Pouze polovina základních škol má kvalifikovaného učitele informatiky, zjistila Česká školní inspekce. Řada škol ještě bere informatiku jako doplňkový předmět, kde se žáci učí pouze s Wordem či Excelem. To ale v dnešní digitalizované době nestačí. Nová inspekční zpráva upozorňuje, že na tom školy s digitálními technologiemi nejsou vůbec dobře. "Zvyšuje se podíl škol, kterým technika zastarává. Počítačů není dost na to, aby se mohly využívat napříč všemi předměty," píše se ve zprávě. O digitální technologie se navíc často nemá kdo starat.

"Jednodušší práce zajistí nad rámec své pracovní náplně většinou učitel informatiky či ředitel. Na složitější úkoly se někdo pozve. Většina základních škol může dát na správu technologií jen pět tisíc korun měsíčně, což stačí pouze na zajištění základního provozu a řešení kritických problémů," varuje Jednota školských informatiků. Často se o sítě stará metodik informačních technologií, který pak nemá čas na svou hlavní činnost − pomáhat učitelům ostatních předmětů zapojovat digitální technologie do výuky.

Podle ministerstva školství by správce sítí měla vyřešit reforma financování škol, která má platit od ledna 2019. "Nedostatek aprobovaných učitelů informatiky je širší problém, který souvisí s platy učitelů i tím, že v Česku chybí deset tisíc IT specialistů ve všech odvětvích," říká náměstek ministra školství Jaroslav Fidrmuc, který má digitální agendu na starosti.

Zastaralý přístup k digitálním technologiím ve školách má řešit Strategie digitálního vzdělávání schválená vládou v roce 2014, podle níž se má změnit výuka, vybavení škol i připravenost učitelů. Zatím se to ale příliš nedaří. "Z plánovaných aktivit se podařila splnit necelá čtvrtina. Skoro všechny se zpožďují," hodnotí Daniel Lessner z Jednoty školských informatiků, která naplňování strategie podrobně sleduje.

PODMÍNKY PRO DIGITÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Například úplná proměna výuky informatiky − tedy změna vzdělávacích programů. Nově by se třeba práce s Excelem měla učit v rámci matematiky, Word zase v češtině. V hodinách informatiky by tak měl zbýt prostor na základy programování, kterým se dnes školy povinně vůbec věnovat nemusí. Informatika by měla být v každém ročníku, dnes ji žáci musí povinně absolvovat jen ve dvou třídách na základní škole. "Víme, že na tom ministerstvo pracuje, ale je to všechno hrozně opožděné," upozorňuje Lessner.

Mezi školami jsou přitom velké rozdíly. Některé základy programování do výuky samy zařazují. Motivovat je k tomu mají třeba akce pro děti v rámci CodeWeeku, který probíhá tento týden. Stále se ale nepodařilo přesvědčit všechny pedagogické fakulty, aby zařadily kvalitní práci s digitálními technologiemi do výbavy budoucích učitelů. Dlouho chyběly také programy na školení učitelů a výbavu škol technologiemi. "Ke zpoždění došlo kvůli pozdějšímu spuštění operačního programu a jednotlivých výzev," vysvětluje Fidrmuc.

Podle posledního srovnání ICILS z roku 2013 jsou na tom čeští žáci s digitálními dovednostmi překvapivě nejlépe z 21 hodnocených zemí světa. Informatici ale nadšení mírní, protože dřívější výsledky tak pozitivní nebyly, navíc hodně zemí dopadlo velmi podobně. Podle typů úloh v testech také odhadují, že se čeští žáci s počítači naučili pracovat spíše doma než ve škole.

PODMÍNKY PRO DIGITÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ