Vláda se nedávno zavázala, že připraví balík analýz, které by měly prověřit různé možnosti, jak pomoct autoprůmyslu. Jednou z nich je i vzdělávání národa v problematice alternativních paliv. Je to třeba. Lidé mají ohledně paliv ohromnou setrvačnost a jen neradi dávají šanci něčemu novému.

Může vyjít třeba pět článků, jak jsou auta na zemní plyn úsporná a praktická, a pak stačí malá zprávička o tom, že došlo k výbuchu u auta jezdícího na plyn v Rakousku, a je třeba začít prakticky znovu. Počet plnicích stanic se klidně může zněkolikanásobit, mezi lidmi bude však pořád zakořeněno, že jich je zoufale málo.

U elektromobilů a hybridů je to obdobné. Jak si jednou lidé zafixují, že je to drahé a nic moc, těžko se jim vysvětluje, že vývoj za pět nebo deset let pokročil a cena klesla. O mýtech, které o alternativních pohonech kolují, je nejlepší navštívit libovolnou diskusi pod textem třeba k elektromobilitě. Rozšířila se obava, že elektromobily budou povinné. Že vysají všechnu elektřinu v zemi. Že nikam nedojedou…

Dává proto smysl, aby stát nebo nějaký program s účastí automobilek vzdělával národ, že elektromobily, hybridy nebo auta na plyn ušly za poslední roky obrovskou cestu a dnes je možné je brát zcela vážně a zvažovat je jako alternativu k benzinu a naftě. Je to nepochybně pravda a pro řadu řidičů to bude dobrá volba. A nezapomínejme, že se píše rok 2017 − za pět let bude situace zase o kus dál.

Na druhé straně věřme, že se bude informovat i o záporech těchto alternativ. Existují lidé, již možná vlivem kouzla Elona Muska a jeho Tesly považují elektromobily div ne za svátost, kterou snad ani není potřeba dobíjet. Obdobné nadšení je občas vidět i u aut na plyn, kde někdo počítá jen náklady na palivo a už například nebere v potaz menší kufr či nižší nosnost. Je zatím opravdu nesmysl věřit, že alternativní palivo je bez kompromisu. Stačí si připomenout jen jednu maličkost: k drtivě většině elektromobilů, hybridů nebo aut na zemní plyn není možné si doobjednat rezervní kolo. Není ho zkrátka kam dát. Sprejům na opravu pneumatik se však dá důvěřovat jen do určité míry. Pán z odtahovky, jež nakládala náš hybrid s píchlou pneumatikou, mohl vyprávět. Co lidí mu říkalo, že spreji věřili…

Je tedy třeba doufat, že jestliže stát uvolní pár milionů na osvětu, bude férová. Aby každý mohl racionálně zvážit, co pro něj dává smysl. K tomu však bude navíc potřebovat i více informací o ekologické stopě jednotlivých pohonů. Ty by měly ideálně brát v potaz, jaké trasy a jak řidič jezdí. Dosud jsou podobná srovnání kusá nebo pouze říkají, co se vyplatí v laboratoři. Což je řidičům na silnici naprosto k ničemu.