Po rozsudku Nejvyššího správního soudu, který v případě Davida Lafaty rozhodl, že fotbalista Sparty může své příjmy danit jako živnostník − za což mu dříve daňoví úředníci vyměřili pokutu −, se na finanční správu obracejí další sportovci, již chtějí své peníze zpět. Celkem berní úřady odhadují, že budou vracet asi 120 milionů korun.

Peněz se však dočkají pouze ti s živnostenským listem. Ostatní, kteří odváděli daně jako vykonavatelé svobodného povolání a finančním úřadům zaplatili více než živnostníci, tyto peníze zpět nedostanou. Generální finanční ředitelství přitom v minulosti sportovce od držení živnostenského listu odrazovalo a chtělo po nich, aby platili daně právě jako vykonavatelé svobodného povolání.

"Tato situace je velmi nespravedlivá. Ti, kteří se chovali poslušně a respektovali výklad finanční správy, budou ve finále poškozeni ve srovnání s těmi, kteří prosazovali výhodnější postup," myslí si daňová poradkyně Simona Hornochová.

Sportovci a daně

Případ Lafata

Fotbalista Sparty Praha danil své příjmy v letech 2011 až 2013 jako živnostník, a využíval tak štědřejší výdajový paušál. Berní úředníci mu za to vyměřili více než milionovou pokutu. Tu následně potvrdil i Krajský soud v Českých Budějovicích. Lafata se proti tomu odvolal a Nejvyšší správní soud mu dal v červenci za pravdu.

Fotbalisté zaměstnanci

◼ V diskusi o postavení českých sportovců zaznívá také názor, že by se fotbalisté v Česku měli stát zaměstnanci.

České fotbalové kluby už kvůli tomu čelí tlaku fotbalové organizace UEFA. Pracovní smlouvy jsou běžné ve všech ostatních evropských fotbalových soutěžích.

◼ Tamní fotbalisté však získávají většinu odměn za prodej osobnostních práv, která stojí mimo pracovněprávní vztah.

Kvůli nezaplaceným daním z těchto práv se například ve Španělsku dostal do sporu s finančními úřady i Lionel Messi nebo Cristiano Ronaldo.

◼ Podle odborníků je však zařazení sportovců pod zákoník práce v Česku nemožné. Kluby by navíc za hráče musely odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Rozdíl mezi oběma kategoriemi spočívá ve výši výdajového paušálu, který si sportovci mohou odepsat z daní.

Zatímco živnostníci zaplatí na daních méně, protože mohou využít 60procentní výdajový paušál, u svobodného povolání je tento paušál 40
procent.

Profesionálních fotbalistů, kteří mají živnostenský list, je odhadem okolo 70 procent.

"Finanční správa do této doby přistupovala ke všem profesionálním sportovcům v kolektivních sportech stejně jako k nezávislému povolání," říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra
Petlachová.

"Přístup jsme změnili na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu, který sportovcům živnostníkům umožňuje uplatnit vyšší výdajový paušál," dodává.

Postup finančních úřadů se nelíbí ani hráčským odborům.

"Toto stanovisko je do značné míry kontroverzní," tvrdí Markéta Haindlová, předsedkyně České asociace fotbalových hráčů. Příčinu vidí hlavně v nejasných pravidlech, která se na zdanění sportovců vztahují.

Systém financování sportu a vedle toho i právní postavení sportovců měl vyřešit nový zákon o sportu. Zákon se ovšem zadrhl na složitém jednání mezi jednotlivými ministerstvy a sportovními organizacemi o míře jejich samostatnosti. O jeho dalším osudu se rozhodne až po volbách.

Připravovaný zákon měl pro sportovce vytvořit samostatnou kategorii v rámci osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Podobné postavení nyní mají třeba daňoví poradci nebo advokáti.

Druhou možností, kterou prosazuje například Haindlová, je, aby se ze sportovců stali zaměstnanci, kteří budou mít výjimky ze zákoníku práce.

To je běžné například u fotbalistů v západní Evropě.

Nejasného výkladu využily v roce 2015 finanční úřady, které vycházely z toho, že sportovci nesplňují některé vlastnosti živnostníka, a proto smí odepisovat jen 40procentní výdajový paušál. Sportovci s živnostenským listem jim proto museli na daních doplatit statisíce korun. Řada z nich se kvůli tomu dostala do finančních potíží. Kromě Lafaty musel peníze doplácet například hokejista René Vydarený.

Vše se změnilo až po červencovém rozsudku, který potěšil kromě Lafaty i dalších zhruba 2400 sportovců živnostníků. Jejich vzdor proti finanční správě se jim tedy nakonec vyplatil. "Kromě rčení 'pro dobrotu na žebrotu' celý případ ukazuje, že stojí za to hájit svoje práva, pokud je o nich člověk přesvědčený, i když situace vypadá dlouhodobě beznadějně," dodává Hornochová.