Na konci minulého týdne zaznělo od ministra financí Ivana Pilného (ANO), že peníze na vyšší mzdy nejsou. A že ani úspory jednotlivých ministerstev nelze libovolně přesouvat, jak si vláda usmyslí. Uplynul víkend a najednou se v rozpočtu objevilo navíc 23 miliard korun a v ministerských pokladnách dohromady nevyužitých 10 miliard.
HN: Jak je takový náhlý obrat možný?
Co se týká příjmů, dostali jsme novou makroekonomickou predikci. Znovu jsme se podívali na výběr daní. A vzali jsme v úvahu i to, že se budou muset dál zvyšovat platy v soukromém sektoru, protože je velký nedostatek pracovních míst. A to nás vedlo k tomu, že jsme tu částku oproti původním 12,5 miliardy navýšili ještě o 11 miliard.
HN: Nová makroekonomická analýza dorazila kdy?
Ta čísla se mění každý měsíc. Je nějaký rozptyl odhadů, my jsme se přikláněli spíše k tomu konzervativnějšímu. Ale v současné době jsme ten výhled mírně poopravili.
HN: A kde se vzala ta částka 10 miliard korun, které se mají dohromady v úsporách ministerstev najít?
Je to čtvrtina ze 40 miliard korun, tedy 10 miliard.
HN: A k těm nevyužitým 40 miliardám jste dospěli jak?
Ministerstvo financí přesně ví, kolik jednotlivé resorty dostaly peněz a kolik vyčerpaly. Takže my to víme.
HN: Původně jste říkal, že se tyto úspory nedají jednoduše vzít a použít na valorizaci platů ve státní sféře. A najednou to jde?
Výdaje jsou dvojího druhu. Takzvané profilující se − ty se můžou použít jen na tu oblast, na kterou byly takzvaně zamašličkovány. A pak jsou neprofilující a s těmi lze v rámci kapitoly nakládat libovolně. Takže to jsou výdaje obojího druhu. Základním problémem, který jsme jako ministerstvo indikovali, je náš předpoklad, že výdaje už jsou připraveny pro nějaký účel, že mají uzavřené nějaké smlouvy a že ty peníze zkrátka budou potřebovat.
HN: Co s tím?
Já se budu snažit naplnit požadovanou čtvrtinu a jen ve zvlášť odůvodnitelných případech můžeme tuto kvótu snížit. Ministerstva si s tím prostě musí nějak poradit.
HN: Zatím tři ministři − dopravy, práce a zemědělství − řekli, že žádné nevyužité peníze zkrátka nemají. Co když se nakonec nesejde ani podstatná část z těch avizovaných 10 miliard?
Pokud taková situace nastane, jsou tři možnosti. Buď ty peníze vláda ministerstvům škrtne při sestavování rozpočtu, nebo se bude pracovat jen s částkou, která se vybere. Předpokládám, že peníze pro vysoké školy z úspor ministerstev pokryjeme. Potom je ale obtížné stanovit, jak rozdělíme ten zbytek. A třetí možností, kterou nikdy nebudu podporovat, je zvýšení státního rozpočtu.
HN: Ministerstva mají na jednu stranu část svých peněz vrátit a na stranu druhou budou dodatečně usilovat o peníze navíc na další své požadavky. Kde je v tom logika?
Já ty jejich požadavky na to, co považují za oprávněné, chápu. Kdyby nebyly za 40 dní volby a já měl volnou ruku, tak bych ten rozpočet sestavil úplně jinak.
HN: Takže přiznáváte, že na stávající "překotné" valorizaci platů hraje hlavní roli blížící se termín sněmovních voleb?
Proč bych to nepřiznal. Tento rozpočet není jen politický, je i volební. Senioři nemají odbory ani možnost stávkovat. U těch ostatních skupin je to ale hodně militantní jednání odborových předáků.Čímž nechci říct, že by požadavky na zvýšení platů učitelů nebyl naprosto oprávněný. Ale ty další věci jsou problematické.
HN: Peníze, které teď chcete od ministerstev zpátky, podle premiéra leží často roky na resortních účtech nepoužité. Jak je to možné, když se zároveň každý rok opakuje stejný scénář, kdy v létě ministři chodí za šéfem financí a žádají pro své odvětví peníze nad rámec, které nutně potřebují na to či ono?
To je otázka na jednotlivé ministry. I když i ministerstvo financí má nespotřebované výdaje a bude se k nim muset postavit. Někdy je to oprávněné, protože to jsou odložené požadavky, které jsou nějak zasmluvněné. Ale v řadě případů to jsou zkrátka peníze, které nejsou spotřebované.
HN: České ekonomice se rekordně daří. Je za této situace obhajitelné sestavovat rozpočet s deficitem? Kdy jindy by přece mělo jít sestavit vyvážený rozpočet…
Kdyby to bylo věnováno na investice, hlavně ty v dopravě, tak by deficit nebyl vlastně žádným velkým problémem. Jenomže zatím téměř všechny vlády, tato není výjimkou, ty peníze prostě projedly.
HN: A v rozpočtu pro příští rok, který jste sestavoval, je těch 50 miliard deficitu určených na investování nebo projídání?
My jsme průběžně přidávali všem skupinám a teď k tomu přihazujeme dalších přes 20 miliard. Tak si na tu otázku odpovězte sami.
