Ve třiatřiceti letech zjistil šéf privátního bankovnictví ČSOB Martin Kosobud, že má nadváhu a k tomu vysoký cholesterol a tlak. Nechtěl skončit o pár let později s infarktem, a tak začal běhat. Dnes 49letý ředitel už přes deset let závodí v triatlonech a ke sportu lanaří i své kolegy. Na rozdíl od Kosobuda, který se rozhodl změnit svůj životní styl, ale řada manažerů své zdraví kvůli velkému vytížení zanedbává. Výsledkem je, že polovina z nich trpí nadváhou nebo v horším případě obezitou. U mužů je to dokonce 63 procent. Ukázal to průzkum zaměřený na životní styl českých manažerů, který pro Hospodářské noviny zpracovala agentura Ipsos.

"Vedoucí pracovníci obvykle vykonávají stresové povolání a musí se velmi zodpovědně rozhodovat v krátkém časovém intervalu. Plní pracovní povinnosti, které znamenají nepravidelný stravovací režim, nedostatek spánku a permanentní psychickou zátěž. Dopady jsou obvykle negativní pro zdravotní stav od zvýšení krevního tlaku přes nárůst hmotnosti a snížení výkonnosti až po nárůst potřebných dioptrií," popisuje přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Věra Adámková.

Podle průzkumu zažívá mírně zvýšenou nebo velmi vysokou míru stresu 54 procent českých manažerů. Téměř polovině dotazovaných přitom za poslední dva roky psychická zátěž vzrostla. "Jedná se o lidi, kteří obecně více pracují a mnohem častěji používají prostředky zvyšující výkonnost. Většinou také příliš nesportují. A čím více jsou ve stresu, tak tím menší počet jídel denně konzumují," komentuje ředitel výzkumu a komunikace agentury Ipsos Tomáš Macků.

Téměř 80 procent šéfů je v práci denně přesčas

Vedle práce vedoucí pracovníky nejčastěji stresuje politika a rodina. Stres přitom zvyšuje riziko mnoha chorob. Zhoršuje cukrovku i nemoci oběhové a trávicí soustavy či štítné žlázy. Zároveň může být spojen i s vyšším výskytem onkologických onemocnění.

"Stres hraje roli ve všech oblastech civilizačních chorob, včetně těch, které postihují lidi v manažerských pozicích. Neumíme jim ale pomoct jinak než jim doporučit, aby se nestresovali. Někdy je to úsměvné, protože jedná-li člověk o budoucnosti své firmy nebo o důležité zakázce, tak se psychickému tlaku samozřejmě nevyhne," říká lékařka Adámková.

Jak žijí čeští šéfové?

Větší míru stresu přitom častěji pociťují manažeři, kteří pracují více než 12 hodin denně. Těch je podle průzkumu Ipsosu a HN pět procent. Více než je běžná pracovní doba se svým povinnostem věnují čtyři pětiny šéfů.

"Zatímco členové nižšího managementu obvykle tráví prací osm až deset hodin denně, u lidí z vrcholového vedení je to nejčastěji 10 až 12 hodin," přibližuje Macků z agentury Ipsos.

O víkendu pracuje 60 procent vedoucích pracovníků, průměrně tak tráví necelé čtyři hodiny. Častěji jde o podnikatele a lidi starší 50 let. Většina šéfů si bere práci s sebou i na dovolenou. V době volna povinnosti spojené se zaměstnáním vůbec neřeší jen desetina z nich. "I proto čtyři z deseti manažerů nemají pocit rovnováhy mezi pracovním a osobním životem," podotýká Macků.

Díky sportu manažeři posilují svou disciplínu

Zůstat fit pomáhá vedoucím pracovníkům hlavně sport. Více než polovina sportuje několikrát do týdne, 43 procent dokonce pravidelně. Pouze pět procent z nich se žádnému pohybu nevěnuje. "Já osobně trénuji na triatlon šestkrát týdně v rozmezí deseti až patnácti hodin. Pro manažery je extrémně důležité udržet životní balanc, mít disciplínu, dbát o své zdraví a jít v tom příkladem ostatním a to sport umožňuje," říká šéf privátního bankovnictví ČSOB Martin Kosobud. Ke sportu přivedl i řadu svých kolegů.

I přesto, že se téměř polovina manažerů pravidelně hýbe, trápí velkou část z nich nadváha a obezita. "Zvýšení hmotnosti je v naprosté většině případů nepoměr mezi energií přijatou a vydanou. Je důležité, jak náročný je sport, který každý vykonává, a to se obvykle nadhodnocuje. Doporučujeme aerobní pohyb, který přispívá k léčbě poruch metabolismu tuků, cukrovky druhého typu a obezity. Místo chůze, jízdy na kole či běhání ale lidé často dělají různá silová zatížení. A ta vůbec nejsou vhodná pro ty, kteří mají zvýšený krevní tlak a podobně. Může tam dojít k přetížení oběhového systému a případně až k předčasnému infarktu nebo mozkové příhodě," upozorňuje lékařka Adámková.

Šéfové nechodí do fastfoodů a nepijí tvrdý alkohol

Ke vzniku nadváhy a obezity podle ní často přispívá také nevhodně zvolená strava s nadbytkem cukrů, tuků a nedostatkem vlákniny či vitaminů. Průzkum ukazuje, že se šéfové obvykle stravují třikrát denně. "Ti, kteří si dávají méně porcí jídla, si obvykle uvědomují, že se nedostatečně starají o své zdraví," říká Macků z Ipsosu. V jídelnách a restauracích jedí manažeři většinou čtyřikrát až pětkrát do týdne. Naopak fastfoody nenavštěvuje 73 procent z nich. "Naprostá většina nedodržuje žádnou speciální úpravu stravy. K dietám ale tíhnou spíše ženy," popisuje.

Vedoucí pracovníci obvykle konzumují denně dva šálky kávy a jeden až dva litry vody. Ochucené limonády ale většina nepije vůbec. Stejně tak se dvě třetiny vyhýbají tvrdému alkoholu. Manažeři neholdují ani cigaretám, nekouří 83 procent z nich. Pivo nebo víno si ale dopřává téměř 90 procent šéfů, nejčastěji jeden až tři dny v týdnu. Podpůrné prostředky na zvýšení výkonnosti užívá alespoň občas devět procent šéfů. "Častěji jde o manažery, kteří pracují o víkendu, a ty, kteří uvádějí, že se během poslední doby zvýšila míra jejich stresu," uvádí Macků.

Průzkum zaměřený na životní styl českých manažerů zrealizovala agentura Ipsos ve spolupráci s Hospodářskými novinami formou on-line dotazování. Zúčastnilo se jej 389 lidí.

jarvis_59e8c0f8498e2987e20df78c.jpeg
Ředitel privátního bankovnictví ČSOB Martin Kosobud už přes deset let závodí v triatlonech kombinujících plavání, jízdu na kole a běh.
Foto: Archiv Martina Kosobuda

Jak žijí čeští šéfové?