Boguslaw Chrabota se podobně jako Piotr Korycki musí hodně nadechnout, když odpovídá na otázku, zda je v Polsku v médiích monopol, který chce vládní strana rozbít, a zda jsou ohrožena nezávislá média.

Zatímco Korycki stojí v čele největší televize, Chrabota je šéfredaktorem deníku Rzeczpospolita, jehož většinovým vlastníkem je polský podnikatel Grzegorz Hajdarowicz.

A jeho firma Gremi Media, která deník vydává, se chystá ke vstupu na burzu.

"V tisku, stejně jako v televizi žádný monopol nevidím. Veřejnoprávní televize ztrácí sledovanost, protože se stala propagandou. A získává Polsat a další soukromé stanice,
což mě může těšit, protože jsem v Polsatu dvacet let pracoval," řekl Chrabota v rozhovoru s HN na Ekonomickém fóru v Krynici.

"Tisk je v Polsku soukromý, je provládní nebo protivládní, je v něm silná polarizace. Svoboda slova ohrožena není, protože je obrovská sféra nevládních médií a hodně se přeneslo do internetu. Nejsme Čína ani Severní Korea, kde se internet kontroluje."

Hra o média v Polsku: Vládnoucí strana chce regulovat vůči ní nejvíce kritické noviny a televizní stanice

Vláda ale podle Chraboty využívá veřejnoprávní média k propagandě a období jejich nezávislosti skončilo.

"Za předchozí vlády byla veřejnoprávní televize také provládní, ale ne tolik," domnívá se.

Rzeczpospolita jako ekonomický list podobný profilu českých Hospodářských novin také pocítil jako všechna média kritická vůči vládě úbytek reklamy od státních firem, ale ne tolik jako
největší opoziční deník Gazeta Wyborcza.

"Ten s vládou bojuje, což není dobře, převládá tam politika nad novinařinou. My se snažíme vládu kritizovat, ale i chválit, když si to zaslouží," řekl Chrabota.

Šéfové listu Gazeta Wyborcza Jaroslaw Kurski a Piotr Stasinski, kteří jediní mohou za deník hovořit s médii, ani po několika dnech na zaslané otázky HN ohledně stavu svobody slova v Polsku a ekonomické situace listu neodpověděli. Deník nedávno zrušil posty zahraničních zpravodajů a kromě reklamy státních podniků přišel o mnoho předplatitelů z řad státních úřadů.

Na podzim měla podle ohlášených plánů vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) předložit nové zákony, které měly omezit monopoly a zahraniční majitele. Vládní orgány uvádějí, že zákon je nyní v připomínkovém řízení, což znamená, že se šéf strany Jaroslaw Kaczyński ještě nerozhodl, zda a jak útok na média povede.

Polští experti totiž odhadují, že snaha omezit zahraniční vlastníky a oslabení nezávislosti médií by vedly k dalšímu otevřenému konfliktu s Evropskou unií a hlavně s Německem. Němečtí investoři jsou vlastníky velké části médií, která vládě vadí − ať už jde o síť regionálních deníků nebo celostátní týdeníky, tradičně silnou baštu kvalitní polské žurnalistiky.

Obavy vládní strany podle expertů také budí případný konflikt s americkým vlastníkem největší televize TVN, americkou firmou SNI. Trumpova administrativa je totiž jedním z mála spojenců PiS ve světě. "Kaczyńského vylekaly protesty proti soudní reformě, a pokud by šel proti médiím, nejspíš by byly ještě větší," řekl Wawrzyniec Smoczyński, ředitel think-tanku Polityka Insight.

To ale neznamená, že se o regulaci médií nemluví. Nejčastěji padají zmínky o francouzském modelu, který například předpokládá, že i soukromé televizní stanice musí vysílat určitý podíl domácí produkce. A na polských ministerstvech se rodí další nápady. Polská vláda totiž řeší problémy podobné všem v západním světě: jak se bránit falešným zprávám a útokům prostřednictvím sociálních sítí.

Jak na jedné z debat Ekonomického fóra v Krynici zdůraznil Robert Kroplewski, zplnomocněnec ministerstva digitalizace pro informační společnost, základní hodnotou, podle níž se chtějí na internetu řídit, je svoboda projevu. Velké zahraniční společnosti podle něj často nechtějí blokovat obsah sociálních sítí, pokud je v souladu s polskými zákony. Kroplewski je toho názoru, že řešením by bylo, kdyby sociální sítě podléhaly polskému mediálnímu právu podobně jako klasická média.

jarvis_59d38644498e2987e148ab60.jpeg
Záměry vládní strany PiS obvykle vzbudí u části polské veřejnosti velké emoce. V červenci se demonstrovalo proti reformě soudnictví.
Foto: Reuters