Snížit volební věk na šestnáct let se třeba v sousedním Rakousku zdálo být dobrým nápadem, ale jen do chvíle, než se ukázalo, že mladí volí hlavně krajně pravicové a nacionalistické strany. Do té doby experti zmiňovali plusy, mezi něž patřilo větší zapojení mladých do politického života, jenž je dosud moc nezajímal. Hesla jako "mladý volič rovná se trvalý volič" či "musíme vytvořit volební návyky mladých" dostávají v kontextu jejich vlivu na výsledky poněkud hořký nádech.

Mezi mladými voliči v Evropě loví extremisté a protestní strany. V Česku u nich vede ANO, SPD, TOP 09 či piráti

Vliv rostoucí účasti mladých voličů (do 24 let) je patrný po celé Evropě. Voliči této věkové kategorie daleko častěji než ostatní dávají přednost jednoduchým, radikálním řešením. Ukázalo se to nejen v Rakousku, ale také v prezidentských volbách ve Francii či červnových parlamentních volbách v Británii. Ostatně i volební průzkumy v Česku ve skupině voličů 18−24 let fandí pirátům či Okamurově straně výrazně více než zbytek populace. Studentské volby na středních školách toto rozdělení ještě zvýraznily: podle nich by volby jednoznačně vyhrála Česká pirátská strana. Nikoliv hnutí ANO, které doposud výzkumům jednoznačně dominuje.