V bývalém cukrovaru ve středočeských Dymokurech je sklad uhlí. Výrobu cukru vzdáleně připomíná jen zrezavělý skelet. Pár pamětníků ještě vzpomíná na cukrovkové kampaně, kdy se vesnicí linul nasládlý pach zpracované řepy a místní potok byl plný žlutošedé pěny, jež vytékala z fabriky. To vše skončilo s nástupem cukerných kvót, s tzv. cukrovou válkou, která se v Česku rozpoutala dávno před vstupem do unie.

Ministerstvo zemědělství začalo omezovat produkci cukru za pomoci kvót už koncem minulého tisíciletí. Resort chtěl kvótami určovat, kdo (jaký cukrovar) a kolik tun cukru může vyrobit. Výsledkem byla válka malých proti velkým − ukázalo se totiž, že na kvóty dosáhne jen osm největších cukrovarů se zahraničními vlastníky. Na začátku roku 2001 proto Ústavní soud kvóty zrušil s vysvětlením, že pro takové omezení trhu není opora v zákoně. Ministerstvo zemědělství posléze kvóty zapracovalo do zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.