Nasazení robotů do továren zdaleka nepomůže výrobě tolik jako digitalizace. Ta spočívá v ovládnutí toku všech informací a jejich maximálním využití. Vývoj navíc směřuje k tomu, že sám zákazník bude ve výsledku výrobu řídit. Tím, že předá podniku objednávku a digitální továrna potom dokáže jeho specifické požadavky zvládnout.

"Digitální továrna se hodí prakticky všem firmám, které mají více než jeden provoz, protože jim zvýší konkurenceschopnost. Digitalizace umožňuje reagovat na nepředvídatelné změny na trhu," říká Klaus Helmrich, člen představenstva koncernu Siemens, který v tomto oboru sází na výrazný růst trhu. Podle něho nevzniká digitální továrna jen stavbou podniku na zelené louce, protože většina zákazníků si podobnou investici nemůže dovolit. Lze ji uplatnit i ve fungujících provozech.

"Lidé si často myslí, že čtvrtá průmyslová revoluce spočívá v automatizaci a robotizaci. To jsou ale fenomény předchozí průmyslové revoluce," doplňuje šéf českého Siemensu Eduard Palíšek. "Klíčovým znakem té současné je digitalizace − produktu, výrobního procesu i následného provozu daného výrobku. V našem závodě v Letohradu máme například výrobní linku přesně podle principů Průmyslu 4.0 a není v ní jediný robot," podotýká.

Digitální továrna

je termín spojený se čtvrtou průmyslovou revolucí a změnou výroby, kdy se továrny začnou řídit samy.

Siemens se snaží uplatnit digitální technologie i v Česku, třeba při výrobě elektromotorů ve Frenštátu a v Mohelnici. Vzorem je nejmodernější závod německého koncernu Siemens v bavorském Ambergu, jehož nejrychlejší výrobní linka dokáže za hodinu osadit asi čtvrt milionu součástek a má prakticky nulovou chybovost při výrobě.

Rychlejší a flexibilnější

Ve většině průmyslových podniků to ale zatím vypadá zhruba tak, že se vezmou poslední objednávky a předají produkční části. Ta podle nich objedná potřebné díly a rozplánuje výrobu, případně pak zvažuje nutnost nákupu nových strojů nebo náboru dalších lidí. Jde to ale také úplně jinak.

Digitální továrna si objednávky, které dostane z internetu, zpracuje sama. Objedná potřebné díly a nasimuluje výrobu nanečisto. Přitom zjistí, jestli někde nevzniká kolize s jinou výrobou. Podle těchto informací oznámí, zda je nutné přijmout lidi, dokoupit roboty nebo celou výrobní linku přenastavit. Zákazník pak může rovnou dostat e-mail s očekávanou dobou dodání.

Protože má digitalizovaná továrna aktuální informace o všech strojích a zná i jejich budoucí vytížení, dokáže dobře odhadnout nutnost jejich servisu či blížící se poruchy. "Zrovna nedávno mi jeden zákazník řekl, že by za tuto informaci zaplatil téměř cokoliv," popisuje Klaus Helmrich jednu z důležitých výhod, které vyplývají z digitalizace výroby.

Digitální továrna managementu výrazně usnadňuje plánování. Umožňuje zároveň výrobu originálů, protože si s nimi automatizované plánování snadněji poradí. Příkladem je třeba výroba dveří Sapeli v Jihlavě, která patří v tuzemsku k úspěšným průkopníkům digitalizace. Česká rodinná firma nabízí zákazníkům kolem 20 milionů možných kombinací dveří. Sami lidé by tak rozmanitou produkci uřídit nedokázali. Pro software to však není problém.

Cesta pro automobilky

Digitalizace je stále důležitější i v automobilovém průmyslu, který třeba v Česku tvoří až čtvrtinu průmyslové produkce a podílí se na HDP zhruba osmi procenty. Proto mu tuzemské firmy věnují pozornost, včetně největší automobilky Škoda Auto, jež ve své Strategii 2025 počítá s výrazným posunem výroby směrem k tomuto trendu. Obor digitalizace továren tak Siemensu roste výrazně rychleji než dodávky pro běžné provozy. Digitalizace výroby v automobilovém průmyslu umožňuje kompletovat na jediné výrobní lince různé modely s několika variantami karoserie, v desítkách barev a tisících kombinací výbav. To vyžaduje propracované řízení výroby.

Podle Helmricha žádají zákazníci stále více aut "na zakázku", kdy se vyrobí maximálně dva kusy. "A tohle se musí zahrnout do celého výrobního řetězce − od designu přes samotnou výrobu po dodávku. Podstatná je rychlost a flexibilita," vysvětluje Helmrich. Proto je výhodné, když je možné nasimulovat design v laboratoři a teprve potom s ním jít do výroby.

Z digitalizace budou těžit i další sektory − od farmacie přes petrochemii až po pivovary. V jejich případě může takzvané digitální dvojče, tedy přesná kopie produktu, simulovat vaření piva. Sládek pak třeba okamžitě vidí, jak se změní množství produkce při změně receptury.

Ti, kdo chtějí výrobu digitalizovat, si musí uvědomit, že nejde jen o koupi nových strojů. Již zmíněná firma Sapeli do nich investovala čtvrt miliardy korun. Podstatná byla ale změna fungování firmy, jejíž výroba nyní probíhá z 98 procent automaticky. Management si tak musí kromě digitální strategie rovněž ujasnit, jak bude v digitálním světě výrobky prodávat a jak na změnu připraví svoje zaměstnance.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru