Aero Vodochody, vlastněné investiční skupinou Penta, nahlíží do kavkazského státu, vklíněného mezi Rusko a Írán. Zhruba desetimilionový Ázerbájdžán zažívá sice ekonomický útlum kvůli klesající ceně ropy, výdaje na zbrojení ale kvůli konfliktu s Arménií neklesají.

I proto by Aero chtělo prodat do ázerbájdžánského Baku své podzvukové letouny nové generace L-39NG. Ty jsou sice určené hlavně pro výcvik pilotů stíhaček, dokážou však plnit také bitevní či průzkumné mise. "Ázerbájdžán je pro Aero jednou ze strategických zemí s velkým potenciálem. Historicky jde o jednoho z významných provozovatelů našich strojů s letkou čítající 24 letounů L-39," řekl mluvčí firmy Aero Vodochody Aerospace Tobiáš Tvrdík.

Podobně jako v řadě jiných států bývalého východního bloku jsou tam stroje L-39 zastoupeny a potřebují generální opravy a náhradní díly, neboť letka zastarává. Vodochodská firma v těchto případech nabízí i modernější model s označení L-39CW. Ten má nový, úspornější motor od společnosti Williams International a disponuje špičkovou avionikou.

O zakázku by Aero v Ázerbájdžánu velmi stálo. Podle informací HN firma o kontraktu s kavkazskou zemí jedná. Bude tak nyní záležet na tom, jestli Baku projeví o novou generaci letounů skutečně zájem.

Letoun L-39

Projekt L-39NG byl spuštěn v roce 2014 a zatím počítá jen s modernizací stávajících letounů. Do budoucna by však Aero chtělo vyrábět zbrusu nové stroje. Výrobce zdůrazňuje, že klientům umožní získat za přijatelné peníze moderní výcvikové letouny.

Zásadní roli sehrají také české úřady. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nedoporučuje zbraně a vojenský materiál do Ázerbájdžánu či Arménie dodávat. A většina států Evropy včetně Česka toto embargo dodržuje. "Pro tento druh obchodu je potřeba speciální souhlas licenční správy," upozorňuje Tvrdík. Situaci však zjednodušuje to, že L-39NG je především výcvikový stroj, nikoli bojový. Ovšem operačního nasazení rozhodně schopný je, například syrský režim prezidenta Bašára Asada používá letouny L-39 k bombardování pozic tamních povstalců.

Letouny od Aera se v Ázerbájdžánu už i představily. Česká exportní banka vzala zástupce obranného průmyslu do Baku před rokem a tuzemský stánek navštívil tehdy hned první den i místní prezident Ilham Alijev, jehož rodina vládne zemi pevnou rukou. "Návštěva prezidenta u českého stánku je jasným důkazem kvality a konkurenceschopnosti českých exportérů. Naše technologie mají po celém světě výbornou pověst," zhodnotil tehdy účast generální ředitel České exportní banky Karel Bureš.

V roce 2015 se zástupci firmy Aero podívali do Ázerbájdžánu i s českým prezidentem Milošem Zemanem. Právě tehdy byl představen letoun nové generace L-39NG a nabízen tamní armádě.

Minulý týden se na stránkách HN rozpoutala diskuse, zda se mají moderní zbraně do zemí, jako je Ázerbájdžán, které jsou ve vleklém válečném konfliktu, vůbec dovážet. Stálo za tím video zveřejněné tamní armádou, kde se objevily české modernizované houfnice Dana-M1 a raketomety RM-70.

Tyto původem československé zbraně tuzemská diplomacie do Baku v posledních letech nepovolila dodat. Nakonec se ukázalo, že houfnice, které se osvědčily i v Afghánistánu, a raketomety se do Ázerbájdžánu dostaly ze Slovenska přes Izrael. Putovaly údajně ze slovenské společnosti MSM Group patřící do skupiny Czechoslovak Group zbrojaře Jaroslava Strnada.

Tento známý český podnikatel má silné vazby i na prezidenta. Zemanově straně SPO − Zemanovci dal na parlamentní volby v roce 2013 dva a půl milionu korun. Zeman také sám sebe označil za "neplaceného agenta Tatry", která do skupiny také patří.