Už jen z šíře návrhů, které přednesl francouzský prezident Emmanuel Macron toto úterý ve velkém amfiteátru pařížské Sorbonny, lze tušit, že se ne všechny uchytí do posledního puntíku. Přesto se mohlo zdát, že dříve naplánovaný projev jako by nijak nereflektoval dva dny staré výsledky voleb do německého Bundestagu. Z nich vyšla jako vítězka počtvrté v řadě Angela Merkelová, ale vládní koalici tentokrát bude skládat složitěji. Potenciální partneři, liberálové a Zelení, jsou v mnohém ohledu − jako třeba v přístupu k žadatelům o azyl nebo k další integraci eurozóny − dost nekompatibilní. Navíc její křesťanští demokraté i bavorští křesťanští sociálové vyšli z voleb oslabeni a i oni budou potřebovat čas ujasnit si, co a jak dál.

Tento meziúčet je podstatný pro odhad, které recepty nabídnuté Macronem na neduhy Evropské unie a eurozóny zvlášť se prosadí. Dokud se neposkládá vládní koalice v Berlíně, nebude ani jasné, jak bude vypadat její evropská politika a kde a v čem se shodne s Macronovými představami.