Možná se čas rozeběhl nazpátek. Kapela Dobrohošť vydala svou druhou desku Okolo Třetužele. A posluchač, který pamatuje její debutovou nahrávku z roku 1992, znejistí. Rychle se musí podívat do kalendáře: opravdu už máme sedmnáctý rok nového milénia?

Za víc než čtvrtstoletí se u Dobrohoště, jejíž písně mísí rockovou hudbu s folklorem, skoro nic nezměnilo. Pouze z tehdejšího muzikantského obsazení zůstal ve skupině jen kapelník zakladatel Václav Veselý.

V osmdesátých letech hrál třeba v Etc… Vladimíra Mišíka či ve skupině Framus 5 Michala Prokopa a návaznost na ten zvuk, byť posunutá do jiných souvislostí, je u Dobrohoště patrná. Ty riffy "jak ze starýho Mišíka".

Když Veselý založil Dobrohošť − kde zpíval František Segrado, v jehož prozíravém hlase přebývá věčnost −, stala se kapela třeba senzačním překvapením pražského Rockfestu 1989. V té době největší tuzemské akce svého druhu.

Bezpečně na publikum zabírala satirická skočná píseň Synek z Moravy, jejíž text napsal Jiří Dědeček o tom, jak moravský otec pošle dospělého syna na zkušenou do Prahy. A severomoravští zpěváci Dobrohoště Vladimír Kubala a František Segrado tak půvabně lamentovali: "Pražáci snad ani nevijó / v jaké hnusné díře bydlijó / nemravným tu žijó životem / a k temu já nésu ochoten."

Kořeny Dobrohoště

Zakladatel Dobrohoště Václav Veselý prožil "nejlepší epizodu svého života", jak řekl v jednom starším rozhovoru, coby člen kapely Etc… počátkem 80. let. "Skvělí hudebníci, skvělé honoráře, plné sály. Tomu skoro nic nescházelo, akorát že to pak zakázali," vzpomínal. Byl prý muziky, kterou s Etc… hráli, tak plný, že si ji nechtěl nechat vzít. A tak roku 1983 založil Studijní skupinu dobrohošťských kultur. "My jsme Dobrohošť říkali hudebnímu směru, který tady kvetl a na jehož tvarování se, aniž by se domlouvali, podíleli lidé typu Hrubého, Kubíka, Jirky Jelínka, Karla Holase, Honzy Koláře a dalších. Prostě prolnutí rocku s domácím folklorem," vzpomínal.

Nové album Okolo Třetužele působí, jako by bylo nahráno rok po debutu Dobrohoště, jen po jednu generaci někde zapomenuté čekalo na vydání.

Zpěvák Segrado tu sice už pouze hostuje ve třech písních, ale nejen v nich se vkrádá intenzivní pocit déjà vu.

Podpoří to i nová verze písně Sára z první desky − s hudbou kapelníkova bratra Jiřího Veselého, která uchvacující melodičností hladí kýč po srsti, ale jeho vábení ustojí. Vůbec podobná koketnost s hranicemi je pro Dobrohošť příznačná.

Hrají dnes, ale jsou opravdu dnešní? Neprovozují někdy rock skoro jako od venkovské zábavové kapely? Jenže ta by ho přece nikdy takhle dobře nezahrála.

A není ten kdysi tak žádaný "keltský rock", který má v hudbě Dobrohoště zásadní podíl, už passé? Nebo je to naopak a právě s Dobrohoští prožívá renesanci? Asi jako když Ondřej Havelka And His Melody Makers zkoušejí interpretovat swing jako za dávných časů R. A. Dvorského. Autenticky. Není tedy i Dobrohošť autentická? Cenná starožitnost?

Vždyť to je úděl, který si Václav Veselý zvolil a praktikuje ho rovněž ve své paralelní letité kapele Irish Dew, v níž od irských tradicionálů přešel k autorské tradicionalistické tvorbě. I pět ze šesti členů Dobrohoště zároveň hraje v Irish Dew.

V té souvislosti se Dobrohošť začíná vykreslovat zřetelněji. Je siláckou odnoží sofistikovanějších Irish Dew, kteří na oltář takzvané world music položili jednu z nejobdivuhodnějších písní, jaké vůbec při tuzemských "multikulti" průnicích vznikly.

album

Dobrohošť
Okolo Třetužele
Galén 2017

Jmenuje se Neočekávané setkání a − zase hostující − Segrado v ní vede zpěvácký dialog se Senegalcem Laminem Kouyatém. V pozadí se prolínají zvuky afrických a evropských nástrojů i hudba mnoha geografických směrů. A jistě tudy vede také cesta z Dobrohoště do Třetužele, dvou inspirujících vsí na Sedlčansku.

Václav Veselý a jeho lidé dobře vědí, jaké je v kalendáři datum. To jen jejich hudba z podstaty není dnešní ani včerejší. Jen trvá. Času navzdory.

Související