Před začátkem školního roku hrozili odboráři stávkou, když vláda učitelům nepřidá slibované peníze. Přestože se k navyšování učitelských platů politici zavázali, příští rok se situace může opakovat. V rozpočtovém výhledu se s penězi na zvyšování platů učitelů opět nepočítá.

"Vláda slíbila, že v roce 2020 budou učitelé brát 130 procent průměrné mzdy, a podle toho se budou učitelské platy každý rok navyšovat. Peníze na to ale v rozpočtovém výhledu nevidíme," vysvětluje místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

Podle ministerstva školství to není jediná položka, která v rozpočtu chybí. "Čísla uvedená v současném návrhu střednědobého výhledu nelze objektivně interpretovat," říká ekonomická náměstkyně ministra školství Eva Matušková. Ministerstvo financí tvrdí, že o zahrnutí výdajů na růst platů učitelů má rozhodnout až nová vláda.

24 miliard

korun by podle výhledu měly dostat vysoké školy v letech 2018 až 2020.

120 miliard

korun poputuje ve stejném období do regionálního školství.

Poté, co se po volbách poskládá Poslanecká sněmovna, budou odboráři po politicích chtít, aby střednědobý výhled na roky 2019 až 2020 změnili.

Nyní je pro mateřské, základní a střední školy vyčleněno 120 miliard korun pro rok 2018 a stejná částka i pro další roky 2019 a 2020.

Všechny politické strany s alespoň minimální šancí dostat se do sněmovny ve svých předvolebních programech slibují zvyšování platů učitelů. Teoreticky by to tak neměl být problém.

"Kampaň Konec levných učitelů nekončí. Pokud se navyšování platů nezohlední ve výhledu, může se příští rok při sestavování rozpočtu opakovat situace, kdy na platy učitelů nezbudou peníze a budou se těžce hledat v rezervách až po několika výzvách učitelů a odborářů jako letos," míní Seidlová.

Stejného scénáře se obává také ekonom zabývající se vzděláváním Daniel Münich z CERGE-EI. "Je to každý rok stejné. Učitelé si budou muset zvyšování platů zase vykřičet. Bude se smlouvat na poslední chvíli o kompromisech," míní.

Münich už několik let upozorňuje na to, že sestavování státního rozpočtu je nekoncepční a školství by prospělo, kdyby se vytyčily a dodržovaly dlouhodobější cíle.

V rozpočtu na vědu a vysoké školy dokonce výdaje na další roky klesají. Vysoké školy musí počítat se stejnou částkou jako v roce 2018 − tedy přes 24 miliard korun −, ale pro vědu a výzkum má být v roce 2018 vyčleněno 18 miliard korun a v letech 2019 a 2020 už pouze 14 miliard. "Ministerstvo školství to na zasedání České konference rektorů vysvětlovalo tím, že se počítá s největšími investicemi v roce 2018, pak už jich tolik nebude. Výpadek v dalších letech mají pokrýt peníze z evropských fondů," říká předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer.

Místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek uvedl, že příští vládě budou opakovat požadavek, aby se za čtyři roky dostal rozpočet vysokých škol alespoň na průměr zemí OECD, což odpovídá 30 miliardám korun. "Zase jsem slyšel, že střednědobý rozpočet je jen cár papíru a nemá cenu ho brát vážně. Ale v minulosti už jsme se poučili, že to platí jen v některých případech," říká Bek. Právě tímto výhledem se oháněly vlády v letech, kdy vysokým školám klesal rozpočet. Nečasova vláda naplánovala škrty s tím, že se později rozpočet upraví, k tomu ale nedošlo.

Předseda České konference rektorů Tomáš Zima se výhledu nebojí a souhlasí s politiky, že výhled se od skutečnosti většinou liší.