Vláda v Bagdádu zesiluje tlak na irácké Kurdy, aby se vzdali svého snu o vlastním státu. Poté, co si iráčtí Kurdové odhlasovali v pondělním referendu plnou nezávislost, oznámil irácký premiér Hajdar Abádí, že s nimi nebude jednat. Vyzval je, aby výsledky hlasování o odtržení od Iráku "zrušili".

Irácká vláda požaduje předání kontroly nad hraničními přechody a mezinárodními letišti v Irbílu a v Sulajmáníji do svých rukou. Experti se obávají, že tlak na Kurdistán může vést k další válce na Blízkém východě.

Pokud k předání letišť nedojde, zastaví v pátek ve dvě hodiny odpoledne irácká vláda přímé lety na kurdské území. Ministr kurdské autonomní vlády v Iráku Mavlúd Murad předání letišť Bagdádu odmítl s tím, že je Kurdové potřebují pro boj proti teroristické organizaci Islámský stát. Libanonská letecká společnost Middle East Airlines už oznámila, že v pátek ukončí své lety do Irbílu, hlavního města iráckého Kurdistánu. Lety do Kurdistánu ruší i EgyptAir.

Irácká armáda prý zároveň provádí u hranic Kurdistánu společné vojenské cvičení s Tureckem. Vojska k hranici stáhl i Írán a irácké šíitské milice podporované Íránem hrozí, že zaútočí na Kurdy ovládané město Kirkúk. Sousedé iráckého Kurdistánu − Írán, Turecko a Sýrie −, na jejichž území žijí velké kurdské menšiny, se obávají, že vyhlášení nezávislosti iráckého Kurdistánu povzbudí jejich Kurdy v boji za nezávislost.

Írán vyzval okolní země k ekonomické blokádě iráckého Kurdistánu a přerušil s ním přímé letecké spojení. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že Ankara zablokuje vývoz kurdské ropy a že Kurdy "vyhladoví". Podle Erdogana je kurdské referendum "zradou". Řekl, že doufá, že Kurdové vezmou "rozum do hrsti" a vzdají se myšlenky na nezávislost, kterou označil za "dobrodružství s temným koncem".

Turecké výhrůžky přispěly k tomu, že se cena ropy Brent dostala na nejvyšší úroveň od července loňského roku.

Proti kurdskému referendu o nezávislosti byly také Spojené státy, podle kterých může vyvolat zmatky, jež ohrozí boj proti Islámskému státu. Kurdské jednotky se na něm výrazně podílejí. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian také varoval před vyhlášením kurdské nezávislosti. Bagdád by podle něj měl poskytnout Kurdům širší autonomii.

Už nyní je ovšem irácký Kurdistán natolik nezávislý na Bagdádu, že se podobá samostatnému státu.

Rusko, které za poslední rok uzavřelo podle agentury Reuters s Kurdistánem ropné obchody v hodnotě čtyř miliard dolarů, oznámilo, že "respektuje národní aspirace Kurdů". Zároveň je ale pro jednotu Iráku. Jednotu Iráku podpořila i Evropská unie.

Podle předběžných výsledků se pro nezávislost iráckého Kurdistánu vyslovilo 90 procent lidí, účast byla zhruba 77procentní.

Hlasovalo se nejen na území autonomního iráckého Kurdistánu, ale také na takzvaných sporných územích v Iráku, kontrolovaných kurdskou armádou. Jde o oblast bohatou na ropu, kterou Kurdové pokládají za svou, ale jež byla arabizována za vlády iráckého diktátora Saddáma Husajna. O její příslušnosti ke Kurdistánu mělo podle irácké ústavy rozhodnout lidové hlasování, jež se však dosud nekonalo.

Související