Pouze dvě věci jsou zatím jasné. Velká Británie opustí Evropskou unii 29. března 2019. A pak to, že čas rychle ubíhá, aniž by bylo zatím dosaženo vůbec nějakého pokroku v jednáních o všem možném, co je na stole − třeba ohledně astronomického britského dluhu vůči EU či budoucích pracovních a jiných práv Evropanů žijících v ostrovním království.

Brzy uběhne půl roku od chvíle, kdy britská premiérka uvedla do chodu článek 50 Lisabonské smlouvy, tedy článek o vystoupení z unie, a stále zkrátka není zažehnána ani varianta tvrdého brexitu neboli vyhazovu. Ten by Brity hodně bolel, zejména po ekonomické stránce. Ocitli by se od EU dál, než je dnes třeba Ukrajina. Pro Evropu by to nebylo nic příjemného, ale jistě by takový rozchod přežila snáz. Britům to dochází, pro tvrdý brexit se v ostrovních debatách vžilo označení "pád z útesu". Jenže se nejsou schopni dohodnout, postavit tváří v tvář realitě a přijít do Bruselu s jasnou pozicí, jak tedy s ochotou ke kompromisu říct sbohem a šáteček.