Barmská nositelka Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij přichází o svou svatozář, kterou si ve světě vysloužila během takřka dvou desítek let strávených v domácím vězení.

Znali jsme ji jako křehkou, leč nepoddajnou dámu ve vojenském obklíčení. Symbolizovala zotročení své země tupou a krutou juntou. Zároveň se vysoko vypínala nad celou beznadějí, v níž musela různorodá barmská společnost z donucení živořit − o svém údělu mluvila smířlivě, s pokorou a ze všeho nejvíc si přála svobodu a demokracii pro svou zemi. Byla nikoliv přehnaně nazývána asijským Nelsonem Mandelou nebo také Václavem Havlem.

Český prezident si jí vážil, posílal jí často přes různé tajné prostředníky dopisy, viděl v ní spřízněnou duši.

Dnes je Su Ťij neformální barmskou prezidentkou, neboť junta razantně povolila svoje sevření.

Neformálně je v tom postavení jen proto, že z ústavních důvodů nemůže být hlavou státu, neboť se v její užší rodině nacházejí cizí státní příslušníci.

Jenže najednou je Su Ťij někým jiným. Jako by zapomněla − všímá si teď kdekdo − na slova, která pronesla třeba před pěti lety, když přijímala Nobelovu cenu za mír. "Naším konečným cílem však musí být vytvořit svobodný svět pro vyhnané, pro lidi bez domova a bez naděje, svět, v jehož všech částech budou lidé moci žít ve svobodě a v míru s ostatními."

Jestli se přece někdo do této definice vejde, jsou to Rohingové, příslušníci muslimského národa žijícího v západních částech Barmy, odkud jsou surově vyháněni armádou a různými místními buddhistickými milicemi, které systematicky vypalují vesnice, znásilňují ženy, páchají zvěrstva.

Rohingové jsou sice už po desetiletí terčem útlaku, páchaného ve jménu buddhistického nacionalismu, ale nyní všechno nabralo na děsuplných obrátkách. Do sousedního Bangladéše prchají desítky tisíc lidí. Celý svět na Barmu apeluje, ať s tím přestane.

Jenže Su Ťij mlčí. Jistěže musí coby politička udržovat delikátní politický balanc směrem ke stále obrovsky vlivné armádě, jenže tohle je přece právě situace, kdy by všechno mělo jít stranou.

A navíc, když už se k věci vyjádří, vypadá spíše jako armádní mluvčí. Svět nemá správné informace a Rohingové jsou teroristé, říká. Tak ať tam barmská armáda pustí nezávislé novináře, aby mohli podat svědectví. A žádný útok na barmské vládní síly přece nemůže ospravedlnit vypalování celých vesnic. Je smutné, že je tohle nutné zrovna Su Ťij vysvětlovat.