Některé talenty zůstanou neobjevené

◼ Tomáš Hejtmánek
◼ galerie a aukční dům Arthouse Hejtmánek

Tomáš Hejtmánek, galerie a aukční dům Arthouse HejtmánekCo je to kvalitní umění? Milion dotázaných může mít milion různých názorů. Na světě existuje mnoho různých kultur, které umění vytvářejí a mohou se lišit v pohledu na to, co je kvalitní, správné, opravdové. Dnes již díky internetu není problém sledovat umění celého světa. Jak však poznat to kvalitní?

Neexistuje žádná univerzální definice. Od nejstarších dob do konce 19. století by většina umělců a sběratelů výtvarného umění řekla, že v umění jde o krásu. A o tu lidé usilovali stejně jako o pravdu, poctivost či další hodnoty. Krása byla přítomna ve výtvarném umění, stejně jako v literatuře, hudbě či architektuře.

Každý člověk, který se již od mládí setkává s uměním, si vytváří svůj názor na to, co je pro něj to krásné − tedy to kvalitní umění. Může být ovlivněn okolím, přesto hlavní hodnocení vychází z něho samého. Některá díla ho zaujmou, inspirují, ovlivňují nebo v něm vyvolávají určité emoce, nálady, pocity. Tím by se mělo kvalitní umění vyznačovat, bez ohledu na to, zda je všeobecně uznávané, nebo ne.

V moderním umění přestalo být úkolem většiny výtvarných děl zobrazovat krásu − výtvarné umění mělo znepokojovat a otevírat témata, která byla v rámci tehdejších mravů nevhodná. Současná díla mají spíše podnítit představivost než zapůsobit na smysly. Umění od slova "uměti" v širokém slova smyslu znamenalo dovednost, kterou neovládá každý. Schopnosti ovládat dané řemeslo se však dnes čím dál více vzdalujeme.

Abychom ale byli spravedliví, někteří moderní výtvarníci stále tvrdí, že jejich úlohou je zachycovat krásu. Jen s tím rozdílem, že nyní mají přimět pozorovatele, aby viděl krásu i tam, kde by ji dříve nehledal. Podle britského výtvarníka Da­miena Hirsta se velké umění pozná podle toho, že jakmile ho člověk spatří, vyhrkne: "Co to do pr… je?"

Přestože současné umění většinou nezobrazuje krásu, nelze o něm mluvit jako o "nekvalitním". Z historie určování kvality výtvarných děl známe mnoho případů naprostého nerozpoznání opravdových talentů, mistrů (například van Gogh) ze strany takzvaných znalců umění a veřejnosti.

Teprve čas talenty objeví, některé ovšem zůstanou navždy neobjevené, ztracené. Trh s uměním je někdy velmi nespravedlivý, přísný vůči těm méně známým. Jde často o zájmy určité skupiny lidí, kteří na umění vydělávají. Bývá někdy velký rozdíl mezi tím, co je kvalitní umění, a tím, co je jen všeobecně uznávané, ceněné, finančně hodnocené.

Důvěřujte intuici a otevřete svou mysl

◼ Filip Polanský
◼ Polansky Gallery

Filip Polanský, Polansky Gallery"Jak poznat kvalitní umění?" je téměř stejná otázka jako "Co je to umění?". Kvalitu starého umění většinou určí časový odstup a nejrůznější institucionální kritéria, podle kterých se víceméně každý může přehledně zorientovat. Pokud jde ale o současné umění, je zřejmé, že na otázku, co je umění, není snadná odpověď. Není třeba zmiňovat odborný diskurz, který se tímto tématem aktivně zabývá více než sto let. Neexistuje tedy ani jednoduchý návod, jak kvalitní současné umění poznat. A vlastně by jakékoliv hodnocení na čistě teoretické úrovni pravděpodobně ani nebylo dostačující. Přinejmenším by to celé bylo o poznání méně dobrodružné.

Metoda, jak poznat kvalitní umění, však může být založena na praktické rovině, tedy zkušenosti. Zjednodušeně řečeno, každý divák může takovou rozlišovací schopnost získat. Znamená to přirozeně aktivní zájem o podoby a projevy současného umění, získávání relevantních informací a hlavně osobní, doslova fyzickou zkušenost s uměním. K tomu je potřeba ještě důvěra ve vlastní intuici a otevřená hlava. Vzhledem k našemu domácímu prostředí bych možná zmínil i překonání ostychu. Osobní bloky typu "nebudu se na nic ptát, abych nevypadal hloupě" je potřeba rozpustit jako první. Současně je dobré se zbavit takových klišé jako "tohle by namalovalo i malé dítě". Umění se odkrývá ve vrstvách a postupně. I když zaujme nebo nezaujme takzvaně na první dobrou, často nabízí další vrstvy, které se odhalují právě podle zkušeností pozorovatele a jeho ochoty se dílem zabývat. Vnímat intelektuální rozměr díla, kontextové zasazení nebo vztah k současnému stavu světa je vždy velmi podnětné a často i vzrušující.

Úspěšný umělec a kvalitní umění nemusí být nutně spojené nádoby. Jako dnes téměř do všeho i do světa umění promlouvá marketing, zákony trhu, politika a další aspekty. Je běžné, že dobrý umělec, který tvoří díla poněkud mimo aktuální trendy, se těžko prosazuje a nějakou dobu zůstane nedoceněný. A naopak poměrně významné procento obchodně úspěšných umělců jsou jen uměle vyvolané bubliny a jejich práce je přinejlepším průměrná. Zorientovat se v současném umění tedy vyžaduje úsilí, osobní zájem a dobrou intuici. Nebo důvěru ve vhodného "průvodce".

Kvalitní umění chápeme každý trochu jinak

◼ Matyáš Kodl
◼ Galerie Kodl

Matyáš Kodl, Galerie KodlOtázka, jaké umění je kvalitní, může být zavádějící, protože pojem "kvalitní umění" chápeme každý trochu jinak. Debatu o tom, co je a není umění, zde raději nebudu rozvádět, ale zkusím se věnovat dvěma nejrozšířenějším oborům − malbě a plastice. Kdybych zašel do extrému, pak někdo za kvalitní považuje výhradně takové umění, které je líbivé a esteticky konvenční, mainstreamové. Pro druhého je zase kvalitní pouze takové umění, které má silný investiční potenciál, bez ohledu na jeho estetickou podobu. Podle mého názoru je kvalitní umění to, které se nachází právě uprostřed, tedy je umělecky atraktivní a zároveň má i potenciál v nabývání na ekonomické hodnotě.

Objevování nebo poznávaní kvalitního umění je proces, který má v podstatě dvě fáze. Nejprve musí zájemce umět rozpoznat výtvarně dobře zvládnutou práci, nebo − v případě konceptu − originální a netradičně zpracovanou myšlenku. Tedy musí mít to konkrétní umění, které ho zajímá, "v oku". Proto je nejlepší navštěvovat co možná nejvíc uměleckých výstav a díla si jednoduše "nakoukat". Někdo má větší vlohy umění porozumět, zatímco pro jiného to může být těžší, ale navštěvovat výstavy může opravdu každý. Jakmile si člověk vytvoří vlastní názor a má představu o tom, co chce sbírat, je nejlepší se poradit s odborníkem, který má kunsthistorické a ekonomické znalosti. Takový postup minimalizuje riziko nákupu falza, což je bezesporu největší strašák obchodu s uměním. Současně umocňuje pravděpodobnost, že nákupní cena odpovídá adekvátní tržní hodnotě díla.

Samozřejmě platí obecné pravidlo založené na výsledcích světových aukcí: čím je umělecký předmět starší, tím je jeho cena stabilnější, ale má menší růstový potenciál. Naopak, čím je mladší, tím snáz se sice může jeho hodnota měnit, ovšem s větším růstovým potenciálem.

Prvním krokem k poznání kvalitního umění je tedy pravidelná návštěva výstav, studium vystavených děl a vytváření si vlastního názoru. Druhým krokem je nalezení odborníka, který dokáže vaše osobní estetické cítění obohatit o kunsthistorickou a pragmaticky ekonomickou dimenzi. Nejenže tak pro sebe objevíte kvalitní umění, ale zároveň vás sbírání bude bavit, protože si kupujete něco, co vás zaujalo, co vás kdykoliv potěší a co vám může v budoucnu přinést i ekonomický efekt.

Jedinečný koktejl

◼ Albert Trnka
◼ European Arts Investments

Albert Trnka, European Arts InvestmentsKvalitní umění je pojem, jenž vyjadřuje kombinaci řady faktorů, které dohromady znamenají vždy jedinečný koktejl. Každé umělecké dílo, pokud je opravdové, je unikátní. Když jde o plastiku či grafický list, může být klidně vydáno ve více kusech − to není žádná vada.

Aby takové unikátní umělecké dílo bylo i kvalitní, musí ho logicky vytvořit kvalitní umělec. Chceme-li tedy kvalitu umění nějakým způsobem měřit, budeme vlastně sledovat, jaký má daný umělec branding. Možná to ne každý rád uslyší, ale v dnešní době se stává umělec do jisté míry "značkou".

U výtvarného díla jeho kvalitu podtrhuje, když má zajímavý příběh či provenienci. Má to logiku, protože estetický vjem je subjektivní pocit, který lze jen těžko změřit, především v době, kdy umění může být abstraktní a třeba i nedokonalé. V tu chvíli si nutně společnost začne hledat jiná měřítka, než je pouze vizuální dojem. To se týká především současného umění.

Pokud se budeme bavit o dílech vzniklých před druhou světovou válkou, dalo by se zjednodušeně říci, že takové kvalitní dílo by mělo mít pomyslná čtyři P − provenienci, pravost, příběh a přesah.

Související