V dobách ekonomické prosperity sázejí strany ve svých předvolebních programech zejména na zvýšení příjmů domácností. V jiném období by těžko mohly nabízet snížení daní z příjmů a povinných odvodů zároveň se zlevňováním zboží prostřednictvím nižší DPH. Strany se shodují v tom, že zdanění mezd je v Česku vysoké a zboží zbytečně drahé, a tím směrem jdou také jejich předvolební sliby.

Stranické programy s plány daňových změn se však liší v tom, nakolik přesnou podobu dokážou budoucím voličům předložit. Například ODS a TOP 09 nabízejí konkrétní snížení povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Ty jsou v současné době v Česku jedny z nejvyšších a většina stran věří, že jejich snížení by mohlo vést k růstu mezd. "Hodláme snížit vysoké odvody o osm procentních bodů tak, že šest procent by ušetřil zaměstnanec a zbylá dvě procenta zaměstnavatel," řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

ODS chce jít cestou snížení o dva procentní body pouze na straně zaměstnavatele. Strana také nabízí konkrétní snížení daní z příjmů pro zaměstnavatele tím, že by se současná patnáctiprocentní sazba nepočítala z takzvané superhrubé mzdy. Tu tvoří hrubá mzda zaměstnance zvýšená o třicetiprocentní odvod, který hradí zaměstnavatel. Právě pouze z hrubé mzdy chce ODS počítat daň, což by podle ní vedlo ke zvýšení příjmů zaměstnanců o sedm procent.

ČSSD nabízí voličům také snížení daní, alespoň většině z nich. Nabízí úsporu na dani 800 až 1200 korun 98 procentům zaměstnanců. Pouze zbylá dvě procenta lidí by se měla podle ČSSD na jejich výběru podílet více: "Byla by čtyři daňová pásma a pouze od příjmu kolem 80 tisíc korun by se daň zvýšila," uvedl ekonom ČSSD Michal Pícl.

Konkrétní je v tomto směru i Pirátská strana, která slibuje rovnou daň a její sazbu sníženou o 1,6 procentního bodu.

Volební daňové sliby

Voliči proto mají téměř jistotu, že čisté příjmy se jim po volbách zvednou. Slibuje to totiž i favorit voleb, hnutí ANO. To chce zavést zaměstnanecký výdajový paušál prostřednictvím slevy na pojistném. "Uzákoníme slevu na odvodech 500 korun měsíčně a slevu na pojistném," píše ANO ve svém programu.

Pokud se slevu na odvodech podaří prosadit, získá každý zaměstnanec ročně šest tisíc nezdaněných korun k čistému platu. Hnutí ANO navíc také hodlá prosazovat snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnavatele o dva až pět procentních bodů.

Zjednodušit systém

Již zmíněná superhrubá mzda je také častým tématem předvolebních programů. Například ČSSD ji chce zcela zrušit. Považuje ji za škodlivý nástroj, který vznikl za předcházejících pravicových vlád. "Nespravedlivě na ni doplácejí zejména lidé s průměrnými a nízkými příjmy," argumentují sociální demokraté.

Tento institut chce zrušit i hnutí ANO. "Zrušením superhrubé mzdy se zaměstnancům de facto sníží základ daně přibližně o tři čtvrtiny celkového pojistného, které za ně odvádí zaměstnavatel," uvádí ve svém programu.

TOP 09 superhrubou mzdu rušit nechce, ale navrhuje, aby se daň z příjmů platila pouze z nenavýšené hrubé mzdy. Tím se podle strany zvednou čisté příjmy zaměstnanců o sedm procent. "Faktem je, že práce je u nás zdaněna nejvíc ze všeho zboží a služeb na trhu, když nepočítám položky zatížené spotřební daní," uvedl Kalousek v rozhovoru pro HN.

Snížit daně chce i SPD Tomia Okamury. Strana se však soustředí spíše na politické komentáře, než na konkrétní opatření. "Daně občanů nemohou sloužit na nehospodárné a nepotřebné projekty politických kmotrů vlád a stranických sekretariátů," uvádí SPD jako argument ke snižování daní.

Pirátská strana hodlá společně se snižováním daní také zjednodušit daňový systém. "Zahájíme rovněž diskusi o změnách daňových sazeb v souvislosti s robotizací," píší piráti ve svém programu.

Podobně hovoří i KDU-ČSL. Ta nemá v úmyslu nějak zásadně měnit daně, i ona však volá po zjednodušení a hlavně po stabilitě daňového systému. "Podnikatelé chtějí zejména stabilitu daňových pravidel," uvedl předseda strany Pavel Bělobrádek.

Podobně je v programech stran rozšířené snížení daně z přidané hodnoty na některé druhy zboží. TOP 09 spolu s ODS zároveň navrhují snížit současný počet sazeb ze tří na dvě. Nejnižší, desetiprocentní, chtějí obě strany, ODS pak navrhuje pouze jednu vyšší sazbu 19 procent, TOP 09 dvacet procent.

ČSSD míní převést do nejnižší sazby základní potraviny, zejména pečivo, maso, ryby a zeleninu s ovocem. "Rekordmanem" ve snižování sazeb DPH je hnutí ANO. Kromě potravin, jak navrhují sociální demokraté, prosazuje předseda hnutí Andrej Babiš také snížení DPH u točeného piva a řezaných květin. "Napadlo to mě. Já třeba ženám pořád kupuju květiny, když jedu někam na návštěvu," uvedl Babiš před časem v rozhovoru pro HN.

Kromě toho jeho hnutí plánuje snížení sazeb na deset procent u vodného a stočného, oprav obuvi a kožených výrobků, kol, oděvů a dalších výrobků pro osobní spotřebu a domácnost. Do nižší sazby chce převést také kadeřnické a kosmetické služby.

Kde vzít na sliby?

Otázkou ale je, kde chtějí strany na snížení daní, jež budou chybět ve státním rozpočtu, vzít peníze. Ve svých programech to uvádí jen ODS a piráti. Podle ODS bude přímý výpadek daně asi 40 miliard, což jsou pouhá tři procenta státního rozpočtu. "Hospodářský růst každý rok příjmy rozpočtu zvyšuje o 40−50 miliard korun, takže teoreticky stačí lépe nakládat s veřejnými penězi," uvádí strana.

Navíc, jak tvrdí, existuje řada neprůhledných dotací, jejichž celkový objem z českého rozpočtu přesahuje 120 miliard korun ročně. "Chceme je výrazně zredukovat. Když je snížíme jen o 20 procent, ušetříme rozpočtu dalších 24 miliard korun," stojí v programu ODS.

U pirátů se nedá přímo říct, že by znali recept na výpadek z daňových příjmů. Nabízejí, že zlegalizují pěstování konopí a jeho prodej zdaní. "Zdanění přinese do rozpočtu dle odhadu 3,2 miliardy korun," slibují.

Sociální demokraté ve svém programu nepíšou, kde chtějí vzít na snížený výběr daní, opakovaně to ale uvedli při představování plánovaných daňových změn. "Výpadek by byl kolem dvaceti miliard korun ročně. Bankovní daň a daň z příjmů právnických osob by každá měla přinést dvanáct miliard do rozpočtu," uvedl Pícl.

Pokud strany své sliby začnou po volbách plnit, mohla by se Česká republika zbavit přívlastku země s jedním z největších zdanění práce. U bezdětného a svobodného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu je v Česku osmé nejvyšší ze zemí OECD (sdružení 35 nejvyspělejších států světa). Uvádí to zpráva OECD, kterou letos v červenci zpracovala poradenská společnost Grant Thornton.

Rovná či progresivní daň

Strany jako ODS nebo TOP 09 chtějí pomoci lidem zavedením rovné daně pro všechny zaměstnance bez ohledu na výši příjmů. "Zrušíme solidární přirážku ve výši 7 procent," stojí v programu ODS. Rovnou daň bez ohledu na výši příjmů chce zavést také Pirátská strana. "Snížíme sazbu zdanění o 1,6 procentního bodu, díky tomu zaměstnanec s průměrnou mzdou ušetří přibližně 7500 korun ročně," slibují piráti. 

ČSSD naopak sází na zavedení progresivní daně. Většině lidí chce daň snížit o 800 až 1200 korun, ztrátu na výběru chce alespoň částečně kompenzovat zvýšením zdanění mezd u dvou procent lidí s nejvyššími příjmy. Hnutí ANO chce zavést výdajový paušál, podobně jako mají živnostníci, ve výši 500 korun měsíčně. "Budeme tím alespoň částečně kompenzovat výdaje zaměstnanců na dojíždění nebo například na zvyšování kvalifikace," píše hnutí ve svém programu. 

Strany zmiňují i zrušení takzvané superhrubé mzdy, což je základní mzda zvýšená o třicetiprocentní odvody, které platí zaměstnavatel. Zrušit ji chce ČSSD, která ji označuje za produkt pravicových vlád, ale i hnutí ANO. ODS chce současnou, patnáctiprocentní daň počítat jen z hrubé mzdy, nikoliv z navýšené, jak je tomu doposud. 

Odvody zaměstnanců

Cesta k vyšším příjmům vede podle některých stran také přes snížení povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. To je v Česku jedno z nejvyšších v Evropské unii. TOP 09 proto navrhuje snížit cenu práce o osm procentních bodů ze současných 25,4 procenta, které společně odvádějí pracovník a jeho zaměstnavatel. "Větší část této úlevy se bude týkat odvodů zaměstnance, zbytek by ušetřil zaměstnavatel," uvádí v programu.

ODS chce snížit platby o dvě procenta pouze na straně zaměstnavatelů, čímž by se podle strany otevřel prostor pro rychlejší růst mezd. Zároveň hodlá zavést stropy pro odvody zdravotního pojištění na úroveň čtyřnásobku průměrné mzdy, s vyššími příjmy by už platby nerostly. 

Některé strany namísto snížení plateb slibují zjednodušení složitého systému zdravotního a sociálního pojištění. "Budeme usilovat o to, aby část plateb státu, zejména daně a sociální pojištění, bylo možné hradit pouze s jedním orgánem státní správy," píše ve svém programu KDU-ČSL.

"Daně a odvody živnostníků sjednotíme do jedné platby a zavedeme jednotné inkasní místo. Jednoduchý daňový formulář budete moci vyplnit on-line během deseti minut," slibují svým voličům piráti. 

Snížení DPH

Kromě placení daní a odvodů slibují strany lidem také ulehčit při utrácení vydělaných peněz. Cesta k tomu má vést přes snižování DPH na vybrané druhy zboží a služeb. ČSSD chce převést do nižší, desetiprocentní sazby potraviny, jako je pečivo, maso, ryby nebo ovoce a zelenina. 

Podobně mluví i hnutí ANO, které už dlouhodobě prosazuje nižší sazbu DPH také na točené pivo. "Tím dále podpoříme oblast restaurací a pohostinství," uvádí ve svém programu. K pivu nyní ANO přidalo také cenu vody, řezaných květin nebo služby typu opravny obuvi či jízdních kol, dále třeba domácí péči o seniory. 

Občanští demokraté hodlají zredukovat současné tři sazby DPH na dvě − 10 a 19 procent. Nižší daň by platila pro potraviny a vybrané služby. Obdobnou změnu hodlá prosazovat TOP 09, chce mít sazby 10 a 20 procent.

SPD Tomia Okamury také slibuje snížení DPH, ovšem bez konkrétní podoby. Podobné cíle bez přesnějšího vyjádření má i se spotřební daní. V případě vystoupení Česka z Evropské unie chce SPD daň z přidané hodnoty zrušit a vrátit se k dani z obratu, která platila na začátku devadesátých let. 

KDU-ČSL ani piráti se ve svých programech sazbami daně z přidané hodnoty nezabývají. 

Odpočty pro rodiny

Podpora rodin s dětmi je tématem zejména pro ČSSD a KDU-ČSL. "Budeme podporovat pracující rodiče daňovým zvýhodněním: zvýšení roční slevy na poplatníka a navýšení slevy na děti v rámci daní," uvádějí lidovci. Zároveň chtějí uvolnit takzvaný daňový strop při vrácení daně, který je v současné době 60 300 korun. 

ČSSD už v tomto volebním období prosadila daňové zvýhodnění rodin s dětmi. Od letošního července je například možné uplatnit vyšší daňové zvýhodnění na druhé a každé další vyživované dítě. Teď se strana soustředí zejména na zvyšování příspěvků pro rodiny. 

"Prosadíme, aby na dětské přídavky dosáhli rodiče až jednoho milionu dětí," slibují sociální demokraté. Chtějí, aby na přídavky měly nově nárok rodiny s příjmem do 3,5 násobku životního minima. "Rodiny, ve kterých alespoň jeden rodič pracuje, budou mít nárok na dětské přídavky o 300 korun vyšší," píše ČSSD v programu.

TOP 09 chce odstranit stropy při stanovení peněžité pomoci matce, ta by se odvíjela jen od jejího platu před nástupem na mateřskou dovolenou. 

ODS chce podpořit rodiny v péči o děti. "Zavedeme slevu na pracující manželku či manžela ve výši 12 tisíc korun v případě péče o nezaopatřené dítě," slibuje strana. 

Daně z majetku

Některé strany se zabývají také zdaněním nemovitostí nebo dědictví. "U majetku přesahujícího 50 milionů korun zavedeme dědickou a darovací daň na úrovni osmi procent. U majetku přesahujícího 100 milionů korun ve výši 15 procent," uvádí v programu ČSSD s tím, že na příbuzné se bude vztahovat nižší daňová sazba. Obě daně jsou od roku 2014 zrušené, do té doby podléhaly sazbám až 20 procent z hodnoty daru či dědictví. 

Opačným směrem chce jít Občanská demokratická strana. "Zrušíme daň z nabytí nemovitosti a zrušíme silniční daň pro osobní automobily," píše strana v předvolebním programu. To by podle ní mělo zlevnit nákup nemovitostí a snížit náklady na drobné podnikání. Daň z nabytí nemovitosti činí v současné době čtyři procenta z ceny domu či bytu, silniční daň se počítá podle stáří a typu vozidla. 

 Výnosy z majetkových daní jsou v České republice jedny z nejnižších v porovnání s ostatními daněmi, navíc patří k nejhůře vymahatelným a nedoplatky jdou do miliard korun.