V oblasti inovací je Česko srovnatelné s Keňou nebo Maltou. Jak vyplývá ze zprávy o konkurenceschopnosti, kterou vydává Světové ekonomické fórum, náleží Česku v rámci inovací horší místo, než obsadil Ázerbájdžán.

Letošní analýza konkurenceschopnosti srovnávala 137 světových ekonomik. Inovace jsou jedním ze 12 kritérií. Česko získalo v hodnocení inovativnosti necelé čtyři body ze sedmi. Ve srovnání s evropskými a severoamerickými státy tak v této oblasti bylo pod průměrem. Navzdory tomu je Česko stejně jako v minulých letech zařazeno mezi země 36 světových ekonomik tažených inovacemi.

Celkově se tuzemský trh umístil na 31. místě, mezi Saúdskou Arábií a Thajskem. Co se týče evropských zemí, Česko stojí mezi Estonskem a Španělskem. Stejnou pozici si udržuje od roku 2015 a je to také zatím nejlepší dosažený výsledek.

31. místo

obsadilo Česko v letošním celosvětovém srovnání podle míry konkurenceschopnosti.

Meziročně skóre Česka vzrostlo jen o pět setin bodu. Za sebou nechává ostatní středoevropské země: Polsko, Slovensko i Maďarsko. "Pozorujeme drobné signály toho, že se země jižní a východní Evropy přibližují severním a západním. Island, Estonsko a Česko se i nadále nachází mezi těmito dvěma regiony," vysvětluje studie. Nejhůře Česko dopadlo v roce 2013, kdy se umístilo na 46. pozici.

První tři místa obsadily Švýcarsko, Spojené státy americké a Singapur. V Evropě si kromě Švýcarska vedou dobře také Nizozemsko a Německo.

Do zmíněných 12 kritérií patří například úroveň infrastruktury, školství, zdravotnictví, ale i technologická připravenost nebo míra inovací.

"Těchto 12 pilířů je zvlášť důležitých pro růst a rozvoj v kontextu čtvrté průmyslové revoluce. Posuzujeme faktory, které přispívají nejen k produktivitě, ale i k dalším společenským cílům, jako jsou inkluze, mobilita nebo udržitelnost," uvádí Richard Samans, vedoucí globální agendy a člen výkonného představenstva Světového ekonomického fóra.

Podle studie si Česko nejlépe vede v oblasti zdraví a základního vzdělání. Analýza také oceňuje makroekonomické podmínky na tuzemském trhu.

Jako nejproblematičtější oblast hodnotí zpráva daňové předpisy, daňové zatížení a neefektivní státní byrokracii. Studie si též všímá nestabilní politické situace, korupce nebo omezujících pracovních nařízení.

Mezi vstupními daty jsou například informace o inflaci, hrubém domácím produktu nebo o počtech studentů. Analýza zahrnuje také názory manažerů podniků, které působí v daném státě.

Zprávu o globální konkurenceschopnosti každoročně vydává Světové ekonomické fórum, a to od roku 1979. Studie rovněž slouží jako vodítko pro investory.