Učitelé si po velké vlně zvyšování platů státních zaměstnanců u ministra financí Ivana Pilného (ANO) více peněz na své platy vymohli.

Vědci srovnatelnou obratnost při licitování o výdajích na výzkum prozatím neprokázali.

V návrhu státního rozpočtu stále chybí část peněz určených přímo na vědu, ze kterých se hradí například provoz vědeckých institucí, výzkumné granty nebo investice do vybavení.

O budoucnosti těchto peněz v pátek bude jednat Rada pro vědu, výzkum a inovace (RVVI) a také vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) s ministrem Pilným.

Jde přitom o zvláštní situaci. Bělobrádek koncem letošního května na vládě prosadil výdaje na vědu na příští rok ve výši 36 miliard korun, ministerstvo financí však do připomínkovacího řízení poslalo návrh s částkou o 2,8 miliardy menší. "Návrh ministerstva financí nerespektuje vládou schválené usnesení a střednědobé výhledy," ohradil se tehdy Bělobrádek vůči postupu ministerstva financí.

Financování vědy

Peníze na výzkum získávají tuzemští badatelé několika způsoby.

Na základě hodnocení výzkumných organizací, tedy podle svých výsledků, čerpají institucionální podporu.

Ta však tvoří menší část jejich rozpočtů.

Konkrétní výzkumné projekty hradí skrze financování účelové. Jde zejména o peníze od grantových agentur.

Na celkovém rozpočtu vědy a výzkumu, který dlouhodobě roste, se významně podílejí také peníze z fondů EU. Mezi lety 2010 a 2015 se jejich objem zhruba sedmkrát zvýšil.

Například předloni čeští vědci z EU "vyfasovali" 14 miliard korun.

 

2,8 miliardy

O tolik ministerstvo financí snížilo rozpočet vědy a výzkumu na příští rok oproti usnesení vlády.

Už před prázdninami bylo známo, že chystaný rozpočet tyto peníze postrádá. Politici ale větší pozornost věnovali platům pedagogů a financování vysokých škol, přestože RVVI na svém zasedání s postupem ministerstva financí nesouhlasila.

"Doufám, že se peníze nakonec najdou, protože existuje platné usnesení vlády," naráží Bělobrádek na fakt, že kabinet již jednou více peněz na výzkum odsouhlasil.

Vědci však jistotu, že příští rok budou hospodařit se schválenými 36 miliardami, nemají.

Pilný je sice ochotný částku zvýšit, ale ne ji zcela dorovnat podle platného usnesení. Pro HN uvedl, že vědcům již půl miliardy přidal a že o další miliardě a půl se lze bavit. "Ještě budeme jednat o tom, kam peníze alokovat. Rozhodnutí ale bude stejně na vládě," říká ministr s tím, že má problém s navyšováním částky na běžnou spotřebu vědeckých institucí.

S méně penězi se však vědci smířit nechtějí, i když se ve srovnání s letoškem rozpočet na vědu zvedne i po "zásahu" ministerstva financí. "Je principiálně špatně, že se prostředky omezí, když s nimi vláda dříve souhlasila," namítá místopředseda Rady pro vědu, výzkum a inovace a prorektor Masarykovy univerzity Petr Dvořák.

Krácení peněz podle něj dopadne například na grantové programy. "Neumím si představit, že bychom například Grantové nebo Technologické agentuře museli vysvětlovat, že jim snížíme předem nasmlouvaný rozpočet," podotýká člen rady Karel Havlíček.

Bez grantů se přitom čeští vědci jen těžko obejdou, protože peníze vyhrazené přímo jejich pracovištím netvoří ani polovinu jejich rozpočtů. Vědci se rovněž obávají, že pokud výdaje na výzkum budou příští rok menší, sníží se oproti střednědobému výhledu rovněž v roce 2019.

Například Grantová agentura chce v té době spustit nový program podpory excelentního výzkumu, na nějž plánuje vyčlenit až 400 milionů korun.

"Pokud by nám byl krácen rozpočet, mohlo by se to dotknout i grantů, nejspíš bychom jich udělili méně," varuje předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Bělobrádek nutnost nárůstu obhajuje také přípravou na výpadek evropských fondů pro Česko mezi lety 2020 a 2023.