Kdo chtěl letos vydělat opravdu velké peníze, měl na začátku roku jednoznačně nakoupit virtuální měny jako bitcoin. Ještě donedávna byly doménou počítačových nadšenců, teď přitahují čím dál větší pozornost celého světa. Začínají se o ně zajímat investiční fondy i některé národní vlády.

Velký nárůst zájmu vyvolalo to, že kurzy těchto měn začaly prudce růst a investoři vycítili možnost obřích zisků. Jen hodnota nejznámějšího a nejrozšířenějšího bitcoinu za rok stoupla na sedminásobek a nyní je bitcoin k mání téměř za 4500 dolarů za kus.

Možné zisky u dalších těchto měn, jichž existuje více než tisícovka, ale byly ještě výrazně vyšší. Některé vyskočily na desetinásobek jen v řádu několika dnů. I proto představuje dříve dominantní bitcoin jen zhruba polovinu z hodnoty celého trhu. Ještě v lednu to přitom bylo 90 procent. Na celosvětovém trhu digitálních peněz se nyní točí závratných 151 miliard dolarů, tedy více než 3,3 bilionu korun.

Vedle lákadla velkých zisků je tu ale i významné riziko ztrát. Stejně rychle, jako letí nahoru, se kryptoměny mohou také v řádu hodin o desítky procent propadnout. Může za to velké množství spekulantů.

I proto mnozí experti a autority tradičního finančnictví označují bitcoin a spol. za bublinu, po které přijde pád srovnatelný s přelomem tisíciletí, kdy zkrachovalo velké množství přeceněných internetových firem. Jamie Dimon, šéf jedné z největších bank JPMorgan Chase, dokonce označil kryptoměny za velký podvod. Podle něj za nimi není nic konkrétního, na rozdíl od běžných peněz, které dříve krylo zlato, dnes ekonomiky jednotlivých zemí.

Najde se ale stále víc takových, kteří s tím nesouhlasí. "Bude to bublina? Ano, asi největší, jakou kdy zažijeme. Ale nezapomeňte, že bubliny se tvoří okolo věcí, které pak zásadně ovlivní náš život," říká agentuře Bloomberg americký miliardář Mike Novogratz. Ten rozjíždí investiční fond, který by měl od zájemců o investování do digitálních měn nasbírat půl miliardy dolarů. Podobné fondy začíná zakládat i část velkých bank.

DIGITÁLNÍ MĚNY NA VZESTUPU

V letošním roce se virtuální měny začaly ve velkém používat i pro rozjíždění nových projektů a firem. Jde o obdobu upisování nových akcií na trh, jen s tím rozdílem, že taková operace není pod dohledem státu. Jen letos takto začínající firmy vybraly 2,3 miliardy dolarů. A nejúspěšnější z nich − projekt nové digitální měny filecoin − od investorů posbíral přes čtvrt miliardy dolarů.

Zatímco jedna strana vidí obrovskou revoluci v tom, že kdokoliv s jakýmkoliv nápadem si takto může říct o obří sumy od anonymních investorů z celého světa, jiní varují před nebezpečím a množstvím podvodů.

Důvodem je, že na rozdíl od klasických burz tyto obchody nikdo nekontroluje. Snahy o regulaci už se ale objevují. "Rozhodně vítám, že se o trh začínají zajímat státní úřady v Americe, Jižní Koreji a dalších. I to, že čínská vláda tyto úpisy úplně zakázala. U drtivé většiny těchto projektů se podle mě jedná o předem ztracené peníze. Předpokládám, že nepřežije více než jeden ze sta," říká Tone Vays, bývalý viceprezident JPMorgan, který se nyní specializuje na bitcoin. Vystoupil na víkendovém pražském Hackers Congressu, což je jedna z nejdůležitějších akcí o kryptoměnách v Evropě. "Většina lidí na těchto investicích prodělá a dostane životní lekci," doplňuje Ondřej Pilný, jehož web ICOindex nové projekty hodnotí.

Velká rizika nenese jen tento způsob investování, ale i samotné virtuální měny, které rovněž nejsou pod žádnou kontrolou. Mnoho majitelů bitcoinů přišlo o peníze buď při hac­kerských útocích na burzy, jako byla japonská Mt. Gox, nebo letos v létě při uzavření virtuální směnárny BTC-e. Kvůli důrazu, který kryptoměny kladou na anonymitu svých majitelů, je pak vypátrání zlodějů téměř nemožné.

Zatímco krást z virtuální peněženky je možné, samotná technologie blockchainu, na níž většina kryptoměn včetně bitcoinu stojí, je prakticky neprůstřelná. Jde o plně decentralizovanou databázi, která běží na milionech počítačů naráz, takže je nemožné, aby někdo celý systém zboural. O využití této technologie pro vytvoření vlastní virtuální měny uvažují dokonce některé státy, například Japonsko.

S přispěním Jakuba Zelenky