Za 27 let jsme to dopracovali k jedněm z nejnižších mezd v Evropě, hřímá hlavní tuzemský odborář Josef Středula a pokračuje, že stávek proto může přibývat. Bojovná rétorika s příchutí demagogie k odborovým vůdcům patří a je vlastně logické, že se jejich radikalismus stupňuje v době, kdy mzdy rostou nejvíc za poslední dekádu.

Když se podniky o zaměstnance přetahují a ti současně vědí, že se firmám daří a mají z čeho výplatní pásky vylepšit, byly by odbory hloupé, kdyby nezvyšovaly hlas. Je to podobně racionální, jako když − a to je férové přiznat − po nástupu krize a dramatickém poklesu poptávky měly odbory pro potíže podniků většinou pochopení a soustřeďovaly se především na záchranu pracovních míst. Tlak na lepší výplaty odsunuly na lepší časy. Ty nastaly, proto bouří.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?