Od naší zpravodajky ze Španělska - Poklidný večerní ruch v barcelonské čtvrti L'Eixample narušuje ostrá kakofonie zvuků. Ohlušující "cacerolada", kdy lidé buší do hrnců a kastrolů, trvá několik minut. Nese se celou ulicí, kde mnohé balkony zdobí vlajka nezávislého Katalánska − rudožlutá s modrým klínem a bílou hvězdou. "Cacerolada je tu v poslední době slyšet celkem často," říká recepční z jednoho z tamních hotelů. Lidé ji často používají k tomu, aby ukázali, že podporují vyhlášení nezávislosti Katalánska na Španělsku.

Právě v úterý vstupuje spor mezi Barcelonou a Madridem do své rozhodující fáze. Schází se katalánský regionální parlament, který by mohl vyhlásit nezávislost. O odtržení od Španělska hlasovali Katalánci před týdnem v nezákonném referendu.

Vyhlásí nezávislost?

Situace v historické zemi s hlavním městem Barcelonou je nepřehledná. Jen málokdo si dovolí s určitostí tvrdit, jaký bude další vývoj. "Vůbec se nedá předpovědět, co se v úterý stane. Je možné, že katalánský parlament sice vyhlásí nezávislost, ale současně pozastaví její naplnění, třeba na měsíc nebo až na půl roku," uvádí profesor ústavního práva Xavier Arbós Marín z Barcelonské univerzity.

Část zastánců nezávislosti sdružená pod uskupení Junts pel Sí, do kterého patří i předseda katalánské regionální vlády Carles Puigdemont, se podle Marína snaží získat čas. Objevují se i větší rozpory mezi poslanci z tohoto uskupení.

Na druhou stranu, malá radikálně levicová strana CUP, bez které by vládnoucí uskupení nemělo v regionálním parlamentu většinu, vyhlášení jednostranné nezávislosti naopak podporuje. A vyvíjí tlak na Junts pel Sí, aby parlament opravdu nezávislost vyhlásil.

Takový krok si ale vyžádá ostrou odpověď Madridu. "Není politicky možné, aby centrální vláda v Madridu nedělala nic," říká profesor ve své kanceláři v kampusu univerzity. "Vše nasvědčuje tomu, že španělská vláda vedená Marianem Rajoyem použije článek 155 španělské ústavy. Nikdo ale přesně neví, co by to v praxi znamenalo," upozorňuje profesor s tím, že článek 155 o jednotě španělského království se dá různě vyložit.

Madrid by pak zřejmě převzal autonomii regionu. Mohl by také nahradit předsedu katalánského kabinetu Carlese Puigdemonta zástupcem centrální vlády.

"Použití toho článku by vedlo k vyhrocení sporu mezi Barcelonou a Madridem," domnívá se.

Je také možné, že španělská policie Puigdemonta zadrží. "To by byla opravdová katastrofa. Musí ale nést svoji odpovědnost. Nicméně doufám, že k takové situaci nedojde," doplňuje. Hrozily by pak velké demonstrace.

Rozdělená společnost

Otázka suverenity rozděluje katalánskou společnost, a je to vidět i přímo v Barceloně.

Minulou neděli vyšly do ulic statisíce odpůrců nezávislosti. Snad všichni z nich nesli v rukou španělské vlajky, mnozí se do nich dokonce zahalovali.

"V jakékoliv kavárně nebo třeba v autobusech všichni jen mluví o nezávislosti nebo o policii. Takhle moc to ale dosud nikdy nebylo. Tolik vášní, tolik obav, to nikdy nebylo," doplňuje profesor.

Napětí v Barceloně umocňují poslední zprávy z byznysu. Několik velkých společností, jako třeba banky CaixaBank nebo také Banco Sabadell, se rozhodlo přesunout své sídlo z regionu do Španělska a každý den je následují další. Zvažuje to i velká farmaceutická společnost Grifols.

"Mám velký strach z toho, co by se mohlo stát, kdyby Katalánsko nezávislost skutečně vyhlásilo. Byla by to hospodářská katastrofa jak pro Katalánsko, tak pro Španělsko," uvedl
asi pětasedmdesátiletý Ricardo, který přišel v neděli na demonstraci pro zachování jednoty Španělska.