Davy a protesty jsou odvrácenou stranou letošní prázdninové sezony v mnoha známých letoviscích ve Středomoří či na Jadranu. Platí to i pro chorvatské městečko Trogir. Místní jsou sice rádi, že přijelo více turistů než loni, ale vadí jim dopravní zácpy a neslušné chování některých návštěvníků.

"Nedodržují třeba noční klid, a když je na to upozorním, tak jsou arogantní. Po nocích pijí alkohol nebo po městě chodí jen v plavkách. To dříve nebylo," povzdechne si asi pětatřicetiletá Trogiřanka Ana, jež pronajímá několik apartmánů v centru a na blízkém ostrově Čiovo, kam z městečka vede most.

V jednom má však Trogir navzdory napětí mezi místními a návštěvníky štěstí. Dalmatské letovisko bylo ušetřeno masových demonstrací proti turistice, k nimž došlo ve španělské Barceloně, italských Benátkách, v Palmě na baleárské Mallorce či v jihochorvatském Dubrovníku. V těchto městech obyvatelé vyšli do ulic, aby ukázali, že jim vadí velké počty turistů, kteří sice dávají místním možnost vydělat, ale současně ženou nahoru jejich životní náklady, ruší je ze spánku či nutí během léta opustit své domovy.

Graffiti proti turismu

V letoviscích se letos na veřejnosti objevily i protestní vzkazy turistům. V Barceloně jedno graffiti návštěvníkům oznamovalo, že jejich "luxusní dovolená" je pro domácí "každodenní mizérie". Na Mallorce zase transparent vyvěšený na jednom obytném domě nabádal turisty, aby nenarušovali život tamní komunity a nepronajímali si v ní dovolenkové apartmány.

Internetové služby Airbnb či Booking.com otevřely sektor krátkodobého ubytování pro více majitelů domů a bytů v turistických centrech. Ceny za pronájmy rostou, často nad finanční možnosti lidí, kteří si bydlení pronajímají dlouhodobě. Odpor místních už přiměl některá města, aby přijala opatření, jež mají omezit dopad masové turistiky. Řím chystá regulovat počty návštěvníků v některých částech města včetně Fontány di Trevi. Dubrovník chce omezit počet velkých výletních lodí a Barcelona zvažuje zvýšit turistickou daň.

1,235 miliardy

turistů cestovalo po světě v průběhu roku 2016. V roce 1996 to bylo 563 milionů.

1,4 bilionu

dolarů utratili v přepočtu turisté za rok 2015. V roce 1995 to bylo 462,3 miliardy.

4,6 milionu

cizinců přenocovalo v Česku během prvního pololetí. Meziročně to bylo o 16 procent více návštěvníků.

V posledních dvou letech zažívá turismus v jižní Evropě silný růst. Je to zčásti způsobeno tím, že se návštěvníci cítí bezpečněji ve Španělsku, Itálii či Chorvatsku než v jiných středomořských zemích jako Egypt, Tunisko či Turecko. Neevropská letoviska zažila v minulých letech teroristické útoky, při kterých zemřeli i turisté.

Čísla potvrzují přitažlivost jižní Evropy

Podle oficiální statistiky od ledna do července navštívilo Španělsko téměř 47 milionů turistů, o 11 procent více než loni. Podle chorvatského ministerstva pro turistiku je letošní sezona rekordní. Za osm měsíců do konce srpna zemi, která má 4,3 milionu obyvatel, navštívilo 15 milionů zahraničních návštěvníků. To je o 14 procent více než loni. Letošní celková čísla o počtech turistů v Itálii nejsou zatím k dispozici, ale údaje z měst jako Benátky či Řím potvrzují podobná tempa růstu jako jinde na jihu Evropy.

Mezi lety 1996 a 2016 se počet turistů celosvětově více než zdvojnásobil na 1,235 miliardy z 563 milionů, spočítal statistický portál Statista.

Od roku 2011 patří turistický ruch, k jehož boomu přispívá i rostoucí nabídka cenově dostupných levných aerolinek a nízké ceny ropy, mezi nejrychleji rostoucí odvětví globální ekonomiky. Uvádí to Světová rada cestování a turismu (WTTC).

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se