Až 50 milionů eur mohou udělit německé úřady jako pokutu za falešné zprávy a projevy nenávisti na internetu. Novou zbraň mají v ruce například pro chvíli, kdy Facebook, Twitter nebo YouTube nesmažou včas příspěvky nahlášené jako nevhodné.

Německý zákon, který platí od 1. října, je pro mnohé politiky splněným snem. Pro bojovníky za svobodu vyjadřování je zase projevem cenzury, který vzbuzuje obavy nejen sám o sobě, ale také jako vzor pro další vlády. Cenzura internetu, přicházející s bojem proti terorismu, s potíráním dětské pornografie nebo on-line šikany, je na vzestupu.

Politici si zvolili přístup, který je snadný, ale ve výsledku nezaručuje pozitivní změnu. Nejenže neřeší důvody zveřejnění konfliktních příspěvků, ale postihuje zprostředkovatele služeb namísto autorů nenávistných projevů či přímo pachatelů trestných činů. Je to podobné, jako by zákony vymáhaly náhrady za škody způsobené při havárii automobilu po automobilce místo po řidiči.

Pro velké internetové firmy jsou nové zákony nepříjemné, protože mění dosavadní systém fungování internetu a poskytovatelů platformy pro publikování uživatelského obsahu. Už nyní musí týmy "cenzorů" reagovat na nahlášené posty, nová pravidla přinutí Facebook, Google či Twitter výrazně zvýšit jejich počty. Pravděpodobné je, že kvůli strachu z pokut budou velké sociální sítě raději masivně obsah mazat nebo skrývat, než aby riskovaly střet s lokálními zákony.

Snaha politiků omezit možnosti komunikace přitom není nic nového a není vlastní jen politikům. Pálení kacířských spisů ve středověku je jasný příklad stejného chování v době, kdy se největším výkřikem komunikační technologie stal knihtisk. Internet jen snahy o cenzuru zesiluje, zviditelňuje.

Historie ukazuje také to, že cenzura není řešení. Protestantské traktáty a myšlenky našly ohni navzdory dostatek prostoru pro šíření mezi lidmi a výsledkem je mimo jiné primárně protestantská křesťanská kultura v USA.

Na internetu to bude stejné. Zákazy a postihy přispějí pouze k přesunu zakázaného obsahu na jiné platformy a zastánce společensky nepřijatelných názorů utvrdí v jejich vlastním přesvědčení. A pokud zastánci nežádoucích ideologií zmizí z veřejného prostoru, bude ještě těžší udržet si o nich potřebný přehled.

Změnit náladu na Facebooku nebo ve společnosti obecně není tak snadné jako schválit a přijmout nová pravidla, která je beztak obtížné vynutit. Změnit se musí lidé. Protože se ale nezměnili za posledních tisíc let, nedá se čekat, že by to v současné době s pomocí omezování internetu stihli nějak brzy.