Osmým rokem stojí v čele Veletrhů Brno generální ředitel a předseda představenstva Jiří Kuliš, který na výstavišti působil již mezi lety 1976 a 1992. Má tak jedinečnou možnost srovnávat, jak vypadala největší přehlídka strojírenství u nás před lety a v současnosti. Podle něj se veletrh sice mění, stále ale zůstává zrcadlem kondice českých strojírenských firem.

HN: Jakými změnami prošel strojírenský veletrh za těch jednačtyřicet let, co ho máte možnost osobně sledovat?

Strojírenský veletrh mají mnozí stále v paměti jako výstavu úspěchů strojírenství či národního hospodářství s "pavilonem národů". Vystavovaly se spíše strojírenské výrobky včetně automobilů nebo traktorů než průmyslové technologie. Když jsem jako novopečený inženýrek zahraničního obchodu nastoupil, vstoupil jsem právě do období specializace veletrhů a nomenklaturního přerozdělení. Od 90. let se MSV postupně vyprofiloval do skutečného strojírenského veletrhu ve smyslu prezentace technologií pro průmysl. Je to odborný obchodní veletrh, který prezentuje investiční zboží, jež po internetu prodávat nemůžete. Částečně se v něm promítá i bývalý INVEX, který se přeskupil blíže k uživatelům dle jednotlivých oborů. To znamená, že například programátoři CNC strojů chtějí být vedle výrobců obráběcích strojů, což je logické.

HN: Veletrhy dříve ale navštěvovalo více návštěvníků než dnes. Jak to vysvětlíte?

Dříve to byla lidová pouť. V dobách socialistického temna to bylo okénko na Západ. Dnes je veletrh určen pro užší skupinu odborníků a obchodníků. Ti, kteří srovnávají MSV před dvaceti lety a nyní a říkají, že jeho sláva již pominula, nepochopili, jak se změnila doba a čemu veletrh dnes slouží. U všech veletrhů jde o kvalitu návštěvníků, nikoliv o počty.

Sociální sítě osobní kontakt nenahradí

Veletrhy jsou podle Jiřího Kuliše takzvaným "marketingovým řešením naživo" a komunikačním médiem "tváří v tvář". Vše nelze řešit po internetu a mailu. "K největším setkáním naživo patří například setkání uživatelů čínského e-shopu Alibaba nebo setkání hráčů internetových her. Hrají na internetu, ale občas se chtějí potkat. Na výstavišti se například bude již po několikáté konat setkání youtuberů. Vystupují na YouTube, ale jejich fanoušci je rádi uvidí ve skutečnosti. Internet a veletrhy jako marketingové nástroje se doplňují. Digitalizace a sociální sítě osobní kontakt nikdy zcela nenahradí," říká Jiří Kuliš.

HN: Často říkáte, že MSV Brno je nadregionální veletrh. Co tím myslíte?

MSV má tradici a stal se evropsky uznávaným veletrhem. Proto má i vysokou mezinárodní účast včetně zámořských vystavovatelů. Každý veletrh slouží určité oblasti, ten náš obsluhuje region střední Evropy. Každý veletrh je založen především na silné domácí nabídce nebo poptávce, primárním faktorem tedy je, že Česko je vyspělou průmyslovou zemí. Brno a výstaviště mají výbornou logistiku a infrastrukturu. Tradice veletrhu, domácí nabídka a poptávka i odpovídající výstaviště jsou hlavní faktory, které předurčily postavení MSV ve střední Evropě.

HN: V čem se to projevuje konkrétně?

Konkrétně se to projevuje v tom, že švýcarský vystavovatel využívá MSV k obchodování se svými zákazníky z Rakouska či Slovenska. Že tchajwanský nebo čínský vystavovatel zde najde svého zástupce v Polsku nebo Maďarsku. Nebo že česká firma naváže obchodní kontakt s někým z Ruska či Ukrajiny.

HN: Čili stále platí, že MSV je místem pro obchod Východ−Západ?

Geopoliticky Východ a Západ snad již neexistuje. Jsme na jednotném trhu v prostoru bez hraničních kontrol a celníků. Ale rozhodně nás těší, že do Brna přijíždějí početné delegace z Ruska, gubernátoři ruských re­gionů, delegace z Ukrajiny a Běloruska, Číňané. V tomto smyslu Brno jako pomyslné místo setkávání Východ−Západ ještě funguje.

HN: Ve kterém veletrhu má brněnský MSV konkurenci?

V globálním byznysu naštěstí platí "mysli globálně, jednej lokálně". Naší konkurencí nejsou regionální technické veletrhy v blízkém okolí. Ani ve Vídni, ani v Poznani. Vystavovatelé přisuzují MSV značný význam a jejich prezentace tomu odpovídá. Na některých sousedních regionálních veletrzích jsou přítomni, ale zdaleka ne v takové parádě jako v Brně. Tím je dána vysoká úroveň veletrhu jako celku. Mnoho slovenských firem vystavuje pouze v Brně. Proto naší konkurencí jsou ve skutečnosti hlavně veletrhy v Německu, protože jim věnují centrály firem velké rozpočty a na MSV by nemuselo zbýt. Centrály jsou někdy přesvědčeny, že za nimi přijede celá Evropa. Ale tak to prakticky nefunguje. Zákazníky je třeba obsloužit v daném místě.

HN: Po pěti letech je partnerskou zemí veletrhu Indie, další globální významná ekonomika na MSV. Jaká je vaše strategie při výběru partnerských zemí?

Indie letos slaví 70 let nezávislosti, je to rychle se rozvíjející ekonomika s obrovským potenciálem. Proto jsme přivítali rozhodnutí indické vlády opět se zúčastnit MSV v roli partnerské země. Partnerskou zemí má být vždy nějaká významná ekonomika a významný obchodní partner Česka. V příštím roce bude, jako součást oslav 100. výročí česko-slovenské státnosti, partnerskou zemí logicky opět Slovensko. Pro rok 2019 prozatím počítáme s Německem a pro rok 2020 začínáme jednat s ruskými oficiálními místy.

HN: Loni byla oficiálním partnerem Čína. Jaká bude účast Číny letos a v příštích letech?

Čína zůstává velmi důležitým partnerem MSV. Náš veletrh je v Číně známý a uznávaný. Letos se zúčastní opět 80 firem v kolektivních expozicích. Výstavní prioritou čínské vlády jsou aktuálně balkánské země. Právě jsem se vrátil z veletrhu v Soluni, kterého se účastní Čína obdobnou expozicí jako loni v Brně a kde jsem jednal s našimi čínskými partnery o příští účasti formou "zvláštního hosta veletrhu". Naším cílem je, aby Čína v Brně příště představila svoje robotická pracoviště a výsledky v oblasti průmyslových robotů a umělé inteligence.

HN: Jaké oficiální vládní podpoře se letos veletrh těší a jak se to konkrétně projeví?

Jsem potěšen tím, jakou věnuje veletrhu pozornost ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zahraničí, stejně jako Česká exportní banka a vládní agentury. Vzaly si veletrh skutečně za svůj a využívají ho k šíření potřebných informací a proexportním aktivitám ve prospěch českých firem. Máme také velmi dobrou spolupráci se zastupitelskými úřady v zahraničí. I letošní účast Indie jsme připravovali v těsné spolupráci s velvyslanectvím v Dillí. Dohodli jsme se i na podpoře přítomnosti zahraničních médií na veletrhu. MSV je rovněž místem setkávání byznysu a politiky, což letos těsně před volbami bude zřejmě ještě intenzivnější.

HN: Říkáte, že veletrh je zrcadlem ekonomiky. Jak tedy podle letošního veletrhu hodnotíte výhled ekonomiky? Co ji může podle vás ohrozit?

Poptávka po veletrhu byla od počátku roku velká, což signalizuje velmi dobrý stav ekonomiky a dobrou náladu firem. Je co vystavovat, existují novinky, inovace, firmy již tolik nešetří jako před pár roky. Hlavní ukazatele veletrhu, tedy výstavní plocha přes 40 tisíc metrů čtverečních a více než 1600 vystavovatelů, jsou signálem, že se ekonomice daří. Ale ekonomický cyklus je nevyzpytatelný. Zpomalení přijde, jen nevíme, zda za rok, či za tři roky. Já se bojím nějaké nepředvídatelné události, nějaké "černé labutě".

HN: Jak se k veletrhu staví vedení města Brna? Čím letos veletrh podpoří?

V nedávné minulosti se marketing města bohužel odklonil od veletržního města s tím, že Brno je a bude městem vzdělanostním. Nic proti tomu, ale Brno je prostě známé jako veletržní město, a navíc přívlastky vzdělanostní a veletržní se podle mého názoru doplňují. Veletrhy a zejména MSV velkou měrou přispívají k zaměstnanosti, posilují ekonomiku města. Dovedete si představit, že by zde veletrhy nebyly? Dovolím si říct, že MSV je pro region ekonomicky důležitější než motocyklová Grand-Prix. Jen tyto dvě události dovedou vyprodat všechny hotely v Brně a okolí. Proto jsem rád, že se nyní projektem Brno Fair City vracíme k veletržnímu městu, tedy městu, které bude vítat účastníky veletrhu a připraví jim příjemný atraktivní pobyt i mimo výstaviště.