.

Choďte půl hodiny denně

Tento víkend podél Labe z Poděbrad do Nymburka a příští třeba při Vltavě z pražského Braníku do trojské zoo? Alespoň takovou vzdálenost týdně − tedy kolem 10 kilometrů, respektive tří hodin, doporučují ujít mnozí lékaři, abychom "byli zdraví". Anebo i trochu méně, ale rychleji.

Barbara Chuecos, generální ředitelka kosmetické firmy Mary Kay, takhle chodí už 15 let. "Dva- až pětkrát týdně chodím do lesa, nejčastěji sama. Vzdálenost ani kroky neměřím, ale většinou vyrážím tak na půl až tři čtvrtě hodiny," říká usměvavá manažerka. Když nestíhá "svůj" les, projde se v parku po cestě do práce nebo z ní. "Venku vypínám psychicky, chůze v kombinaci s lesem mě čistí a nabíjí," přiznává.

Kdo rád chodí, má kvalitní život i méně stresu. Profesor Aleš Linhart, přednosta I. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, v jednom svém článku připomíná 10 let starou studii vědců z University College London. Ti v roce 2007 prostudovali tehdy dostupnou literaturu pojednávající o fyzické aktivitě, chůzi a kardiovaskulárním riziku a úmrtnosti. Celkem našli více než 4000 článků. Nakonec vybrali 18 velkých studií, v nichž byl sledován vliv chůze na osud nemocných v kontextu výskytu kardiovaskulárních komplikací (infarktů, nutnosti ošetření věnčitých tepen srdce, mozkových příhod atd.). Tyto studie zahrnuly dohromady 459 833 jedinců, kteří byli sledováni v průměru 11,3 roku a během té doby u nich vzniklo 19 249 případů výše zmíněných onemocnění nebo úmrtí.

Účastníci studií byli rozděleni do kategorií podle vzdálenosti, kterou ušli za týden, a podle tempa. Porovnání mezi "intenzivními chodci" a nejméně chodícími ukázalo, že chůze snížila riziko kardiovaskulární nemocnosti průměrně o 31 % a riziko celkové úmrtnosti o 32 %. Zajímavé je, že rychlá chůze měla celkově větší dopad než velký objem pomalejším tempem. Rychle chodící jedinci měli riziko sníženo prakticky o polovinu, zatímco velký objem pomalým tempem pouze o čtvrtinu.

Vyhněte se módním dietám

Každý rok vyjde nespočet publikací o tom, jak zdravě jíst. Lidé propadají novým trendům, z nichž některé radí vyhnout se sacharidům, jiné zavrhují například vařenou stravu. V záplavě protichůdných směrů není snadné se vyznat. Doktorka Václava Kunová ze Společnosti pro výživu žádnou z módních diet nedoporučuje. Cílem správného stravování by podle ní měla být vyrovnaná hladina krevního cukru. "Pokud klesne příliš, člověk může být unavený, podrážděný a nesoustředěný. Hrozí také, že v krizi sáhne po sladkém nebo sní v dalším jídle nepřiměřeně velkou porci. To pak vede k přibírání," vysvětluje a popisuje, jak by měli (nejen) řídící pracovníci jíst, aby si udrželi fyzickou i duševní kondici. Lidé často zapomínají na bílkoviny, které by měly být už součástí snídaně. "Cereálie nebo müsli s trochou mléka nestačí. Vhodnější je sýr cottage nebo tvaroh či tvarohový sýr, občas tvrdý sýr, vejce nebo šunka," říká. Sacharidy k snídani by měly mít nižší glykemický index, doporučuje žitný chléb či knäckebrot.

Na svačiny jsou rychlou a pohodlnou volbou různé jogurty, kefíry, tvarohy, ořechy nebo proteinové tyčinky," dodává. K obědu si dopřejte teplé jídlo. "Ideální volbou je rybí filet se zeleninou a menší přílohou," doporučuje. Na odpolední svačinu je praktické "schovat si" ořechy. K večeři si dejte salát či grilovanou zeleninu a porci kuřecího či libového hovězího masa.

Při váhových výkyvech, chuti na sladké, únavě či podrážděnosti může být na vině nevyvážené množství sacharidů. "Než začnete jakýkoli z těchto problémů řešit pomocí doplňků výživy, upravte nejdříve množství, kvalitu a rozložení sacharidových potravin během dne," doporučuje Kunová. Sacharidovými potravinami se rozumí nejen dorty či ovoce, ale také nudle se zeleninou bez tofu či kuřete (bílkovin) nebo třeba vegetariánské sushi. Velké množství sacharidů člověka otupí, ale při úplném vynechání se cítí unavený, bez energie. Univerzální rada, kolik sacharidů jíst, ale neexistuje. Je dobré jednoduše poslouchat své tělo.

Naučte se kreslit

V posledních letech se stávají populárními nejrůznější umělecké kurzy, které objevují nebo rozvíjí naše estetické vlohy a přispívají tak i k celkové psychické pohodě. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze například pořádá kurz kresby a malby pro veřejnost. Přihlásit se může každý, kdo chce zlepšit své vidění reality, různé techniky a porovnat své práce s ostatními. Kromě budoucích studentů sem chodí i vědkyně, která ráda maluje, primář z motolské nemocnice nebo už 10 let v kuse analytik z ČSOB.

"Asi 70 procent našich návštěvníků jsou mladí studenti, kteří se hlásí na umělecké školy. Dalších 20 jsou lidé z příbuzných oborů, třeba grafici či fotografové. Zbytek tvoří ti, již se chtějí jen tak odreagovat," vypočítává malíř a restaurátor Libor Kaláb, vedoucí kurzů pro veřejnost.

Kurz, který trvá skoro tři měsíce (12 lekcí od jedné odpoledne do půl deváté) a za nějž zaplatíte 7000 korun, seznamuje se základy "řemesla"; v případě pokročilejších uchazečů se zaměřuje už na jejich individuální tvorbu, včetně konzultací zhotovených prací. Pro figurální kresbu máte k dispozici několik modelů, kreslicí prkna pro kresby v životní velikosti a především profesionální vedení.

Na kurzu malby se probírají malířské techniky, jejich aplikace v tvorbě, výroba barev, příprava podkladů a teorie malby. Obě části kurzu spojuje teoretická část, v níž uslyšíte o dějinách výtvarného umění, designu a architektury. Vyzkoušet můžete i lekce pořádané Národní galerií v Praze.

Utečte na ostrov

Máte plné zuby hlučných lidí? Nejvyšší čas od nich na chvíli utéct. Nejlépe na "opuštěný" ostrov a nejlépe s veškerým dostupným luxusem. Protimluv je to jenom zdánlivý, není totiž žádný problém si ostrov pronajmout jen a jen pro sebe. Vybírat je z čeho (líbánky, rodina, potápění, rybaření apod., resp. Evropa, Karibik, Asie atd.), záleží jen na náladě a vaší peněžence. Ceny se výrazně liší podle regionu, typu ubytování a toho, zda je započteno jídlo a plný servis zaměstnanců resortu, nebo jestli si zásoby musíte přivézt sami a sami se také "obsluhovat".

Více než 750 ostrovů nejen k pronájmu, ale i na prodej nabízí třeba kanadská realitní společnost Private Islands. Přespat kupříkladu na ostrově Taprobane u Srí Lanky můžete za 1000 až 2200 dolarů (asi 22−48 tisíc korun) za noc ve vile s pěti ložnicemi (podle termínu). Pevnina je docela blízko, ale proč byste na ni chodili, když na ostrově je překrásná tropická zahrada. Samozřejmostí je plný servis, nebudete muset dělat vůbec nic.

Ostrovní romantiku zažijete i na chorvatském ostrůvku Palagruža, korunovaném majákem z roku 1875, který se může stát vaším dočasným příbytkem. Za první světové války ho Rakušané zničili, aby nemohl sloužit nepřátelské straně, Italům. V roce 1923 byl obnoven a je v provozu dodnes. Palagruža se nachází téměř 70 námořních mil jižně od Splitu. Ostrůvek je 1400 metrů dlouhý, 300 široký a 90 metrů vysoký − právě na nejvyšším místě stojí maják. Za týdenní robinsonádu tu zaplatíte 70 eur mimo sezonu, 500 eur ve vedlejší a 650 eur za apartmán pro čtyři v hlavní sezoně. Budete se muset o sebe postarat: v ceně je jen ubytování v budově majáku.

Vyzkoušejte pobyt ve tmě

Řídící pracovníci nezřídka vyhledávají způsoby, jak se odpoutat od práce. Módou se staly pobyty v klášterech, kde člověk může několik dní meditovat a rozjímat. Extrémní variantou takového "úniku" je pobyt ve tmě. Pro lidské smysly může být očistný. Člověk je během něj několik dní "zavřený" v naprostém temnu, k dispozici má obvykle jídlo, vodu, základní nábytek i cvičební a posilovací stroje. Čas může trávit podle vlastního uvážení. Někdo medituje, jiný preferuje poslech hudby, cvičí, přemýšlí nebo jen spí.

"Současný člověk je denně zaplavován spoustou zbytečných informací, před kterými není úniku," popisuje psycholog a propagátor pobytu ve tmě Andrew Urbiš. Pokud pojedete místo Řecka na dovolenou do některého z terapeutických center nabízejících tento zážitek, můžete podle něj očekávat řadu pozitivních dopadů na vaše psychické i fyzické zdraví.

"Během pobytu ve tmě se zbystřují smysly, dochází k zesílení nevědomých procesů. Už po chvíli dochází ke zlepšení koncentrace, schopnosti k učení a uvádí se rovněž, že u některých klientů vzrostla zraková ostrost," vysvětluje Urbiš a zdůrazňuje, že terapii tmou může člověk absolvovat jen ve zdravotnickém zařízení, kde si může kdykoliv přivolat pomoc.

Nejste-li fanouškem extrémních zážitků, můžete zkusit pomalejší, ale podle někoho účinnější způsoby, jak prohloubit koncentraci a vyčistit si hlavu. "Terapii tmou vidím spíš jako zajímavou zkušenost než jako metodu hlubšího seberozvoje," podotýká psycholog Tomáš Vašák, který jako jednu z cest k lepšímu soustředění vnímá meditace. "Dnes dochází snadno k narušení koncentrace a pozornosti, oslabuje se naše schopnost dívat se na věci s odstupem a v souvislostech. Meditace tuto schopnost prohlubuje," vysvětluje a dodává, že mnozí mají meditaci spojenou s ideologickým rámcem, což je podle něj škoda. "Meditace funguje, aniž bychom museli začít věřit v magické síly vesmíru."

Související