Od našeho zpravodaje z Bruselu - Do Evropy v poslední době přichází výrazně méně migrantů a uprchlíků než v době vrcholu migrační krize před dvěma lety. A země Evropské unie chtějí tento počet snížit ještě víc. Jejich premiéři či prezidenti by se na tom měli podle očekávání domluvit na čtvrtečním summitu v Bruselu.

Naopak se už v EU v podstatě nemluví o tom, že by si měly členské země povinně přerozdělovat uprchlíky na základě kvót. Prioritou států unie je, aby žadatelů o azyl na jejich území přicházelo co nejméně. Snaha "zajistit plnou kontrolu vnějších hranic přináší výsledky a musíme v ní dál pokračovat", stojí v návrhu závěrů schůzky lídrů zemí EU, který mají HN k dispozici.

Trasou z Turecka přes Řecko a Balkán do EU přichází jen zlomek žadatelů o azyl oproti situaci z let 2015 a 2016, kdy tudy dorazilo více než milion lidí. Hlavní migrační trasou do Evropy je nyní cesta z Libye přes Středozemní moře do Itálie. V období od začátku letošního roku do poloviny října touto cestou zatím připlulo zhruba 109 tisíc lidí. To je o čtvrtinu méně než za stejné období loňského roku. Drtivá většina těchto lidí připlula v první polovině roku. Od léta se počet příchozích výrazně snížil.

Staré a nové kvóty

◼ Evropská komise navrhla, aby si země EU povinně přerozdělovaly uprchlíky v případě, že by Evropu zasáhla mimořádně silná migrační vlna.
◼ Česko je proti, kvóty by podle něj měly být jen dobrovolné.
◼ Česko věří, že se princip dobrovolnosti prosadí a Praha nebude přehlasována.
◼ To se stalo u starších, dočasně platných kvót. Česko mělo na jejich základě přijmout zhruba 2500 uprchlíků, ale nakonec jich přijalo pouze 12.

Premiéři či prezidenti států unie by se dnes měli v Bruselu domluvit na tom, že budou ve snaze snižovat počet přicházejících běženců dál pokračovat. Ocení snahu Itálie, jež se například domluvila s libyjskou vládou na výcviku její pobřežní stráže. Ta zastavuje lodě s migranty ještě v libyjských vodách a vozí je zpět na své území. Na výcvik libyjské pobřežní stráže přispělo 24 miliony korun i Česko.

Vracení běženců do Libye kritizují humanitární organizace, podle nichž jsou utečenci v táborech v Libyi často vystaveni mučení nebo sexuálnímu zneužívání. Lídři zemí EU by proto dnes měli potvrdit, že finančně přispějí na zlepšení podmínek migrantů v Libyi. Což by rovněž mělo snížit motivaci těchto lidí odcházet do Evropy.

Česko by mělo k těmto účelům podle informací HN ještě letos vyčlenit pět milionů korun. Kromě toho už dřív dalo zhruba 19 milionů korun do evropského fondu na pomoc africkým zemím. I tyto peníze mají přispět k omezení počtu lidí, kteří by chtěli odejít do EU.

Lídři zemí unie se domluví také na dalším urychlení snah vyhostit z Evropy migranty, kteří nemají nárok na azyl. Podle návrhu závěrů summitu to má "snížit pobídky pro ilegální migraci".

"Česku tento přístup EU vyhovuje. Zaměřujeme se na to, co bylo pro vládu vždycky prioritou, tedy na ochranu vnějších hranic nebo na vyhošťování migrantů, kteří nemají nárok na azyl," potvrzuje státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.

Povinné kvóty, jež Česko odmítá, počítaly s přerozdělováním skutečných uprchlíků, kteří do Evropy utíkali před válkou. Týkaly se hlavně Syřanů. Z Libye do Itálie však teď plují hlavně Nigerijci nebo občané Pobřeží slonoviny, tedy lidé, jimž bezprostřední nebezpečí nehrozí a do EU chtějí kvůli vidině lepšího života. Podle pravidel by tak měli být vráceni zpět do svých domovských zemí. To se ovšem většinou nedaří například proto, že mateřské země své občany často odmítají přijímat zpět.

EU chce proto na tyto státy zatlačit, aby se návratům svých občanů nebránily. Hrozí jim například omezením rozvojové pomoci.

Podle Evropské komise i OSN by ale měly země unie zároveň snížit motivaci běženců vydávat se na cestu do Evropy tím, že dobrovolně přijmou skutečné uprchlíky z uprchlických táborů v Turecku nebo Libanonu. Má to být 50 tisíc osob. Země EU by měly do konce října oznámit, kolik lidí by mohly převzít. Česko podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nejspíš nenabídne přesídlení ani jednomu uprchlíkovi.

Související