Fasáda z rostlin či běžecká dráha na střeše. Developeři kancelářských budov vymýšlejí způsoby, jak se odlišit od konkurence a zaujmout nájemce. Ještě pár let nazpět takto fungovaly mezinárodní certifikace o ekologičnosti budovy. Ty jsou však dnes už naprosto běžné. "Kancelářské budovy začaly být moc stejné. Čím větší je konkurence, tím více se developeři předhánějí, kdo z nich nabídne nějaké to nej," komentuje trend Eduard Forejt, ředitel pro rozvoj obchodu v pražské kanceláři poradenské společnosti JLL. Svou roli dnes sehrává i přetahovaná o schopné zaměstnance. Firmy jim proto mají zájem nabídnout co nejatraktivnější pracovní podmínky.
Mnohem více se o přízeň nájemců musí podle Forejta snažit budovy, které jsou dál od center měst nebo v méně vyhledávaných lokalitách.
Největší zelená fasáda ve střední Evropě
Jedinečným prvkem se například chlubí komplex dvou kancelářských budov s názvem Butterfly, jenž se momentálně dokončuje v Praze-Karlíně.
"Zcela unikátní bude na Butterfly zelená fasáda, která se stane největší nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě," říká Kateřina Holická, manažerka pronájmů v developerské společnosti AFI Europe Czech Republic, která objekt staví. Fasádu tvoří samostatné vertikální zahrady − celkem 584 rostlinných panelů o celkové ploše 1468 metrů čtverečních, upřesnil Josef Němec, jehož firma zelenou fasádu na budovách instalovala.
S myšlenkou zelené fasády přišel za investorem David Chisholm, architekt projektu Butterfly. Ten se Němce ptal, jestli je jeho nápad vůbec reálný. "V podmínkách střední Evropy to určité riziko představuje," připouští Němec. V Česku bývají v zimě teploty i hluboko pod bodem mrazu. V zemích, jako je Anglie nebo Španělsko, jsou vertikální zahrady na fasádách budov běžnější díky mírnějšímu klimatu.
Firma Němec použila na výsadbu zelené fasády trvalky, jejichž životnost se pohybuje v řádech jednotek let. Zvolené rostliny byly vybrány s ohledem na místní klima a střídání ročních období tak, aby bylo možné udržet budovu zelenou celoročně. Dohromady na fasádě poroste asi 41 tisíc rostlin. Jsou zasazené do truhlíků, které by podle Němce už příští rok neměly být vidět. Kromě estetické funkce pomůže budova díky rostlinám snížit prašnost a regulovat vlhkost vzduchu i teplotu fasády.
Rostliny budou umístěny do malých umělohmotných květináčů napojených na síť trubek a hadiček a díky unikátnímu zavlažovacímu systému budou neustále plné vody. "Systém má vlastní strojovnu, kde se přívodní voda filtruje a obohacuje o hnojivo. Až takto upravená se pak dávkuje rostlinám," popisuje Holická.
Zajímavostí projektu jsou i různé typy přístřešků pro ptáky, čmeláky a netopýry. V budově je nabíjecí stanice, která prozatím počítá s kapacitou pro šest elektromobilů. V budoucnu ji lze rozšířit podle potřeby. Kapacita kolárny je asi 30 kol.
"Dobíjecími stanicemi pro elektromobily jsou spíše vybavována nová nákupní centra než kancelářské budovy," všímá si Glyn Evans, ředitel české pobočky mezinárodní projektové společnosti Tétris.
"Kolárny s šatnami a sprchami jsou dnes víceméně standardem ve všech nových kancelářských budovách v Praze," uvádí Evans. Důvodem je podle něj rostoucí poptávka ze stran nájemců a zároveň body navíc, které za zbudování koláren dostanou developeři v rámci mezinárodní "zelené" certifikace budov v americkém systému LEED nebo v britském BREEAM. Dnes už se hraje o to, na jakou známku budova v daném systému dosáhne − zda na tu nejvyšší, nebo na průměr. Výborné hodnocení zvyšuje cenu nemovitosti.
"Certifikační systémy se pravidelně aktualizují a časem budou v kancelářských budovách vyžadovat vyšší počet parkovacích stání pro bicykly, aby podpořily alternativní způsoby dopravy do práce," míní Evans.
Běžci na střechách
S inovacemi v kancelářských budovách pravidelně přichází developer Skanska Property. Jeho budova Visionary v pražských Holešovicích bude mít jako první v Česku na střeše 140 metrů dlouhou běžeckou dráhu. Takovou vymoženost zde dosud žádné administrativní centrum nenabízí a je to poměrně unikátní záležitost i ve světě. Má ji například budova White Collar Factory v Londýně. Ovál měří 150 metrů a první běžci ji otestovali minulý měsíc.
Praha bude mít do konce příštího roku i druhé administrativní centrum s běžeckou dráhou na střeše. Nové sídlo banky ČSOB v Radlicích, které staví společnost Hochtief, nabídne 180 metrů dlouhý ovál, tedy ještě delší než dráha na Visionary.
Nedávno dokončenou budovu Five na pražském Smíchově vybavila Skanska Property na toaletách takzvanými chytrými zrcadly, která zobrazují předpověď počasí a informace o budově. Nájemci domu také mohou přes interní mobilní aplikaci využívat různé služby, například praní košil či objednání jídla v kantýně.
Developer S+B Plan & Bau Prag momentálně staví na pankrácké pláni v Praze dvě kancelářské budovy a čtvrtinu jedné z nich − Trimaran − obsadí velké konferenční centrum. Kapacita jeho sálu je 1000 účastníků. "V prostorách konferenčního centra se nám podařilo vybudovat 2000 metrů čtverečních zcela bez sloupů," líčí ředitelka developmentu Hana Šantrochová. Konferenční sál tak může být celý otevřený. "Umožnil nám to unikátní systém šesti mostů, které jsou umístěné na střechách budovy Trimaran. Na těchto mostech jsou pak zavěšena jednotlivá patra," podotýká.
Budova Trimaran bude využívat dešťovou vodu. Zkušenosti s ní má developer už z kancelářské budovy Qubix nedaleko stanice metra Vyšehrad, kde se dešťovkou splachují toalety. "Jenže jsme zjistili, že voda je příliš špinavá a znečišťuje záchodové mísy. Uklízečky kvůli tomu spotřebovaly na úklid mnohem více čisticích prostředků," popisuje Šantrochová. "Na jednu stranu přírodu chráníte, že využíváte méně pitné vody na užitkové potřeby, ale na druhou stranu musíte použít mnohem více chemikálií," poukazuje na paradox.
Nakonec správce budovy situaci vyřešil tím, že do nádrže na dešťovou vodu začal dávat bazénové chlorové kapsle. Voda se tím v nádrži předčišťuje. Díky splachování toalet dešťovkou dům podle Šantrochové uspoří 40 procent spotřeby vody. "My takto stavíme z principu všechny domy," říká manažerka této rakouské firmy.
Většina developerů však nebuduje úsporné projekty z lásky k životnímu prostředí. Přesto kancelářských budov, které využívají dešťovou vodu, přibývá. "Jejich realizace prvotně nesouvisí ani tak s vlastní úsporou, jako spíš s certifikací budovy a hodnocením za ekologická opatření, které má následně kladný vliv na prodejní cenu," dodává Karel Plotěný, jednatel společnosti Asio New. Více jsou podle něj k využívání dešťových vod motivovaní majitelé hotelů, kteří se snaží chovat co nejúsporněji.
