Petr Fischer
Záběry španělských policistů mlátících obušky katalánské mládí toužící po samostatném státu vyvolaly i v českém prostředí přirozeně odpor. Až příliš to připomínalo 17. listopad 1989, kdy se podobně surově zachovala tehdejší komunistická moc. Je snad demokraticky zvolená španělská vláda ve stejné předsmrtné křeči jako tehdejší československý režim? Anebo je to dokonce ještě horší a v předsmrtné tenzi je celý rámec demokratické moci, o čemž mimo jiné svědčí váhavá reakce evropských vlád, včetně společného vedení Evropské unie?
Zjevení násilí v Barceloně je vykládáno jako exces, vyvolaný neústupností obou stran sporu, která tvoří napětí, v němž jedné straně praskly nervy. Násilí, které bylo vedeno proti vlastnímu lidu, jenž se vzpírá uznat legální rozhodnutí soudů, má být chápáno jako výjimka potvrzující pravidlo, podle něhož se v demokracii spory řeší nenásilně, u jednacího stolu, mimo ulici a tělesný střet. Násilí je v demokracii převedeno na figurativní rovinu, na symbolický konflikt, v němž se hraje diskurzivní, slovní či pojmová válka, nikoliv fyzický boj.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
