Paní Larisa si mě změřila zkoumavým pohledem a hned nato se jí obličej rozzářil úsměvem. Recepční malého hotýlku ve Slovjansku si mě pamatovala. Poprvé jsem tam byl na podzim roku 2014, pár měsíců poté, co ukrajinské jednotky z města vyhnaly oddíl Igora Girkina, ruského nacionalisty a monarchisty.

V kapse mám jasně fialovou kartičku od velitelství ukrajinské armády, která dosvědčuje, že jsem novinář a mohu se nacházet v zóně ATO, tedy antiteroristické operace. Tímto termínem kyjevská vláda označuje ozbrojený konflikt na Donbasu. Sami vojáci kašlou na diplomatické termíny a říkají, že je to válka s Ruskem a jím podporovanými separatisty. Válka, které se tak oficiálně nesmí říkat.

"Co tu vlastně budete dělat? Tady je klid. A snad to vydrží," usmívá se paní Larisa. Před třemi lety zkoumala můj pas a ptala se mě, jestli čeští vojáci coby členové NATO zabrání tomu, aby se ruští bojovníci do jejího města znovu vrátili. Pokud si dobře pamatuji, mumlal jsem cosi neutrálně uklidňujícího.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.