Když lidovci ve svém volebním programu navrhují, aby se řidiči, kteří opakovaně porušují předpisy, museli podrobit kurzu, v jehož rámci budou poskytovat pomoc obětem nehod, zní to revolučně. Nepočetné čtenáře volebních plánů však zaujmou jen stěží. Obsah návrhu totiž skryli do věty: "Zavedeme bezpečnostní program REPADO, který účinně eliminuje nejvíce rizikové řidiče."

DÁLNICE HOTOVÉ DO ROKU 2030?

◼ Termín 2030 uvádí pro dostavbu české dálniční sítě TOP 09. Jelikož chybí dokončit asi 900 km, je podle strany nutné ročně uvádět do provozu zhruba 70 km dálnic.

◼ Prioritu pro TOP 09 má chybějící část pražského okruhu (D0), úsek D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Mohelnicí, středočeský úsek budějovické dálnice D3, propojení Chomutovska a Mostecka (D7) a Karlovarska (D6). Dále komunikace D43 (Svitavy–Brno) a nedokončený úsek D1. Strana připomíná i chybějící propojení na sousední země (Polsko – D11, Rakousko – D52, D3 a Slovensko – D49).

◼ ANO, které má s TOP 09 ohledně dálnic nejkonkrétnější program, slibuje do roku 2021 postavit 280 km nových dálnic, v tom je však započítáno 110 km modernizované D1. Dalších 220 km dálnic chce začít stavět po roce 2021.

◼ ČSSD se omezuje na konstatování, že rozvoj dálniční sítě podporuje.

Průzkum dopravních programů politických stran ale nabízí i atraktivní novinky, které nejsou tak umně zašifrované. Třeba plán TOP 09 zavést elektrifikovanou dálnici. "Kamiony s hybridními motory by v elektrifikovaných úsecích používaly elektřinu z napájecí troleje," stojí v dvoustránkovém textu strany.

Odstavce či kapitoly věnované dopravě mohou přitáhnout i svojí ambiciózností. Zejména vzhledem k faktu, jak málo se za poslední čtvrtstoletí česká dopravní síť přes všechny minulé závazky proměnila. Nyní rychlou dostavbu dálnic slibují všichni. Například favorit voleb, hnutí ANO, láká na propojení krajských měst a dobudování dálničního spojení se všemi sousedními zeměmi. "Do roku 2021 postavíme cca 280 km nových dálnic (z toho bude 170 km nových a 110 km kompletně modernizované D1). Dalších 220 km dálnic začneme stavět," píše.

Kvůli urychlení výstavby autostrád chce Babišovo hnutí prosadit takzvaný zákon o liniových stavbách. Umožnil by povolování v rámci jednoho úřadu i řízení, proces by navíc nebylo možné donekonečna napadat. "Ten zákon měl existovat už dávno, poprvé jsme se o něm bavili na hospodářském výboru v roce 2014. Věřím ale, že po volbách se na něm shodneme, podporu by měl najít i u dalších stran," míní dopravní expert hnutí ANO a poslanec Martin Kolovratník.

Faktem je, že s liniovým zákonem počítá i ČSSD, s podobným návrhem přichází TOP 09, zjednodušení stavebního řízení a zákon o prioritních stavbách žádají také ODS a STAN. "Žadatel podá jednu žádost, ostatní zajistí příslušný stavební úřad. U zvláště potřebných konkrétních dálnic prosadíme speciální zákon, který umožní urychlené veřejnoprávní projednávání a majetkoprávní vypořádání," stojí v textu TOP 09, která chce ročně budovat 70 kilometrů dálniční sítě.

"Česká republika dnes doplácí na to, že v minulosti podcenila přípravu staveb i výkup pozemků. Proto zavedeme zrychlené povolovací řízení, sjednocení právních záležitostí a správních procesů pod jeden úřad a také jasná pravidla pro vypořádání oprávněných nároků majitelů pozemků, zejména farmářů a menších zemědělců," slibují zase socialisté.

Zatímco dálnice mají být volebním trumfem, silnice s méně než čtyřmi pruhy se stranám evidentně tak důležité nezdají. Třeba ANO zmiňuje jen nutnost vybudování obchvatů měst na silnicích 1. třídy. ČSSD v jediné větě věnované silnicím slibuje zlepšení možnosti obcí čerpat dotace na opravy místních komunikací. Lidovci navrhují zřízení kapitoly Státního fondu dopravní infrastruktury, ve které by byly minimálně tři miliardy korun určené na opravy krajských silnic a mostů. Obecné formulace či fráze o "kladení důrazu na kvalitu současné infrastruktury" lze nalézt i v jiných programech, konkrétní nápady a recepty, jak české silnice nižších tříd zbavit děr, však chybí.

Rychlovlaky minimálně mezi Drážďany, Prahou a Brnem

◼ Všechny partaje se shodují v nutnosti vybudovat nové rychlotratě mezi Drážďany, Prahou a Brnem. Pro ANO a KDU-ČSL je prioritou protáhnout trať až do Ostravy, STAN zmiňuje spojení s Vídní, ODS přidává ještě požadavek na spojení Prahy s Plzní a Mnichovem. Podle ČSSD by vysokorychlostní železnice v budoucnu měla propojit Českou republiku zejména ve směru Drážďany–Praha–Brno–Břeclav.

◼ Téměř všechny strany požadují spojení mezi Prahou a Brnem nejvýše za hodinu. Chybí však termíny, ve kterých by se měli cestující nové rychlé dopravy dočkat, zmíněny nejsou ani náklady, které mají podle vládních odhadů činit 650 miliard korun.

Nákladní dopravu a mýtné strany pomíjejí

Nákladní dopravou po silnici ani mýtným, kterého se nyní ročně vybere přes deset miliard, se programy většinou nezabývají vůbec. Jen Starostové zmiňují, že Česko zaspalo v budování terminálů pro multimodální přepravu budoucnosti, která umožní na části trasy přepravu celých kamionů na železničních vagonech. "Podpoříme výstavbu takových terminálů a napojení na logistická centra," píší.

Potřebu co největšího využití železnice při přepravě nákladu zmiňují ještě lidovci a zelení, kteří navíc navrhují rozšířit víkendový zákaz jízdy kamionů, podobně jako je tomu nyní v Rakousku. Tedy od sobotních 15 hodin do nedělních 22 hodin.

Na probíhající debaty, zda vybírání mýta dále rozšířit, případně jaký systém využít, reaguje jen Strana zelených. Mýtné, které je důležitým příspěvkem do Státního fondu dopravní infrastruktury, zatím provozuje rakouská společnost Kapsch, ministerstvo dopravy však chce do poloviny roku 2018 vybrat nového dodavatele systému. Spuštění jeho provozu, případně prodloužení existujícího systému, který by mýto přenesl na dalších 900 kilometrů silnic, se očekává v roce 2020.

Zelení navrhují vybírat mýto na všech silnicích. "Mýtné musí motivovat tranzitní dopravu k přednostnímu využívání hlavních tahů, abychom předešli objíždění zpoplatněných dálnic," míní.

Nákladní doprava ale není jediným opomíjeným důležitým oborem. Programy mlčí i k autobusové dopravě či k problematice taxi dopravy a přístupu k jejím novým podobám, jako je alternativní služba Uber.

Řidičák jen na zkoušku

Ohledně zvýšení bezpečnosti na silnicích se objevily dva radikální návrhy. První je z hnutí ANO, které chce vydávat řidičské oprávnění jen na zkoušku. "Je to cílené na mladé řidiče, kteří by získávali oprávnění jen na zkušební dobu, diskutuje se zhruba o roce. Pokud by udělali přestupek, museli by jít ke zkouškám znovu," vysvětlil poslanec Kolovratník.

Lidovci zase chtějí prosadit, aby řidiči, kteří se opakovaně dopouštějí dopravních přestupků či trestných činů, povinně absolvovali program, který by je měl napravit. "Půl procenta notorických recidivistů spáchá 25 procent všech dopravních nehod. Chceme, aby se museli povinně zúčastnit jakéhosi psychologicko-zdravotnického kurzu, ve kterém jsou i poněkud drasticky ukázány následky jejich chování. Jsou například bráni přímo k nehodám, kde pomáhají zdravotníkům. Polovina z nich se poté v zemích, kde už program REPADO povinně funguje, polepší," uvedl lidovecký poslanec Jaroslav Klaška.

Revoluční nápad, jak rozšířit elektromobilitu na českých silnicích, takzvaný projekt e-dálnice, rozepisuje TOP 09. Navrhuje elektrifikaci pravého jízdního pruhu dálnic, kde se pohybuje množství kamionů a nákladních vozů. "Kamiony s hybridními motory by v elektrifikovaných úsecích používaly elektřinu z napájecí troleje. Elektrická vedení by současně umožnila vybudování husté sítě dobíjecích stanic pro elektromobily," stojí v textu.

Podle dopravního experta a poslance TOP 09 Michala Kučery si strana vzala příklad v Německu a ve Francii, kde už podobné elektrifikované jízdní pruhy začínají zkoušet. "Není to pro toto volební období, ale je třeba reagovat na vývoj, připravovat legislativu a nebýt stále pozadu," řekl Kučera.

DALŠÍ DRÁHA NA RUZYNI ANO. KANÁL NE

◼ V ojedinělých krátkých zmínkách věnovaných letecké dopravě je nejkonkrétnější TOP 09, která navrhuje vybudování paralelní dráhy na pražském Letišti Václava Havla.

◼ Razantní jsou vůči letecké dopravě, kterou považují za nejméně ekologickou, zelení, kteří po vzoru Německa, Francie či Británie chtějí zdanit letenky. Podobně jako STAN také navrhují napojení ruzyňského letiště na železnici, které však už SŽDC má ve svých plánech.

◼ Podobně kuse je v programech zmíněna vodní doprava, kde ANO a Starostové chtějí dokončení labské vodní cesty z Děčína až do Přelouče. Naopak TOP 09 a zelení jsou tvrdě proti prezidentem Zemanem prosazovanému kanálu Dunaj–Odra–Labe.

◼ Komunisté navrhují spolupráci s Polskem na přípravě oderské vodní cesty a na zahájení výstavby napojení Česka v trase Kožle–Ostrava a spolupráci se Slovenskem v přípravě schůdné varianty napojení země na dunajskou vodní cestu.

Některé další programy, například lidovců či Starostů, chtějí prosadit rychlé vybudování sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, KDU-ČSL navíc navrhuje zvýhodnit ekologická vozidla na poplatcích za využívání dopravní infrastruktury.

Zelení by na elektromobily poskytli i slevy a daňové úlevy. Některé dokumenty, například ANO, okrajově zmiňují i autonomní vozidla. Upřednostňování inteligentních systémů řízení a přípravu infrastruktury pro samořiditelná auta slibuje STAN.

Rychlovlaky chtějí modří, rudí i zelení

Roky byly pro Česko nereálnou, téměř sci-fi vizí, na kterou si žádný politik nedovolil vsadit. Zničehonic se staly šlágrem, který přehrávají téměř všechny strany. Vysokorychlostní vlaky chce pravice i levice, partaje se navíc v pohledu na budování speciálních nových tratí, jejichž hrubý plán výstavby schválila letos v květnu vláda, liší jen málo.

Například KDU-ČSL píše o rychlosti přes 200 kilometrů za hodinu, jiní, třeba TOP 09, zmiňují potřebnou konstrukční rychlost 300 až 350 kilometrů. Strany se v souladu s vládním plánem shodují na nutnosti začít se spojením Prahy směrem na Drážďany a na Brno. Většinou však chybí informace o tom, kde by měl stát minimálně 650 miliard korun, které "české TGV" bude stát, vzít, a kdy se můžeme na první cestu z Prahy do Brna za nejvýše hodinu, jak programy slibují, těšit.

Když už, tak hovoří jako ANO o nutnosti čerpat evropské dotace. Starostové chtějí naopak garanci, že hlavní stavby v případě, že pro ně nebudou evropské peníze, zaplatí statní kasa. ČSSD zase přichází s plánem převést peníze ze silnic. "Zdroje na modernizaci a rozvoj železniční dopravy budeme hledat také ve výnosu z ekologicky náročnější silniční přepravy."

Podle dopravního experta ČSSD Pavla Švagra však socialisté počítají i s využitím dotací z EU a možná i privátními penězi. "U privátního sektoru je ale potřeba ještě hlubší analýza, žádná vláda ještě PPP projekt nedotáhla," řekl.

Pravděpodobný čas dostavby spojení Prahy s Brnem si troufli slíbit jen zelení. Na nejspíš optimistických 15 let.

V zákrytu za vysněnými rychlovlaky se krčí současné tratě. KDU-ČSL alespoň prosazuje obnovu železničních nádraží plus budování přestupních terminálů a odstavných ploch pro automobily i bicykly. Starostové připomínají, že je nutné dokončit základní síť železničních koridorů a změnit ostudný stav některých velkých nádraží. Nejdůkladněji se železnici věnují zelení, kteří navrhují zdvoukolejnění a elektrizaci řady vytížených tratí, například na trase z Prahy do Českých Budějovic, do Kladna, z Otrokovic do Zlína i řady dalších.

Některé strany, například KDU-ČSL a zelení, zmiňují i nutnost vytvoření systému jednotné jízdenky platné pro více dopravců, jehož plán na ministerstvu dopravy vzniká už několik let. ČSSD chce zavést jízdné zdarma ve veřejné železniční a autobusové dopravě pro děti, žáky základních a středních škol a seniory od 65 let. O zhoršující se bezpečnosti na české železnici, kde za loňský rok vyjelo na červenou rekordních 118 vlaků, nikdo nepíše. Výjimkou jsou obecné věty o snaze zvýšit bezpečnost silniční i železniční dopravy.

Na plány peníze budou, chybí ale hotové projekty

Kolik peněz by Česko mělo do ambiciózních plánů ročně investovat, se rýsuje jen z programů ANO a TOP 09. "Zajistíme dlouhodobě stabilní a předvídatelné financování celé dopravní infrastruktury, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 2 % HDP," píší experti ANO. Což by znamenalo zhruba sto miliard korun ročně.

V TOP 09 předpokládají, že dostavba všech dálnic, stavba rychlotratí a modernizace dalších železnic a silnic spolykají do roku 2050 dva až tři biliony korun. Tedy 63 až 94 miliard každý rok. "Považujeme proto za nezbytné zapojit i soukromý kapitál," míní strana.

Kdyby stát do stavby dálnic skutečně dokázal ročně vkládat například 25 miliard, podařilo by se při ceně přes 400 milionů za kilometr (údaj z analýzy NKÚ) otevřít zhruba 60 kilometrů dálnic za rok. K dobudování naplánované sítě přitom zemi chybí ještě přibližně 900 kilometrů (stojí už skoro 1230 kilometrů). Hotovo by pak bylo za 15 let.

Na rychlovlaky a vše ostatní by při tak štědrém dopravním rozpočtu stále zbývalo asi 40 až 70 miliard (bez započítání případných peněz z EU). Velké plány by pak nevypadaly tak utopicky. V koncepci ministerstva dopravy se totiž počítá s dobou budování rychlotratí delší než dvacet let. Při dnešní odhadované ceně 650 miliard by to znamenalo přibližně 30 miliard korun ročně.

Podle expertů jsou takové investice velmi dobře možné. "V Evropské unii je rozvoj dopravní infrastruktury nejpodporovanější částí, ta suma se příliš neliší ani od možností Státního fondu dopravní infrastruktury. Je to daleko reálnější než v případě obrany, kde bychom měli také vynakládat dvě procenta HDP," uvedl ekonom České spořitelny Petr Zahradník. Potíž však může, podobně jako doposud, nastat s českou schopností peníze využít. "Ten ranec peněz, které jsou k dispozici, je slušný. My ale zatím nebyli schopni projekty, které jsou nejvíce zapotřebí, připravit," řekl ekonom.

Související