Už je to patnáct let, co policie podruhé uzavřela vyšetřování smrti syna prvního československého prezidenta a bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka. Jeho tělo bylo nalezeno 10. března 1948 ráno pod okny koupelny na dvoře Černínského paláce. Co se během noci ve služebním bytě ministra zahraničí odehrálo, zůstává stále záhadou.

Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu, pozdější vyšetřování ale dospělo k závěru, že byl zavražděn. Pachatel však zůstává neznámý.

Jak nyní zjistily HN, novou naději pro objasnění případu přinesli policisté, kteří nedávno znovu a možná už naposledy v tichosti na čas otevřeli vyšetřování nevyjasněného úmrtí, jež i po 60 letech provází řada spekulací a nejasností. Tentokrát se zaměřili přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem.

"Ačkoli byl tento případ do listopadu loňského roku uzavřen, tak na sklonku roku 2016 jsme jej znovu otevřeli," potvrdila ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Eva Michálková.

Zeman jede do Moskvy

Jeho přímluva může mít váhu.

◼ Nadějí pro policisty i badatele by mohla být listopadová cesta prezidenta Miloše Zemana do
Moskvy.

Hlava státu má s ruskými špičkami dobré vztahy, a jeho přímluva by tak mohla mít váhu.

Hrad na otázku redakce nevyloučil, že prezident téma přístupu k archiváliím vztahujícím se k Masarykově smrti při jednáních otevře.

◼ "Pan prezident nevylučuje, že se o této záležitosti zmíní," napsal redakci mluvčí Jiří Ovčáček.

Dodal ale, že Zeman nevěří tomu, že byl ministr zahraničí zavražděn. "Pan prezident je přesvědčen, že se jednalo o sebevraždu," uzavřel Ovčáček.

Policisté se rozhodli případ znovu otevřít poté, co se na ně obrátila badatelka Václava Jandečková, podle níž se měl v Masarykově bytě v době jeho smrti nacházet někdejší vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský, kterého bezpečnostní orgány podezíraly, že předává informace tajným službám Velké Británie a USA.

Jandečková loni předala policii výsledky bádání, které mají dokazovat Bydžovského roli v Masarykově vraždě.

"Policie moje informace vyhodnotila jako oprávněné a případ otevřela. Městské státní zastupitelství náš podnět uvítalo a vyšetřování schválilo, nicméně později neschválilo provedení a porovnání testů DNA syna pana Bydžovského s nedopalky cigaret, které byly nalezeny v Masarykově bytě," vysvětluje Jandečková.

Jandečková poukázala na to, že se Bydžovský při výsleších Státní bezpečnosti v roce 1950 po několikaměsíčním věznění ke spáchání
vraždy Jana Masaryka přiznal.

Sám syn Bydžovského před dvěma lety Reportérům ČT řekl, že má o roli svého otce pochybnosti.

Policie Bydžovského výpověď před příslušníky tajné policie zpochybňuje. "Toto doznání bylo bezpochyby vynucené," vysvětluje šéfka ÚDV Michálková. Dodala, že policisté mohli pracovat pouze s archivními dokumenty a k výslechu Bydžovského dojít nemohlo, protože už je řadu let po smrti.

Policie případ prošetřovala až do začátku letošního léta, kdy skončila znovu ve slepé uličce. "Původní verze (že Masaryk byl zavražděn, ale vrah je neznámý pozn. red.), ke které se ostatně přikláněly i dozorové orgány, je nadále nejnosnější. Klíč k nalezení pravdy, tedy listinné důkazy, které by nám po letech konečně osvětlily okolnosti úmrtí Jana Masaryka, stále leží v cizích archivech," uzavřela ředitelka Michálková.

Související