Ačkoliv Češi neustále bohatnou, zrychlující inflace stále více ukrajuje z jejich úspor. Na běžných účtech, které v současnosti nejsou téměř vůbec úročené, měly domácnosti ke konci srpna 1,186 bilionu korun. To je o 164 miliard více než před rokem. Jenže zatímco tou dobou rostly ceny meziročně o 0,6 procenta, nyní je inflace bezmála na pětiletém maximu 2,7 procenta.

Pro člověka, který si spoří například na penzi, to znamená, že aby si za svoje prostředky mohl v budoucnu koupit alespoň stejné množství zboží a služeb jako nyní, musí hledat způsob, jak svoje peníze lépe zhodnotit.

"Místo bankovních vkladů a spořicích účtů s výnosy okolo nuly lidé častěji než dřív volí investice do fondů a cenných papírů. Chování českých střadatelů se tak přibližuje ke standardům obvyklým na vyspělých trzích," popisuje Štěpán Tvrdý, zakladatel fondu kvalifikovaných investorů NWD Global Multi-Asset. S cennými papíry se ale podle Tvrdého pojí nejen atraktivnější potenciální výnosy, ale také vyšší riziko, které musí investoři podstupovat.

Seriál HN: Investice 2017

1. díl - 10. října
Jak investovat a porazit inflaci

2. díl - 17. října
Investice do podílových fondů a fintech aplikace

3. díl - 24. října
Investice do nemovitostí, developerských dluhopisů a realitních fondů

Češi se ale vyšším rizikem od investice do fondů nenechají odradit, ukazují statistiky Asociace pro kapitálový trh. Ke konci letošního prvního pololetí v nich lidé drželi majetek téměř za 456 miliard korun. To je o šest procent více než na přelomu roku. Loni ve stejném období bylo tempo růstu nižší.

Podle Jána Hájka, portfoliového manažera největšího českého akciového fondu Top Stocks ze skupiny Erste, existují dva hlavní přístupy k investování. Buď jde jen o to, udržet hodnotu úspor a zabránit jejich znehodnocení inflací, nebo je záměrem peníze zhodnotit a vydělat. První skupinu tvoří spíše konzervativní investoři, kteří se spokojí s investicí do dluhopisových fondů nebo fondů peněžního trhu. Ti druzí naopak hledají příležitosti v akciových investicích, které mohou přinášet i výnos vyšší než 10 procent ročně, ale pojí se s nimi výkyvy trhů a vyšší riziko znehodnocení.

Experti radí, že cestou, jak eliminovat vliv výkyvů akciových trhů, je zejména průběžné investování. "Pravidelné investování, třeba po malých částkách, pomáhá vyhladit výkyvy, potlačit šum, který na burze je. To umožní dosáhnout takového výnosu, který odpovídá reálnému růstu hospodářství nebo ziskovosti firem," říká Hájek.

Penzijní fondy a inflace

Kromě přímých investic do cenných papírů nebo nákupu podílu ve fondech volí řada Čechů jako investici také nákup nemovitosti. Jen v Praze se loni prodalo rekordních 6650 nových bytů, podle odhadů až třetina z nich na investici. Sílící poptávka po nemovitostech v kombinaci s nedostatečnou novou výstavbou ale způsobuje, že byty a domy rychle podražují. Průměrná cena jednoho metru čtverečního v novém bytě se v Česku jen za poslední rok zvýšila o desetinu na bezmála 50 tisíc korun. V Praze stoupla o 15 procent na 76 tisíc Kč.

"Nedostatek jiných příležitostí žene lidi do nákupu nemovitostí s vidinou, že vydělají na výnosech z pronájmu. Pokles cen realit ale může tento záměr překazit," říká ekonomický analytik HN Leoš Rousek.

Speciální kategorii investování, jejímž cílem je zejména udržet hodnotu peněz, představují penzijní fondy. V Česku existují dva hlavní typy, přičemž převažují takzvané transformované fondy, jež střadatelům garantují, že o peníze nepřijdou. Ačkoliv do nich od roku 2012 už není možné vstupovat, stále na ně připadá 85 procent z celkem 4,5 milionu lidí, kteří si v penzijních fondech spoří na stáří.

Nad inflaci, jež loni dosáhla v průměru 0,7 procenta, však zhodnotily peníze jen transformované fondy Allianz, AXA a České pojišťovny. Úspory tak od reálné ztráty hodnoty většinou zachraňovaly státní příspěvky, které čerpá 97 procent účastníků penzijních fondů, a také daňové úlevy.

Druhým typem jsou takzvané účastnické fondy, které fungují podobně jako podílové investice. Klíčové u nich je, jakou klient zvolí strategii. Konzervativní penzijní fondy investují především do státních dluhopisů, a přinášejí tak při nejmenším riziku nejnižší výnos. V dynamických fondech převažují akcie a výnos je zde obvykle vyšší, stejně jako riziko. Třetí možností je vyvážená strategie, jež oba přístupy kombinuje. Žádná z nich ale nemusí na rozdíl od transformovaných fondů povinně zaručovat, že klient o svoje peníze nepřijde.