Dodavatelé do velkých kamenných i internetových obchodů dostávají za svoje zboží obvykle zaplaceno za 60, 90 nebo i 120 dní. Pokud jde například o firmy s ročním obratem jen kolem dvaceti až třiceti milionů korun, může jim taková prodleva komplikovat podnikání například tím, že nemají dost volných peněz na nákup materiálu na další zakázky. Právě na takové firmy cílí společnost Investiční aukce, jež je na internetu propojuje s investory ochotnými v aukci pohledávky odkoupit.

Podle spoluzakladatele firmy a jejího většinového vlastníka Adama Šoukala nejde o konkurenci bankám, jež v podobných případech poskytují faktoring nebo kontokorenty. "My jdeme o úroveň níž než banky. Pro ně nejsou firmy s nízkým obratem zajímavé, raději obsluhují větší firmy, protože transakční náklady jsou v obou případech stejné," uvedl Šoukal.

Firma, která existuje od roku 2013 a letos plánuje profinancovat faktury za půl miliardy a příští rok za miliardu korun, zaujala investory už dvakrát.

Loni v ní koupila patnáctiprocentní podíl česká softwarová společnost CCV Informační systémy. Ta mimo jiné dodává velkým řetězcům řešení pro automatizovanou výměnu faktur a dalších dokladů.

Nyní do Investičních aukcí vstupuje společnost Echilon Capital. Stojí za ní bývalý šéf PPF Investments Jiří Rydvan, finanční ředitel obchodu s módou Zoot Petr Ladžov a spoluzakladatel a ředitel Zootu Ladislav Trpák. Zhruba za 18procentní podíl a možnost jeho budoucího navýšení o další jednotky procent zaplatí 40 milionů korun.

"Pokud se malé a střední podniky doslechnou o možnosti prodat pohledávky před splatností a dostat hned peníze, je mezi nimi o takovou službu zájem. Kdybychom měli větší obchodní tým a lepší marketing, mohli bychom se rozvíjet mnohem rychleji," popsal Šoukal hlavní důvody, proč Investiční aukce hledaly investora.

Podle Šoukala je stávající potenciál českého trhu s pohledávkami obrovský. "Přes faktoring v Česku projde tři a půl procenta HDP. Například v Anglii je to 15 procent. Malé firmy o něm tady nemají povědomí. Často v nich finance řeší jen ředitel a jedna účetní. Maximálně jim banky nabídnou kontokorent," uvádí Šoukal.

Jeho firma díky partnerství se společností CCV, jež dodává software většině velkých řetězců, už v okamžiku získání nového klienta vidí do důležitých dokumentů, které mezi oběma stranami obchodu putují.

"Není pro nás tak důležité, kdo je dodavatel, klíčové je, že perfektně dodal do velké firmy," říká Šoukal. Jakmile Investiční aukce ověří, že jsou doklady v pořádku, a zhodnotí si riziko odběratele, nabídnou pohledávky splňující předem dané parametry k odkupu na svém webu investorům. Ti formou dražby nabízejí úrok, který by si přáli obdržet. "Průměrný výnos pro investory za celou dobu naší existence je 5,8 procenta ročně. S tím, jak jsme rostli, ale klesl ke čtyřem procentům," uvádí šéf ­firmy. Průměrná výše jedné uzavřené aukce je 250 tisíc korun.

Investiční aukce, jejichž tržní hodnotu vstup nového investora stanovil na více než 100 milionů korun, vydělávají na poplatku, který si berou od firmy prodávající pohledávku. V průměru jde zhruba o 1,5 procenta z částky faktury. V ceně je obvykle i rating a pojištění pro případ, že odběratel nezaplatí.

Pokud se tak stane, mají investoři možnost nejprve oslovit dodavatele, který za pohledávku ručí. Pokud ani on peníze nemá, nastupuje pojištění. Nestačí‑li pojistný limit, nesou ztrátu investoři. Podle Šoukala se něco takového stalo v 0,09 procenta všech případů.

Firma, ve které Šoukal vlastní 52procentní podíl (druhému ze spoluzakladatelů Tomáši Slobodníkovi patří 15 procent), loni zprostředkovala prodej pohledávek za 266 milionů, na poplatcích utržila 4,2 milionu korun a vykázala zisk milion korun. Nyní se plánuje rozšířit také do Polska a na Slovensko. V horizontu čtyř až pěti let Šoukal nevylučuje prodej firmy zahraničnímu investorovi.