Pokud banka bude chtít svým klientům změnit obchodní podmínky nebo třeba ceník služeb, zákazníci najdou v e-mailu pdf soubor, který je o tom bude informovat.

Důvodem nové směrnice Evropské unie je snaha dát klientovi možnost si takový návrh uchovat a případně s ním nesouhlasit. Směrnici má do českého práva zapracovat zákon o platebním styku, který bude ve středu schvalovat Senát.

Sněmovnou však zákon prošel i s pozměňovacím návrhem, který podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) toto nařízení mění v neprospěch klientů. Není z něj zřejmé, jestli je nutné klientovi návrhy na změnu smluv na jeho e-mail doručit. Bance by podle návrhu poslanců stačilo, aby majiteli účtu poslala do jeho schránky v internetovém bankovnictví odkaz na stránky, kde se o změně dozví.

"Přijetím pozměňovacího návrhu jsme porušili rozhodnutí evropského soudního dvora a klientům jsme opravdu nepomohli.

Pokud se někdo obrátí k soudnímu dvoru, budeme mít problémy," řekl poslancům po přijetí zákona Pilný.

Co změní nový zákon

◼ Klient banky, který ztratí platební kartu, bude nově riskovat škodu maximálně 50 eur, tedy asi 1290 korun. Dosud je spoluúčast třikrát vyšší.

◼ Nový zákon zároveň zakazuje obchodníkům, aby lidem účtovali příplatky za platbu kartou.

◼ Hotely nebo autopůjčovny budou mít povinnost lidi informovat o přesné částce, kterou budou na jejich účtu blokovat.

◼ Banky budou muset fintechovým firmám umožnit přístup k účtům jejich klientů.

Evropský soudní dvůr již v lednu rozhodl, že pokud banka klientovi doručí návrh na změnu smluvních podmínek do schránky v jeho internetovém účtu, musí ho o tom informovat také mailem.

Internetové bankovnictví podle soudního výkladu lidé nepoužívají pro běžnou komunikaci, a neměli by tak být nuceni pravidelně kontrolovat, jaké zprávy jim tam banka posílá.

Zákon o platebním styku předložila sněmovně v březnu vláda. Poslanci odmítli možnost projednat zákon tak, aby byl schválen už v prvním čtení. Návrh tak putoval do rozpočtového a ústavně právního výboru.

A právě tento výbor, v jehož čele je Jeroným Tejc (ČSSD), k němu přidal zmíněný pozměňovací návrh. I přes Pilného nesouhlas byl pak zákon v září schválen. Pro jeho přijetí bylo 77 ze 132 přítomných poslanců.

Senát má nyní dvě možnosti. Pokud zákon podpoří, hrozí žaloba u evropského soudního dvora. Když ale zákon vrátí zpět sněmovně, Česko už evropskou směrnici nestihne přijmout. Sněmovna už totiž před volbami zasedat nebude, a zákon by tak definitivně spadl pod stůl.

Evropská unie přitom zavedení nových pravidel požaduje do 13.  ledna příštího roku.

Ministerstvo financí upřednostňuje první možnost, a to i za cenu, že návrh zcela neodpovídá výkladu evropského soudního dvora. "Domníváme se, že tuto nesrovnalost lze v praxi překlenout pomocí takzvaného eurokonformního výkladu, tedy povinnosti všech orgánů vykládat českou legislativu ve shodě s právem EU," informoval Jakub Vintrlík z ministerstva financí.

Tato povinnost vyplývá z obecně uznávaného pravidla evropského soudního dvora. Takže i pokud nebude zákon vysloveně říkat to, co evropská směrnice, banky se musí chovat, jako by tomu tak bylo.

K schválení zákona se přiklání také senátoři. Podporu má například u většiny senátorů ODS. Pro přijetí bude hlasovat také nestraník za hnutí ANO Jaroslav Větrovský.

Evropská směrnice, kterou zákon o platebním styku přijímá, snižuje rovněž spoluúčast klientů bank při ztrátě platební karty nebo ruší příplatky za platbu kartou.