Politici se předhání ve slibech, kolik po volbách postaví nových dálnic. Na jejich stavbu se ale na příští rok plánuje vydat 14 miliard, což je oproti původním plánům o více než polovinu méně.

Stavební výhledy počítaly na příští rok s tím, že celkově půjde na výstavbu a opravu železnic a silnic 96 miliard korun. Poslanci ale mají schvalovat variantu se 71 miliardami. Projekty se tak musely seškrtat o 25 miliard. Vzhledem k tomu, že velká část peněz jde na opravy a údržbu, které je nutné tak jako tak udělat, škrtá se hlavně u nových staveb včetně dálnic. Na polovinu se snížily i plánované výdaje na nové a modernizované železnice. Řada projektů se odkládá, na další půjde méně peněz, a jejich stavba tak potrvá delší dobu.

Na situaci si stěžuje hlavně ministr dopravy Dan Ťok (ANO). "Potřebujeme rozpočet navýšit o 12,3 miliardy korun, abychom mohli pokrýt všechny připravované stavby pro příští rok," říká. K zahájení mají připraveno 152 kilometrů a rozestavěno je aktuálně 230 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Ťok se proto obrátil na svého stranického kolegu, ministra financí Ivana Pilného, kterého žádá, aby rozpočet navýšil.

Peníze na silnice a železnice

V opačném případě by došlo ke zpoždění například dostavby D1 kolem Přerova, pokračování dálnice D6 z Prahy směrem na Karlovy Vary, ale i dálnice D35 z Opatovic nad Labem směrem na Vysoké Mýto, kterou politici označují za důležitou alternativu k D1. Zcela odložena by pak byla řada menších silničních projektů. Finance se přednostně dávají tam, kde je vše připraveno na zahájení stavby. Řada projektů se ale odsunuje také kvůli tomu, že nejsou připravené, a jejich stavbu by proto stejně nešlo zahájit. Situace na železnici je obdobná.

Změnit by se to nemělo ani v roce 2019, i na ten je plánováno o 20 miliard méně. V roce 2020 pak skončí dotace z Evropské unie a poslanci zatím nepřišli s návrhem, čím tento výpadek nahradit.

"Pokud nedojde k odpovídajícímu navýšení zdrojů rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) i ve střednědobém výhledu, nebude možné zahajovat a soutěžit nové investiční akce většího rozsahu," upozorňují v této souvislosti předkladatelé návrhu rozpočtu SFDI.

Jedním ze způsobů, jak výpadek evropských peněz řešit, by měla do budoucna být větší spolupráce mezi státem a soukromými firmami například formou takzvaných PPP projektů, na kterých se finančně podílí jak stát, tak soukromý sektor.

Pokud by poslanci schválili rozpočet na dopravní stavby pro příští rok ve stávajícím znění, výrazně by v něm ubyly evropské peníze. Zatímco letos šlo zhruba o 30 miliard korun z evropských fondů, příští rok by to mělo být jen 19 miliard. "Na čerpání evropských peněz je třeba spolufinancování z národních zdrojů, a to vždy nejméně 15 procent. Pokud jsou národní prostředky v rozpočtu nižší, klesá tak i objem evropských peněz, se kterými lze v daném roce v rozpočtu počítat," vysvětluje Ťok.

Zatím jde ale stále pouze o návrh rozpočtu, konečná verze bývá obvykle schválena až v prosinci. Miliardy navíc může ještě přinést předvolební snaha politiků zalíbit se voličům. Výstavbu dálnic, vysokorychlostních železničních tratí a obchvatů měst ve volebních programech slibují strany napříč politickým spektrem.

"Zajistíme dlouhodobě stabilní a předvídatelné financování celé dopravní infrastruktury," stojí například v programu hnutí ANO. To se zavazuje, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury bude do budoucna tvořit běžně dvě procenta českého HDP, to znamená více než 80 miliard korun.

O potřebě navýšit rozpočet dopravního fondu hovoří i další strany. "Stát by se měl do budoucna snažit vyčlenit dostatek peněz na dopravní stavby. Není možné rozpočet dál snižovat," říká místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaroslav Klaška.

Odpovědnost padne pravděpodobně na nové složení parlamentu, které bude finální rozpočet po říjnových volbách schvalovat.