V bývalém cukrovaru ve středočeských Dymokurech je sklad uhlí. Výrobu cukru vzdáleně připomíná jen zrezavělý skelet. Pár pamětníků ještě vzpomíná na cukrovkové kampaně, kdy se vesnicí linul nasládlý pach zpracované řepy a místní potok byl plný žlutošedé pěny, jež vytékala z fabriky. To vše skončilo s nástupem cukerných kvót, s tzv. cukrovou válkou, která se v Česku rozpoutala dávno před vstupem do unie.

Ministerstvo zemědělství začalo omezovat produkci cukru za pomoci kvót už koncem minulého tisíciletí. Resort chtěl kvótami určovat, kdo (jaký cukrovar) a kolik tun cukru může vyrobit. Výsledkem byla válka malých proti velkým − ukázalo se totiž, že na kvóty dosáhne jen osm největších cukrovarů se zahraničními vlastníky. Na začátku roku 2001 proto Ústavní soud kvóty zrušil s vysvětlením, že pro takové omezení trhu není opora v zákoně. Ministerstvo zemědělství posléze kvóty zapracovalo do zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Vstup do Evropské unie pak přinesl evropské cukrové kvóty, které se ovšem záhy změnily. V roce 2006 musela EU na základě rozhodnutí Světové obchodní organizace zreformovat tzv. cukerní pořádek, cílem reformy bylo zajistit rovnováhu na trhu. V Česku se tato rovnováha promítla odchodem jednoho z největších hráčů a uzavřením jeho cukrovarů − firmy Eastern Sugar, která následně Česko žalovala za diskriminaci při rozdělování kvót. V mezinárodní arbitráži posléze vyhrála stamiliony.

Největší rozmach pěstování cukrové řepy zažila země v padesátých letech, kdy celková osázená plocha dosáhla 178,5 tisíce hektarů. Ještě na počátku devadesátých let se cukrovka pěstovala na více než sto tisících hektarech, nyní je to necelá polovina. Počet cukrovarů za poslední čtvrtstoletí klesl z padesáti na sedm.

Konec kvót na cukr, jehož produkci přestane Evropská unie regulovat od 1. října letošního roku, očekávají výrobci s nadšením. Chystají se na export a doufají, že zrušení kvót ceny cukru nesníží. Česko bylo dlouho cukrovou velmocí, plíživě se ale z cukrové řepy přeorientovalo na řepku, která se nyní pěstuje na 393 tisících hektarech, tedy bezmála na osmkrát větší ploše než cukrová řepa. Podíl řepky na celkové osevní ploše orné půdy v Česku je nejvyšší v unii.

Evropě to osladíme, bylo heslo českého předsednictví, které jsme fantasticky využili k tomu, abychom Evropě ukázali politickou krizi v přímém přenosu (na jaře 2009 padla tehdejší vláda Mirka Topolánka). Cukrové kvóty končí, pachuť ze zničených cukrovarů zůstává. Spíš než kostku cukru teď můžeme Evropě nabídnout kapku řepkového oleje.