Ukončení umělého oslabování koruny dostane Českou národní banku do učebnic. Bude tam sloužit jako pozitivní příklad toho, jak opustit kurzový závazek, myslí si Petr Krpata, který v Londýně pracuje pro banku ING jako měnový stratég. Úspěšný "exit" si ale podle něj vybral svoji cenu v podobě narušeného finančního trhu v Česku.

Tuzemská měna bude podle měnového stratéga ING dál zpevňovat až k 25,50 koruny za euro příští rok. A to navzdory tomu, že nyní ani přes příznivá data z ekonomiky stále nedokáže prorazit hladinu 26 korun za euro.

HN: S kurzem koruny minulý týden nezahýbala ani nad očekávání příznivá data o růstu mezd. Stejně v klidu ji nechává také mimořádně rychlý růst ekonomiky. Čím to je?

Tyhle věci už investoři do kurzu koruny promítli ještě předtím, než nastaly. Například mzdy by korunou pohnuly v případě, že by trhy najednou začaly očekávat extrémní navyšování úrokových sazeb. Jenže přišla informace o vývoji mezd a už hodinu poté guvernér Jiří Rusnok řekl, že si nemyslí, že je vhodná doba zvedat sazby tento měsíc. Raději prý počká na další data z ekonomiky. Jedno další zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu do konce roku je přitom v současném kurzu už započítáno.

Petr Krpata (32)

V roce 2008 dokončil studium ekonomie na London School of Economics. Poté nastoupil jako měnový analytik do britské bankovní skupiny Barclays. Od května 2014 pracuje jako ředitel měnové strategie a úrokových sazeb banky ING v Londýně.

HN: Je vůbec něco, co by v tuto chvíli mohlo korunu rozhýbat?

Největším rizikem pro korunu je nyní asi mezinárodní bezpečnostní situace. Pokud by například došlo k výrazné eskalaci napětí kolem KLDR, měny rozvíjejících se trhů, kam investoři řadí i Česko, by se propadly. Investoři by zkrátka peníze přesunuli jinam, aby snížili riziko. Pokud navíc vezmete v úvahu, že koruna je nyní spekulativně asi nejvíce překoupená měna na světě, mohl by být ten propad celkem velký. I proto jsme minulý týden doporučili investorům, kteří před ukončením kurzového závazku vsadili na posílení koruny, vybrat zisky.

HN: Na koruně už podle vás nebude možné vydělat?

Pořád máme za to, že koruna posílí. Do konce roku by vůči euru mohla být na 25,90 a příští rok by mohla dosáhnout úrovně okolo 25,50. Situace se ale změnila v tom, že když vezmete v úvahu rizika, jsou už na trhu daleko lepší příležitosti, jak vydělat. Radši si dnes na eurokoruně vezmu tři jistá procenta zisku, než abych hledal dalších 1,5 procenta s tím, že to může přijít až třeba za půl roku. To je pak lepší přesunout kapitál jinam.

Sázka na korunu se vyplatila, měny jsou ale jen pro zkušené

HN: Jaká rizika máte na mysli?

Česká měna je extrémně překoupená. Padesát miliard eur intervencí od září minulého roku do letošního dubna je obrovské číslo. Koruna se tak nehýbe, i když je ČNB po Bank of Canada asi nejvíce jestřábí centrální bankou na světě. Úrokové sazby zvýšila poprvé po 10 letech v srpnu a je velká pravděpodobnost, že v listopadu je zvedne znovu. Už v lednu, ještě před koncem intervencí, bylo jasné, že sázka na posílení koruny přestala být vzhledem k rizikům tou nejlepší volbou. Sami jsme proto v polovině ledna zavřeli část pozice na korunu jako takovou a začali jsme se soustřeďovat na jiná korunová aktiva. Na derivátovém trhu českých úrokových sazeb byly a jsou lepší příležitosti.

HN: Jak byste zhodnotil ukončení kurzového závazku ČNB? Panovaly obavy, že by mohlo dojít k mimořádně velkým výkyvům kurzu, nic takového se ale nakonec nestalo…

Z pohledu centrální banky to byl úspěch. ČNB dosáhla toho, čeho chtěla, aniž by přišel výrazný propad koruny vůči euru. Od začátku se nabízelo srovnání se Švýcarskem, kde frank v lednu 2015 během několika minut po ukončení intervencí posílil o 30 procent. Obvykle se přitom kurzy měn za den změní jen o setiny až desetiny procenta. Za několik let bude v ekonomických učebnicích v kapitole o intervenčních režimech ČNB uváděna jako příklad úspěchu, zatímco Švýcarská národní banka bude mezi neúspěšnými. Na druhou stranu, musíme se na věc dívat realisticky. Poklidný a hladký exit vůbec nebyl zadarmo!

HN: Jak to myslíte?

Intervence ČNB byly obrovské. Centrální banka tak může zapomenout na zisk na roky nebo desítky let dopředu. Čekají ji účetní ztráty. Umělé oslabování koruny za sebou navíc v Česku zanechalo extrémně narušený finanční trh. Například úročení krátkodobých státních dluhopisů je stále záporné i přesto, že ČNB začala zvyšovat úrokové sazby. Na trhu je zkrátka příliš mnoho peněz. Pro nás účastníky finančních trhů je to zajímavé, protože kdekoliv je trh narušený, vznikají obrovské investiční příležitosti.

HN: Co říkáte na na vývoj eura vůči dolaru? Na začátku roku byla hodnota obou měn téměř 1 : 1, nyní, po necelých devíti měsících, je dolar nejslabší od roku 2015…

Euro by bylo vůči dolaru silnější mnohem dříve, nebýt zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Někteří lidé věřili, že se mu podaří investicemi nastartovat inflaci, což by vedlo k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb v USA a k posílení dolaru. Teď už je ovšem jasné, že Trump je jedno velké zklamání. Nynějším velkým tématem na finančních trzích je nadcházející zpřísňování měnové politiky v Evropě. Až ECB ukončí program odkupu dluhopisů, což by se mohlo stát v příštím roce, bude to pro euro impulz k posílení. No a trhy už tato očekávání započítávají do stávajícího kurzu, dívají se dopředu.

HN: Nyní byste tedy radil vsadit spíše na posílení eura než na dolar…

Ano. Zatímco na přelomu roku stálo euro 1,06 dolaru, nyní je to 1,20. Pohyb minimálně na 1,15 byl přitom podle nás plně ospravedlnitelný. Mohl byste namítnout, že nyní je euro z krátkodobého hlediska mírně nadhodnocené, ale Trump přinesl zklamání a od ECB se čekají kroky, které by měly vést k dalšímu posílení eura. Navíc až v Evropě skončí program odkupu aktiv, tržní hráči, kteří se dívají dopředu, si znovu položí otázku: Co bude ta příští "velká věc"? A tou bude růst úrokových sazeb v eurozóně. Stávající záporná sazba minus 0,4 procenta by měla jít minimálně na nulu. Tato očekávání podle nás příští rok zapříčiní posun kurzu eura vůči dolaru k úrovni 1,30. Takové posílení není nic špatného, jde o přirozený vývoj. Ještě v roce 2009 byl kurz dokonce na 1,50. Měny jdou zkrátka z extrému do extrému.

HN: Když ČNB uměle oslabovala korunu, mnozí poukazovali na to, že ostatní středoevropské měny mezitím vůči euru posilovaly. Jak jsou na tom teď?

Posilování eura vůči dolaru je velmi dobrá zpráva pro měny v celém regionu, ať už jde o korunu, forint, nebo zlotý. Jejich hodnoty se stanovují k euru, takže když jde euro nahoru, zpevňují také. Střední a východní Evropa je jediný region, který přímo těží ze silného eura vůči dolaru. Podíváte-li se na celosvětový žebříček měn rozvojových zemí, které od začátku roku vůči dolaru nejvíce posílily, pět z prvních šesti je ze střední nebo východní Evropy.

HN: Do kterých světových měn byste nyní doporučil investovat peníze?

Dobře by na tom dál měly být měny ve střední a východní Evropě. Hlavně polský zlotý, který je teď ještě víc podhodnocený než koruna. Také kupujeme už od ledna tureckou liru. Základní sazba tamní centrální banky je 12 procent. Když to zjednoduším, lira by musela za rok oslabit vůči dolaru o 12 procent, abychom přišli o peníze.

HN: A vy věříte, že neoslabí?

Kvůli pokusu o puč lira ve druhé polovině minulého roku extrémně oslabila. Podle našich propočtů je nyní vůči dolaru podhodnocená o 22 procent.

HN: Která další měna kromě koruny, zlotého, forintu a turecké liry slibuje letos zhodnocení?

Doporučil bych švédskou korunu vůči dolaru. Princip je podobný jako při sázce na českou korunu vůči dolaru. Je to evropská měna, takže když posiluje euro vůči dolaru, posiluje i švédská koruna. Švédská ekonomika je na tom navíc velmi dobře. Inflace je tam už nad cílem centrální banky, takže se dá čekat, že ta začne příští rok zvyšovat úrokové sazby. Od začátku roku už ostatně švédská koruna zpevnila vůči dolaru o 14 procent.