Francouzský prezident Emmanuel Macron bude čtyři měsíce od svého příchodu do Elysejského paláce čelit prvním velkým demonstracím. Ty na protest proti jeho reformě pracovního trhu svolaly druhé největší francouzské odbory CGT. "Demonstrovat se bude na více než 180 místech," uvedl generální tajemník CGT Philippe Martinez pro deník Le Parisien. To považuje za signál "velmi silné nespokojenosti".

Sám Macron se ale manifestacím vyhne. Čeká ho návštěva hurikánem postiženého ostrova Svatý Martin v Karibiku.

Macronova vlajková loď

Reforma pracovního trhu, která má zjednodušit pravidla pro propouštění i najímání zaměstnanců, je vlajkovou lodí Macronových změn. Právě ta může do značné míry určit, jakou stopu za sebou prezident zanechá. O reformu se pokoušelo několik z jeho předchůdců včetně socialisty Francoise Hollanda. S výraznějšími změnami zákoníku práce ale právě kvůli stávkám a odporu odborářů neuspěli.

9,8 procenta

činila podle Eurostatu v červenci míra nezaměstnanosti ve Francii. Snížit by ji v dlouhodobém horizontu měla právě Macronova reforma pracovního trhu.

Dnešní protesty svolaly komunisty podporované odbory CGT. Těm se však na svoji stranu nepodařilo získat další, umírněnější odboráře, a to například z největší odborové centrály ve Francii CFDT ani třetí nejsilnější FO. Jejich vedení sice vyjádřilo zklamání z reformy, do protestů se ale nezapojí.

Zatím není jasné, jak moc stávky a demonstrace naruší chod Francie a kolik lidí se jich zúčastní. Očekává se, že mírně zkomplikují železniční dopravu, pojede také méně pařížských příměstských vlaků. Do stávky vstoupí i část zaměstnanců Air France. Do ulic vyjdou odboráři v Paříži, Marseille nebo Lyonu. CGT plánuje protesty zopakovat 21. září. Vedle toho vlastní manifestace svolal na 23. září šéf krajně levicové strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon.

Macronova reforma

◼ Reforma přebujelého, asi 3000stránkového zákoníku práce má přispět k snížení vysoké nezaměstnanosti ve Francii. Patří mezi hlavní Macronovy reformy. ◼ Nová pravidla výrazně uvolňují ruce firmám. Mají například omezit váhu kolektivních vyjednávání pro celá odvětví hospodářství, která jsou ve Francii běžná. Délku pracovní doby nebo také výši mezd by nově bylo možné dojednávat přímo ve firmách. ◼ V rámci reformy se také plánuje omezit odškodnění, jež podniky musí vyplatit pracovníkům, kteří se odvolají proti výpovědi a soud jejich žalobu uzná. Aktuálně se platí velmi vysoké kompenzace ve výši 10 platů, což firmy odrazuje od najímání lidí.

Odbory pod tlakem?

Experti se shodují, že pokud dnešní demonstrace budou silné a radikálům z CGT nebo později Mélenchonovi se podaří dostat do ulic velké množství lidí, další, umírnění odboráři se dostanou pod silný tlak, aby se příště do protestů zapojili. A to by mohlo do budoucna vyvolat sociální napětí, jež může přerůst i v masové protesty.

Olej do ohně paradoxně přilil sám Macron. Ten prohlásil, že v reformě neustoupí "ani lenochům, ani cynikům, ani extremistům". Jeho slova vyvolala poprask. "O kom prezident mluví, když hovoří o lenoších? O milionech lidí bez práce nebo ve složité životní situaci?" položil řečnickou otázku odborář Martinez. Elysejský palác se pak pokusil Macronovo vyjádření zmírnit. "Nespokojenost posiluje. Průzkumy veřejného mínění vytváří obraz Macrona coby prezidenta sociální nespravedlnosti. Po slovech o lenoších se sešly všechny ingredience, aby se napětí rozšířilo," řekl politolog Bruno Cautres z výzkumného ústavu Cevipof.