Oli je rázná sympatická žena. Má na sobě stylový svetr, který jí perfektně ladí ke kalhotám i kabelce. Hledá stabilní práci. Musí živit sebe, své dvě školou povinné děti a vypomáhá dospělému synovi. Je v podmínce za majetkovou trestnou činnost. Dříve pracovala jako uklízečka, se záznamem se jí ale zaměstnání najít nedařilo. "Načerno bych si práci našla, ale na normální místo mě nevezmou. Všude chtějí výpis z rejstříku trestů a ten teď není čistý," popisuje. Situaci jí ztěžuje navíc fakt, že je Romka.

Čistý trestní rejstřík požadují podniky docela běžně i u manuální nekvalifikované práce. U většiny profesí na to firmy přitom ze zákona nemají právo.

Práci nakonec Oli zprostředkovala nezisková organizace Rubikon Centrum. Pracuje v dílně pro ženy v sociální tísni Metráž, a to na tréninkovém místě. To znamená na pozici vytvořené přímo pro osoby, jež na otevřeném trhu práce najít uplatnění nedokážou. Oli vyrábí s dalšími ženami šperky.

10 263

lidí bylo propuštěno z výkonu trestu v roce 2016.

8722

odsouzených ve výkonu trestu v roce 2016 pracovalo. Čísla se rok od roku zvyšují.

Za dva roky existence dílny se zde vystřídalo asi třicet žen, zhruba deset jich mělo trestní minulost. "Když jsme tady dělali výběrové řízení na tréninkové místo, dokonce nejmladší z uchazeček byla ve stejné věznici jako jedna z našich stálých brigádnic," vzpomíná zakladatelka spolku a zároveň divadelní režisérka Kateřina Jungová. Minulost žen vedení dílny Metráž neřeší, to by bylo ostatně proti podstatě celé sociální firmy. Takové podniky jsou na trhu práce v menšině. Nedostatek uchazečů nutí některé firmy podmínku na trestní bezúhonnost přehodnotit.

Po stávajících zaměstnancích výpis nechtějí

Starší průzkum poradenské společnosti LMC z roku 2015 mapoval, kolik podniků požaduje při nástupu čistý trestní rejstřík. Podle výsledků více než polovina zaměstnavatelů požaduje trestní bezúhonnost u všech pozic. Nové výzkumy neexistují, podle Tomáše Ervína Dombrovského z LMC se však situace zlepšuje, i když jen velmi pomalu. "V měřítku všech zaměstnavatelů bude posun jen mírný, zhruba polovina společností i nyní požaduje výpisy z rejstříku trestů plošně bez ohledu na náplň práce a další okolnosti. Další zhruba čtvrtina podniků je vyžaduje podle okolností. A pouze asi čtvrtina firem se tohoto stereotypu již dokázala zbavit. Jinými slovy: ani současný výrazný nedostatek lidí nedokázal tento stereotyp ve výrazné míře odbourat," odhaduje Dombrovský.

Pozitivněji situaci vnímá Kristina Labohá z Probační a mediační služby. "Myslíme si na základě zkušeností, že se situace lepší. I vzhledem k nízké nezaměstnanosti v Česku firmy pomalu nabírají i zaměstnance, kteří záznam v rejstříku trestu mají," uvádí.

Propuštěnce motivují každý den stravenkou

Zaměstnávání lidí se záznamem se nebrání například dopravní společnost Arriva. Petr Čihák, předseda představenstva Arriva Services, přiznává, že o výpis z rejstříku trestů nové lidi žádají. "Chceme vědět, s kým máme tu čest, protože zaměstnancům svěřujeme majetek," vysvětluje a dodává, že to nehraje roli v tom, zda daného člověka přijmou. To dokládají i čísla. Firma v průběhu posledních let zaměstnala zhruba 15 až 20 lidí s trestní minulostí. Má s nimi prý dobré zkušenosti, obvykle jsou to lidé, kteří si práce váží.

Čihák upozorňuje ještě na jeden paradox. "Většina firem to řeší při nástupu, ale nikdo nevyžaduje po dvou nebo třech letech, aby ti zaměstnanci nosili výpis z rejstříku trestů. Člověk tu může pracovat třicet let a být z toho čtyři roky v podmínce a já o tom přece nebudu vědět," říká. Navíc se záznamy po čase mažou, takže čistý trestní rejstřík neznamená, že daná osoba nemá trestní minulost.

Zaměstnávat lidi se záznamem v rejstříku trestů je společensky odpovědné, doplňuje Čihák. Pragmaticky hned dodává, že roli v Arrivě hraje také současný nedostatek uchazečů na trhu práce. Čihák se problematikou zabýval už během svých vysokoškolských studií oboru sociální patologie, proto předsudky nemá. Redakce HN v této souvislosti oslovila několik firem s otázkou, zda požadují čistý trestní rejstřík, mnoho společností nereagovalo, některé zaslaly pouze suché vyjádření, že výpis z rejstříku trestů žádat nesmějí nebo že to nedělají. Některé uvedly, že to považují za nutnost.

Požadovat čistý trestní rejstřík je diskriminační

Firmy si tak chrání majetek i jméno. Jenže podmínka trestní bezúhonnosti je problematická a může být v rozporu se zákoníkem práce. Považuje se za diskriminaci. Na pracovních portálech požadují trestní bezúhonnost třeba u pozic pomocná síla v kuchyni, vrátný či asistentka pojišťovací kanceláře.

Čistý trestní rejstřík musí mít například úředníci na ministerstvech, zdravotní sestry, porodní asistentky, policisté či veterináři. "V některých případech je zaměstnavateli uloženo, aby požadoval doložení beztrestnosti. Mimo tyto případy je pochopitelné, když zaměstnavatel požaduje beztrestnost například u profesí obnášejících péči o děti či u jiných pomáhajících profesí, ale také v případě prací obnášejících nakládání s větším finančním obnosem nebo s majetkem (bankéř). Naopak u nekvalifikovaných prací manuální povahy by bylo vyžadování beztrestnosti jen stěží odůvodnitelné," vysvětluje Lucie Obrovská z kanceláře ombudsmana a upozorňuje, že zaměstnavatel musí posoudit, zda záznam v rejstříku trestů skutečně souvisí s vykonávanou prací.

"Není adekvátní, pokud má někdo záznam kvůli nedbalostnímu trestnému činu, kterého se dopustil například v důsledku nepovolené rychlosti, a kvůli tomu ho nikde nechtějí do práce," dodává. Zaměstnavatel tak má právo vědět, zda účetní, kterou přijímá, nebyla odsouzená za finanční podvod. Záznam za řízení v opilosti by v jejím případě problém být neměl.

Skladníci, vrátní, kuchařky, ale ani novináři, počítačoví programátoři nebo třeba marketéři výpis z trestního rejstříku nejenže nemusí dokládat, ale zaměstnavatel nemá právo se na něj ani dotazovat. "Kromě porušení zákoníku práce by se tímto jednáním zaměstnavatel dopustil porušení zákona o ochraně osobních údajů. Takový postup může být pokutován Úřadem pro ochranu osobních údajů, a to poměrně zásadními částkami," doplňuje Obrovská.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru