Každý máme tajemství. Ukrýváme je v hlavě či jiné skrýši. Mohou být zašifrována i do hudby nebo do umění kulinářského. Nad jedinečnou chutí, vůní a texturou speciality, již nám právě naservírovali, si lámeme… jazyk.

Hergot, jak se jim to podařilo takhle křupavé a šťavnaté, vláčné a jemné, přitom pikantní, ale nepálivé? Proboha, a co do toho dali? "Tajemství šéfkuchaře" bývalo obligátní klišé na lístcích restaurací v éře socialismu a schovávala se za ním obvykle nějaká gastronomická zrůdnost. Ale ono to tajemství skutečně existuje a je geniálně jednoduché, jak by asi potvrdil michelinský šéfkuchař Sven Elverfeld, s nímž přinášíme rozhovor. Prozradím, že spočívá v použitých surovinách, ingrediencích, a ještě v něčem navíc.

Podobně na to šly i tři Rusky, když v růžové krabici míchaly svého bedekra Prague in box. A tajemství pana Petra Kellnera, jenž se na nás dívá z titulní strany ega? Daňci nejsou tím, čím se zdají být…, abych parafrázoval obra ze seriálu Twin Peaks. Ale kdo ví.

jarvis_59d62add498e27acc1704cb0.jpeg
Foto: Pepa Dvořáček
jarvis_59d62adc498e27acc1704cac.jpeg
Foto: Michaela Danelová