Meruňkové sady, vyšňořené domky s předzahrádkami, na obzoru vinohrady − představě průměrné české vesnice jihomoravský Zbýšov u Vyškova zrovna dvakrát neodpovídá.

Přesto tu minulé volby do sněmovny dopadly navlas stejně jako v celé republice.

"Myslím, že ani letos se od celostátních výsledků příliš lišit nebudeme," troufá si předpovídat zbýšovský starosta Jaroslav Žalkovský (STAN).

"Lidé jsou naštvaní kvůli imigrantům, dost voličů tu asi má Babiš na úkor sociální demokracie. Ale jestli Zbýšovští dají hlasy Okamurovi, zklamou mě," říká pro HN.

Důvodem, proč na pohled typická moravská zemědělská víska volila v listopadu 2013 podobně jako Česko levicově a protestně, může být podle starosty specifická historie Zbýšova. "Po roce 1989 jsme vstali z popela. Ležíme blízko brněnského letiště, které za komunistů sloužilo vojákům, proto byl rozvoj obce záměrně tlumen a vypadalo to tu jako v pohraničí," líčí starosta. Platila prý stavební uzávěra, chyběly sítě, lidé odcházeli, obec měla nejvyšší věkovou hladinu na Vyškovsku. Ještě v roce 1996, kdy už se ves probouzela k prosperitě, vyhráli sněmovní volby ve Zbýšově Sládkovi republikáni s 16,42 procenta hlasů.

Na rozdíl od okolí nebyli ve Zbýšově podle Žalkovského nikdy silní lidovci. "Žili jsme si tu stranou, vlastním životem. Když sem třeba farář dovedl procesí, sedláci mu nepůjčili klíče od kapličky. A zároveň tu vždycky byli silní komunisté a sociální demokraté, ostatně nedaleko je Slavkov i Telnice, odkud pochází premiér Bohuslav Sobotka," dodává.

Aktuálním specifikem Zbýšova je ale silný příliv nových obyvatel z Brna. Začal v půli 90. let a během dvou dekád se počet lidí v obci zvedl z 397 na 643. Dnes je Zbýšov baštou vysokoškolsky vzdělaných lidí a podnikatelů. Věkový průměr je nejnižší v okrese.

Důsledkem demografických změn je ale rozpolcenost. Část starousedlíků vidí v městské "naplavenině" příznivce tradiční pravice, jiní tipují, že spíš podpoří hnutí ANO.

JAK SE VOLILO V ROCE 2013

"Už aby ten příval skončil. Noví mají peníze, domy kupují a lopatu do ruky nevezmou. Určitě budou volit pravici, Kalouska a ódéesku. Ale oni si musí nabít hubu," neskrývá rozladění důchodce ze starší vilky.

Před prodejnou potravin v dolní části vsi, kde je i hospoda a jediná plocha s volebními plakáty partají, diskutují dvě mladé ženy, podle kterých naopak v obci zvítězí hnutí ANO.

"Babiše tu budou volit jak starousedlíci, tak přistěhovalci. Ptala jsem se kamarádky, komu dá hlas, a odpověděla − jedině Babišovi, nikomu jinému nevěřím," říká blondýna, která se do Zbýšova přistěhovala a za prací jezdí do 14 kilometrů vzdáleného Brna.

Sama prý neví, koho volit ani jestli vůbec jít k volbám.

Totéž řeší i její sousedka. "Je to jedno, stejně si politici budou dělat, co chtějí," má jasno.

Klid zachovává i zbýšovský fotbalista, který situaci často probírá v hospodě u piva. "Tady si lidi stojí na svém, dopadne to jako minule. Babiš dostane míň, než se čeká, to bude dobré," tvrdí, aniž upřesňuje důvody.

Jak se na letošních výsledcích voleb ve Zbýšově podepíše čím dál vyšší počet nových obyvatel městského původu, si není jist ani starosta Žalkovský.

"Určitě to nejsou voliči ČSSD, spíš rozumných pravicových stran. Ale jsou tady i lidi, kteří řeknou: ,Já budu volit teho Baudyša.' A na dotaz, jak by mohli volit bývalého lidoveckého ministra obrany Antonína Baudyše, který před sedmi lety zemřel, odpovědí: ,No dyť je to ten, co rozdává te koblihy,'" líčí úroveň politického povědomí části voličů.

Hledat ve Zbýšově nápovědu, jak se po víkendu změní česká politika, je lákavé, ale ošidné. Podle politologů byla volební podobnost s rokem 2013 spíš náhodná.

"Pokud by se výsledky shodovaly posledních dvacet let, tak by to stálo za výzkum, ale Zbýšov je jen klasickou obcí na Moravě, která se mění. Lepší ukazatel volebních nálad, jakým je třeba ve Francii departement číslo 33, bych hledal spíše ve větším městě na rozhraní Čech a Moravy," říká volební geograf Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Podle ředitele Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Petra Jüptnera by pro posouzení volební typičnosti Zbýšova bylo nutné vzít v potaz přesuny voličů a jejich věkovou a socioekonomickou skladbu.

"Ale vliv mají i jiné faktory. Vsadím se, že letos už to ve Zbýšově tak shodně nedopadne," soudí politolog.