Od naší spolupracovnice na Mallorce – Před pár lety by představa, že se z turistiky stane celosvětový problém, vyvolala spíš pobavený úsměv. Jenže se zvyšující se dostupností levného cestování a rostoucími příjmy turistika každým rokem narůstá a začíná negativně ovlivňovat města i přírodu. Na bezohlednost a nenasytnost návštěvníků Benátek už si letos stěžoval italský ministr kultury.

Teď se s dopadem výletů na dovolenou po svém vypořádal také ráj turistiky na španělském středomořském ostrově Mallorca − v tamním muzeu na toto téma uspořádali kolektivní výstavu složenou z fotografií, koláží a instalací.

Přehlídka nazvaná Ciutat de Vacances je součástí širšího projektu, jejž iniciovalo právě muzeum moderního umění sídlící v hlavním městě Palma de Mallorca. Spolu s galeriemi v Benátkách a španělskými Alicante, Barcelonou a Valencií spustili výstavní projekt, jenž má velké společenské ambice.

Současní španělští umělci varují, že hromadné cesty za oddychem představují neudržitelný problém. A zúčastněná města o tom vědí své − mluví se o vylidněných centrech, závratných cenách nájmů, agresi návštěvníků v ulicích či absenci běžných maloobchodů a služeb.

Na mallorské výstavě to návštěvníkovi připomínají jednotlivé exponáty. Entrée přehlídky ovšem tvoří obraz Joana Miróa. Slavný katalánský surrealista na Mallorce našel druhý domov a také tam v 80. letech zemřel. Jeho práce je rozvernou a bezstarostnou alegorií na ostrov krásy a radosti, jenž měl největší boom nájezdníků toho času teprve před sebou.

Přitažlivost, kterou Mallorca lákala víc a víc Evropanů, je zjevná díky instalaci Neus Marroigové. Mladá umělkyně celou stěnu galerie polepila starými pohlednicemi, které oslňují azurovou modří a zlatavým pískem. Všechny mají společného odesílatele: přímořská letoviska na Mallorce.

Nekompromisněji působí dílo Ángela Marcose. Ve své sérii fotografií trefně a syrově mapuje lokace, které bez letní sezony připomínají postapokalyptické vize měst bez lidí. Prázdná betonová mola, opuštěné zahrádky restaurací a široko daleko nikde jediný člověk − až se nabízejí srovnání s propagandistickým režimem inscenovanými fotografiemi ze Severní Koreje či scénami z románů Cormaca McCarthyho.

Ještě víc bizarnosti a kýče do svých fotografií vložil Xisco Bonnín. Zaměřil se na místa svatebních líbánek. A zdokumentoval, jak neosobně, až trapně působí resorty orientované na pořádání veselek. Umělý život, který je extrémně daleký realitě.

Výstava

Ciutat de Vacances
Es Baluard Museu d'Art Modern, Mallorca
Výstava potrvá do 22. října.

Ostatně právě to spojuje většinu exponátů mallorské výstavy: umělci se snaží dívat na atraktivní destinace bez pozlátka a všeobecně přijímané představy, že hotel u moře rovná se ráj. Často je ve skutečnosti jen umělým ostrůvkem, který nabízí krátkodobou iluzi štěstí. Bohužel někdy třeba za cenu devastace původního prostředí.

Idealistické řešení na výstavě nabízí tříminutové video Left Hand Rotation. Na konkrétním příkladu ukazuje, jak umístěním jednoduché a vtipné typografie na domy ve vytížených městečkách lze apelovat na turisty, ať nad svým chováním přemýšlejí. Aby v zóně, kde lidé skutečně bydlí a žijí, dodržovali pravidla a ctili potřeby místních.

Kvůli mallorské výstavě má také zdejší návštěvník neodbytný pocit výčitky, že je sám součástí davové mašinerie a jakéhosi barbarského nájezdu. Výstava Ciutat de Vacances téma samozřejmě nedokáže vyřešit. Svojí aktuálností a naléhavostí ale nutí k zamyšlení, k čemu až mohou příliš časté výlety za dovolenou vést.