Velká část nově stavěných bytových domů se potýká s problémy s hlukem, který se šíří uvnitř budov. Lidé si stěžují na dupání a hlasitější hovor svých sousedů, vadí jim, že slyší splachování záchodu nebo napouštění vany. Developeři si tento dlouhodobě trvající problém uvědomují a snaží se jej odstranit. "Akustika společně s tepelnou technikou jsou aspekty stavby, které jsou pro klienty nejrušivější," říká Jaroslav Synek, vedoucí útvaru technologií a materiálů ve společnosti Metrostav.

Velký počet reklamací na akustiku v nedávných letech trápil společnost Skanska Reality, jež patří mezi čtyři největší a zároveň nejzkušenější bytové developery v tuzemsku. "Značná část reklamací byla oprávněná," uvedl Miloš Petr, vedoucí týmu záručních závazků a kvality ve Skanska Reality. Konkrétně se jednalo o reklamace na vzduchovou neprůzvučnost mezibytových příček − tedy hluk, který se po domě šíří vzduchem, když lidé mluví nebo si třeba pouští nahlas televizi.

Byty v novostavbách izolují hluk stejně špatně jako ty v paneláku

Reklamace akustických vlastností mezibytových příček firma podle Petra vyhodnotila "jako nejrizikovější z hlediska nákladů na řešení a jejich rozsahu". Tedy pokud by si měření objednali u odborníků všichni její klienti. Skanska Reality si proto v letech 2015 a 2016 nechala Akustickým centrem Praha před předáním bytů klientům zkontrolovat všechny mezibytové příčky ve všech svých projektech, které v tomto období firma postavila.

"Na základě tohoto celoplošného zkoumání jsme zjistili, že téměř polovina všech zděných mezibytových příček byla na hraně či za hranou hodnot uvedených v normě ČSN 730532," řekl Petr. Na tom, že drtivá většina nových bytových domů splňuje jen minimální požadavky na zvukovou izolaci, se shodují i ostatní odborníci z branže, které HN oslovily. "Nevybavuji si bytový projekt, v němž by developer vyzdvihoval vyšší akustický komfort," řekl František Brož, analytik portálu Cenovamapa.org. Tato opatření investora něco stojí. "Je to kompromis, aby náklady na pořízení bydlení nešplhaly do nereálných výšin," míní Ondřej Smrž z firmy Greif-akustika.

Akustika zůstává například oproti energetice v pozadí. Úspory energií jsou totiž měřitelné a podle Brože se lépe prodávají přes uspořené peníze. Nedají se ale vyčíslit u hluku. Když už se o něj lidé zajímají, zaměřují se na hluk z dopravy, a nikoli na vnitřní hluk. Jenže ten dokáže být velmi nepříjemný a těžko se s ním žije.

Experiment za tři miliony korun

Skanska Reality začala kvůli velkému počtu stížností hledat příčinu, proč limity na neprůzvučnost nevycházejí. "Zkoušeli jsme jiné zedníky, jinou cihlu než nejčastěji používanou, jiné druhy malt, různé omítky…" vyjmenovává Petr. Tento experiment vyšel firmu podle Petra téměř na tři miliony korun. "Ale vyplatilo se to. Nyní již nechodí téměř žádné reklamace," dodal.

Firma například zjistila, že laboratorní hodnota uváděná u cihel je v reálném světě na stavbě nedosažitelná. Nebo že spíše než běžná sádrová omítka jsou vhodnější těžké omítky, třeba vápeno-cementové nebo cementové. Díky nabytým poznatkům staví Skanska Reality nové domy tak, aby měly lepší zvukověizolační vlastnosti.

Spíše než zvuk, který se šíří po domě vzduchem, ale lidi obtěžuje zvuk, který se přenáší konstrukcí. Stížnosti na takzvaný kročejový hluk, který se šířil z chodeb do bytů, teprve nedávno uzavřel developer JRD v prvním ze svých domů rezidenčního projektu Ecocity v Praze-Malešicích. Příčinou problémů byla technologicky špatně provedená podlaha a použití nevyhovujících příček. Developer přistoupil na dodatečné stavební úpravy.

"Byli jsme nuceni v návaznosti na nedostatečné dodržení správné technologické kázně ze strany generálního dodavatele realizovat dílčí kroky ke zvýšení akustického komfortu obyvatel domu. Jednalo se však pouze o výjimku," sdělil Martin Svoboda, výkonný ředitel JRD. Podle Svobody není možné generálního dodavatele a další subdodavatele vždy na sto procent kontrolovat.

Problém s kročejovou neprůzvučností byl v domě systémový a prokázal se u pěti ze šesti provedených měření. Firma JRD, jež se profiluje jako stavitel nízkoenergetických domů, podle Svobody věří, že se jí podaří jakékoli potíže se stavbou omezit na naprosté minimum.

"Lidé si sice možná více stěžují, ale to neznamená, že nejsou splněny požadavky na neprůzvučnost," řekl Smrž z firmy Greif-akustika. Normy se totiž vztahují na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. "Na takzvaný sousedský hluk, tedy například zvuk tekoucí vody nebo pračky, žádné normy a limity stanoveny nejsou," podotkla Marcela Fialková, mluvčí společnosti Central Group. Největší rezidenční developer v Česku tvrdí, že se stížnosti na hluk objevují jen čas od času. "S rostoucí hodnotou nemovitosti je logické, že lidé více vnímají komfort včetně toho hlukového," uvedla Fialková.

Citlivější jedinci

Petr ze Skanska Reality podotýká, že život v novostavbě je první rok hlučnější, protože se lidé do domu stěhují. A zatímco někteří lidé slyší růst trávu, jiní nemusí sousedy vůbec vnímat.

"Lidé byli zvyklí žít v panelácích a tam tyto problémy nebyly. Slyšeli jste vrtání i o pět vchodů vedle, ale protože panely jsou z železobetonu a ten je hodně těžký, souseda vedle a jeho televizi jste neslyšeli," řekl Petr. Když se pak lidé přestěhují do novostavby, očekávají, že všechno bude lepší. "Ale zrovna akustika je jedna z mála věcí, které obecně vzato lepší nejsou. A dá hodně práce se u novostavby dostat na podobnou úroveň. To, co totiž dobře tlumí zvuk šířený vzduchem, je něco těžkého a to beton je, ale cihla nikoli," uvedl Petr.