Pokud někdo potřebuje důkaz, že zákonodárná iniciativa v rukou jednotlivých poslanců je v současné podobě nebezpečná zbraň, bez potíží ho přesvědčí případ Právního elektronického systému, ve zkratce PES. To je přitom bohulibý projekt, který by podnikatelům hodně usnadnil život. Shromáždí totiž na jednom místě všechny povinnosti, které jim česká legislativa ukládá, a když vše dobře půjde, sám je na ně ve správný čas upozorní. Tedy vzorový servis hodný státu jednadvacátého století, příznak toho, že se konečně chová vůči podnikatelům vstřícně. Co by se mohlo pokazit?

Praxe ukázala, že vlastně všechno. A to s návrhem zákona nepřišel ledasjaký osamělý poslanec, předložili ho společně zástupci všech vládních stran, pravicové opozice a prospět podnikatelům chtěl i komunista. Výčet jmen impozantní: Babiš, Bělobrádek, Stanjura, Plíšek, Gazdík, Kováčik. Hlavně první dvě jména místopředsedů vlád zajistila, že i když se množily příznaky, že návrh zákona přináší hodně riskantní změny, navíc na hranici ústavnosti, putoval legislativním procesem dál a dál.

Nepomohlo, že před jeho přijetím varoval současný ministr spravedlnosti i jeho předchůdkyně, poslanci zákon na poslední schůzi přijali. Sice jen extrémně nízkým počtem hlasů (vzhledem k mizerné páteční účasti jich stačilo 47), ale to už je jedno. Pokud zákon projde i Senátem a podepíše ho prezident, je zaděláno na solidní průšvih. Za vše mluví fakt, že petici proti přijetí zákona podepsala i náměstkyně ministerstva financí pro daně a šéf tamních daňových legislativců. Postavili se tak proti stanovisku vlastního ministerstva, které zřejmě s ohledem na osobu bývalého ministra-předkladatele PES neodmítá.

Nechme stranou pochyby o ústavnosti a o tom, zda má stát delegovat velké pravomoci na Hospodářskou komoru. Zásadní je, že se zase jednou staví dům od střechy. Sofistikovaná databáze nakrmená všemi zákony o daních, pojištění a pracovním právu má běžet už za patnáct měsíců. Když podnikatele na nějakou povinnost neupozorní, nemusí ji plnit. Jde tedy o velké riziko, takže na systém musí být kladeny nejtvrdší požadavky. A PES zatím vůbec nebyl otestován. Nemohl být, ještě totiž neexistuje…

Záchrannou brzdu tak už má jen Senát. Měl by za ni zatáhnout. Utracený PES (slovy jednoho z předkladatelů) chcípne v zájmu budoucnosti. Neměl by se zdiskreditovat tím, že začne sloužit v nedokonalé podobě zatížen tolika pochybnostmi. Na to je myšlenka maximálně vstřícného státu příliš cenná.